Ostatní

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na to, jak by se mělo přistupovat k zaměstnávání cizinců.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo postoj veřejnosti k různým početně hojněji zastoupeným národnostním skupinám žijícím v České republice na sedmibodové škále sympatií.

V rámci březového výzkumu Naše společnost 2009 jsme respondentům položili několik otázek týkajících se toho, jak lidé hodnotí zpravodajství vybraných českých médií z hlediska pravdivosti a úplnosti informací, jež poskytují.

Část březnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění se věnovala toleranci. Dotázaným byl předložen seznam různých skupin, z něhož měli vybrat ty, které by nechtěli za sousedy. Druhá otázka se pak dotazovala na stejné skupiny s tím, že respondenti měli posoudit, nakolik je dle jejich názoru k vybraným skupinám tolerantní společnost obecně. Jak vyplynulo z šetření, nejvíce lidem vadí mít za sousedy drogově závislé, lidi s kriminální minulostí a alkoholiky.

Ve svém březnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo vybraným aspektům pobytu cizinců na našem území. Většina dotázaných se domnívá, že by Česká republika měla přijímat uprchlíky pouze po splnění určitých podmínek. Za nejpřijatelnější důvod pro přijímání cizinců je respondenty v rámci nabídnutých možností považováno studium a sloučení rodiny.

Jak Češi pohlížejí na cizince? Této problematiky se dotknul březnový výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Většina oslovených je toho mínění, že by se cizinci měli co nejvíce přizpůsobit naším zvyklostem. V další otázce, která se zajímala, jakým způsobem se lze nejlépe zbavit nálepky cizince, vybrala drtivá většina respondentů schopnost domluvit se česky a pracovat v České republice.

V prosincovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak dotázaní hodnotí své vlastní vyhlídky do budoucna a vyhlídky lidí sobě blízkých. Stejná otázka byla položena také ve vztahu k české společnosti a budoucnosti lidstva obecně. Dále se výzkum zajímal, zda mají oslovení z něčeho obavy. Mezi respondenty, kteří se přiznali k nějakým obavám, byla nejčastěji zmiňována obava ze ztráty zaměstnání (32 %), nemoci (23 %) a poklesu životní úrovně (17 %).

V prosincovém šetření zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., vztah českých občanů k vybraným národům a národnostem. Respondentům byl předložen seznam čtyřiadvaceti národností, které měli podle své přízně k nim hodnotit na sedmibodové škále, kde 1 znamenalo „velmi sympatičtí“ a 7 „velmi nesympatičtí“. Kromě výsledků posledního šetření nabízí zpráva též časové srovnání.

V prosinci 2008 pokládalo Centrum pro výzkum veřejného mínění otázky mapující názory veřejnosti na situaci ve zdravotnické oblasti. Šetření se zaměřilo na spokojenost Čechů se zdravotnickým systémem a kvalitou lékařské péče, ale též zjišťovalo názory občanů na některé konkrétní aspekty zdravotnictví (např. vztahy mezi lékaři a pacienty, financování veřejného zdravotnictví, dostupnost lékařské péče apod.

V září 2008 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zopakovalo některé otázky s tematikou piva, které jsou součástí výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti, probíhajícího od roku 2004. Tato tisková zpráva přináší základní výsledky o úrovni, množství, a frekvenci konzumace piva v české společnosti, nově zmiňuje také některé sociální okolnosti pití piva.