Ostatní

V rámci březnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, se několik otázek zajímalo o obavy spojené s hypotetickou situací, kdy by se sám dotázaný ocitl ve vězení. Respondenti byli jednak dotázáni na finanční částku, kterou by byli ochotni vydat za vyhnutí se ročnímu uvěznění v situaci, kdy by toto bylo legální. Další otázky pak zjišťovaly, co by pro lidi v celém procesu od obvinění, přes uvěznění, až po návrat zpět do života znamenalo největší zátěž, z čeho by měli největší obavy.

Ve svém březnovém šetření kladlo CVVM otázky týkající se samotných průzkumů veřejného mínění. Respondenti v jejich rámci vyjadřovali svůj zájem o tyto průzkumy, subjektivně hodnotili vliv výzkumů na utváření svých názorů a to, zda šetření odrážejí názory a postoje veřejnosti přesně nebo zkresleně. Dotazovaní dále sdělovali, jakými tématy by se podle nich měl výzkum veřejného mínění zabývat.

V březnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění zaměřilo na problematiku lidského soužití. Respondentům byla předložena baterie obsahující 14 položek resp. 14 různých skupin lidí. Z tohoto seznamu pak dotázaní vybírali ty skupiny osob, které by si nepřáli mít za sousedy a dále též hodnotili, zda je podle jejich názoru česká společnost k těmto skupinám lidí tolerantní.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány postoje k tomu, zda by cizinci měli mít právo v ČR dlouhodobě pobývat a zda by jim měla Česká republika umožňovat usazování se zde natrvalo, jestli ČR má či nemá přijímat uprchlíky, zda by se cizinci dlouhodobě žijící v ČR měli přizpůsobovat našim životním zvyklostem, jestli jejich přítomnost představuje problém a jak by se mělo přistupovat k jejich zaměstnávání.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo postoj veřejnosti k různým početně hojněji zastoupeným národnostním skupinám žijícím v České republice na sedmibodové škále sympatií.

V březnu 2008 se Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém výzkumu zabývalo přijatelností některých způsobů chování v české společnosti. Češi hodnotili 24 různých druhů pomocí desetibodové škály, kde 1 znamenala, že toto chování pro ně není přijatelné nikdy a naopak 10 vyjadřovala, že daný druh chování je pro ně přijatelný kdykoliv. Největší podíl českých občanů je schopen akceptovat líbání se na veřejnosti, naopak nejkritičtější je česká veřejnost k řízení pod vlivem alkoholu.

Dalším tématickým okruhem v rámci problematiky vězeňství, kterému se ve svém pravidelném šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění v březnu 2008 věnovalo, bylo hodnocení vlivu vybraných faktorů na páchání trestné činnosti. Respondentům byly dány k posouzení příčiny sociální, psychické i biologické. Otázky byly konstruovány jako určitý protipól otázek zjišťujících, co je důležité pro to, aby byl člověk úspěšný, prosadil se.

V rámci svého pravidelného šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění v březnu 2008 zaměřilo na problematiku vězeňství. Předmětem zájmu se staly nejen názory respondentů na podmínky výkonu trestu odnětí svobody, ale také jeho účelu. Jedna z otázek tudíž zjišťovala, zda se dotázaní přiklání ke koncepci vězení jako instituce zajišťující převýchovu nebo spíše místa, které má v první řadě zajistit izolaci odsouzených.

V únorovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění zabývalo tématem kouření. Kromě otázek mapujících, zda, jak často a kolik cigaret Češi kouří, šetření zkoumalo i postoje občanů k zákazu kouření na veřejných místech či v restauracích. Součástí zprávy je třídění odpovědí podle základních sociodemografických charakteristik a porovnání s výsledky výzkumu v rámci CEORG - Central European Opinion Research Group.

V prosinci 2007 pokládalo Centrum pro výzkum veřejného mínění otázky mapující názory veřejnosti na situaci ve zdravotnické oblasti. Zajímala nás nejen spokojenost Čechů se zdravotnickým systémem a kvalitou lékařské péče, ale též jsme zjišťovali názory občanů na některé konkrétní aspekty zdravotnictví (např. vztahy mezi lékaři a pacienty, financování veřejného zdravotnictví, dostupnost lékařské péče apod.