Vztahy a životní postoje

V březnu 2012 CVVM v rámci svého šetření zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány postoje k tomu, zda je cizinců žijících v ČR příliš mnoho či nikoli, zda by cizinci měli mít právo v ČR dlouhodobě pobývat a zda by jim měla Česká republika umožňovat usazovat se zde natrvalo a jaké důvody pro přijímání imigrantů jsou přijatelné pro českou veřejnost.

V rámci svého dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, věnovalo se i stávajícím možnostem, které Romové mají v rámci většinové české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na to, jak by se mělo přistupovat k zaměstnávání cizinců. Konkrétně šetření zjišťovalo obecný postoj občanů k zaměstnávání cizinců a dále i některé dílčí názory na tuto problematiku, na které se zaměřila baterie výroků, s nimiž respondenti vyjadřovali buď souhlas, nebo nesouhlas.

V březnu jsme do dotazníku zařadili dvě otázky, které se týkaly sociální struktury společnosti a její sociální soudržnosti.

V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, do jaké míry česká veřejnost od cizinců dlouhodobě nebo trvale žijících v ČR očekává, že se přizpůsobí životnímu stylu a zvyklostem zde. Ptali jsme se také, nakolik mají vybrané okolnosti vliv na to, aby dotyčný, který se do České republiky přistěhoval ze zahraničí, nebyl vnímán jako cizinec.

V březnu 2012 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice.

V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v březnu 2012 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Tento vztah jsme měřili dvěma způsoby. V prvním případě jsme měřili míru sociální distance otázkou, zda by dotyčný chtěl či nechtěl mít dané lidi za sousedy. V druhém případě jsme zjišťovali představu o mínění o ostatních lidí, tedy nakolik jsou lidé v České republice tolerantní nebo netolerantní vůči těmto skupinám obyvatel.

V březnu 2012 se Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém výzkumu zabývalo přijatelností některých způsobů chování v české společnosti.

V rámci prosincového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku: „Jak jste celkově spokojen se svým životem? Jste velmi spokojen, spíše spokojen, ani spokojen, ani nespokojen, spíše nespokojen, velmi nespokojen?“

Centrum pro výzkum veřejného mínění se v listopadovém šetření zabývalo rolemi mužů a žen. Respondenti odpovídali na otázky ohledně rozdělení činností v rodině mezi muže a ženu a vyjadřovali se k vybraným ukazatelům úspěšnosti mužů a žen.