Ostatní
Okolnosti ovlivňující dosažení vzdělání
V zářijovém šetření zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., postoje českých občanů k různým aspektům vzdělávání. Respondenti hodnotili vlastní dosažené vzdělání nebo různé faktory, které ovlivňují úroveň vzdělání, jako jsou například schopnosti, vzdělání rodičů či pohlaví. Dotázaní se vyjadřovali též k tomu, zda má každý člověk v České republice podle jejich názoru možnost dosáhnout vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem.
Česká věda z pohledu obyvatel České republiky
Součástí srpnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., byl blok otázek mapující postoje a mínění veřejnosti k vybraným tématům a otázkám týkajícím se oblasti vědy a výzkumu v České republice. Otázky první části bloku zjišťovaly, zda mají občané zájem o výsledky vědeckého bádání, zda je hodnotí jako dostupné obyčejným lidem a zda českou vědu staví na světovou úroveň.
Názory na financování vědy a výzkumu v České republice
Ve svém srpnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo vědě a výzkumu. Jednou z oblastí byla připravovaná reforma financování vědy. Lidé byli požádáni, aby se vyjádřili nejen k přidělování prostředků obecně, ale také k financování jednotlivých vědních oblastí reprezentovaných tzv. základním a aplikovaným výzkumem.
Obraz Akademie věd ČR a názory na její financování
Přiložená zpráva přináší informace o obrazu Akademie věd ČR u české veřejnosti a to konkrétně z hlediska hodnocení důvěryhodnosti, užitečnosti a kvality jejího výzkumu. Současně se věnuje názorům na současný stav jejího financování a očekávání veřejnosti pro případ, že by došlo k plánovanému krácení prostředků ze státního rozpočtu.
Věda, výzkum a jejich financování pohledem české veřejnosti
Česká věda má u veřejnosti příznivý obraz, je považována za kvalitní a důležitou. Výrazně kritičtěji se však obyvatelé vyjadřují v otázkách jejího financování. S problematikou obeznámená část veřejnosti přitom hodnotí českou vědu, výzkum i Akademii věd lépe než ostatní, naléhavěji si uvědomuje problémy jejich současného finančního zabezpečení a výrazněji podporuje odpovědnost státu za další vývoj v těchto oblastech.
Postoje občanů k trestu smrti
Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., zkoumalo v květnovém šetření postoje českých občanů k trestu smrti. Součástí tiskové zprávy je třídění odpovědí podle vybraných sociodemografických znaků a časové srovnání s výsledky předchozích šetření, neboť tato otázka je součástí kontinuálního výzkumu CVVM od roku 1992.
Postoje české veřejnosti k právům homosexuálních párů
V květnovém výzkumu Naše společnost byly zjišťovány postoje obyvatel České republiky k některým právům homosexuálních mužů a žen, a rovněž mínění lidí o toleranci občanů k homosexuálům.
Hodnocení činnosti v oblasti ochrany životního prostředí
V květnu 2009 byl do pravidelných výzkumů Naše společnost zařazen blok otázek týkajících se životního prostředí a jeho ochrany. Obyvatelé starší 15 let se měli vyjádřit k tomu, jak se podle jejich mínění Česká republika stará o životní prostředí a zhodnotit činnost jednotlivých úřadů a institucí v oblasti ochrany životního prostředí. Rovněž byl zjišťován zájem občanů o informace týkající se životního prostředí a subjektivně pociťovaný dostatek či nedostatek informací o stavu životního prostředí v ČR.
Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště
V rámci svého květnového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo otázkám týkajícím se stavu životního prostředí. Respondentům byla nejprve položena obecná otázka na stav životního prostředí v místě bydliště a následně byli dotázáni na konkrétní oblasti, jako je čistota ovzduší, povrchových vod nebo hustota silničního provozu.
Globální ekologické problémy očima české veřejnosti
Předmětem květnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění byly rovněž globální problémy životního prostředí. Mezi jednotlivými položkami byla rozličná témata typu: ohrožení biodiverzity, existenčních problémů přežití v prostředí, jako je například vyčerpání zdrojů surovin nebo nedostatek pitné vody, a v neposlední řadě rizika bezprostředně podmíněná lidskou činností reprezentovaná provozem jaderných elektráren či pěstováním geneticky upravených potravin.
Strana 53 z 75
Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země. |