Ostatní

V květnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění zabývalo tím, jaký je názor veřejnosti na práva homosexuálů a lesbiček na uzavření sňatku, na uzavření registrovaného partnerství a na adopci dětí. Součástí zprávy je třídění odpovědí podle základních sociodemografických ukazatelů a podle odpovědi na otázku, zda respondent/ka osobně zná nebo nezná nějakého homosexuála či lesbičku.

Součástí květnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ, v.v.i., byly otázky mapující postoje české veřejnosti k cizincům a národnostem žijícím na území České republiky. CVVM zjišťovalo, do jaké míry respondenti souhlasí s různými důvody přijímání imigrantů a jak se staví k zaměstnávání cizinců. Oslovení též pomocí sedmibodové škály hodnotili svůj vztah k nejpočetněji zastoupeným národnostem žijícím na území ČR.

V květnovém průzkumu zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu, v.v.i., názory veřejnosti na počet cizinců žijících v České republice. Dotázaní se vyjadřovali také k tomu, zda by cizinci měli mít možnost v tuzemsku dlouhodobě pobývat či do jaké míry by se měli přizpůsobit našim kulturním a životním zvyklostem. Součástí zprávy je třídění odpovědí podle sociodemografických charakteristik vzorku populace a také podle odpovědí na otázku, zda respondent osobně nějakého cizince zná nebo nezná.

V rámci březnového šetření respondenti vyjadřovali svoje názory na morální přijatelnost či nepřijatelnost některých druhů lidského jednání a chování. Do šetření bylo zahrnuto 25 různých položek představujících různé skutky, které respondenti posuzovali pomocí desetibodové škály, kde bod 1 znamenal, že pro respondenta toto chování není přijatelné za žádných okolností, a bod 10 znamenal, že toto chování hodnotí jako přijatelné kdykoliv.

V rámci dubnového omnibusu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak jsou občané spokojeni s životem v místě svého bydliště. Respondenti též hodnotili kvalitu následujících životních podmínek v místě svého bydliště: čistota ulic; svoz domovního odpadu; zavedení plynu, elektřiny, vody a kanalizace; stav komunikací; bezpečnost; pracovní příležitosti; úroveň mezd v lokalitě; výstavba nových bytů; udržování obecních domů a bytů; úroveň škol; úroveň zdravotní péče; úroveň obchodů a služeb; životní prostředí; možnosti kulturního vyžití; dostatek možností ke sportu; dostatek možností k odpočinku a k rekreaci; možnost stravování za přiměřené ceny a vyhovující doprava.

Březnové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění se mj. zabývalo otázkami zjišťujícími toleranci české populace vůči některým skupinám lidí. Čechům bylo předloženo 14 různých skupin a u každé z nich se měli vyjádřit, zda by dané osoby nechtěli mít za sousedy. Negativní postoj v souvislosti se sousedstvím převládl v rámci české populace u čtyř uvedených skupin osob.

Dvě třetiny (66 %) obyvatel se celkově v ČR cítí bezpečně a více než tři čtvrtiny (77 %) mají pocit bezpečí v místě, kde žijí. S tím, jak se policie stará o pořádek a bezpečí občanů v místě bydliště, je spokojeno 55 % lidí, 39 % dotázaných se označilo za nespokojené. Činnost policie v rámci celé republiky příznivě hodnotí 40 % občanů, 54 % s ní naopak vyjádřilo nespokojenost.

V prosinci 2006 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR mimo jiné věnovalo tématu zdravotnictví a zdravotní péče v České republice. Spokojenost se zdravotním systémem v České republice vyjadřuje v současnosti přibližně třetina českých občanů (32 %), jen o málo nižší je však podíl těch, kteří s ním spokojeni nejsou (29 %). Nadpoloviční většina českých občanů (51 %) se domnívá, že kvalita zdravotní péče v České republice nedoznala v posledním roce výraznějších změn.

Prosincové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zjišťovalo vztah Čechů k jiným národům a národnostem. Bylo vybráno dvacet čtyři národností, které respondenti hodnotili na sedmibodové škále (1 „velmi sympatický“, 7 „velmi nesympatický“) podle přízně k nim. Dotázaným jsou nejsympatičtější Češi samotní (vážený průměr 1,7). Na dobré úrovni (2,0 – 3,0) je také vztah ke Slovákům, Francouzům, Švédům, Angličanům, Rakušanům a Řekům.

Do prosincového šetření byla zařazena otázka, která se věnovala vztahu respondentů k tradicím. Dotazovaní se vyjadřovali k tomu, které typy tradic - národní, náboženské, rodinné a lidové považují za důležité. Šetření ukázalo, že uvedené příklady tradic jsou více než polovinou Čechů považovány za významné, s výjimkou jedné („navštěvovat bohoslužby“). Největší počet respondentů (93 %) uvedl, že je pro ně důležité slavit vánoční svátky.