Ostatní

V průběhu září a října byly respondentům v České republice, v Maďarsku a na Slovensku položeny dvě otázky zjišťující, zda lidé při nakupování potravin kontrolují údaje o datu jejich spotřeby a informace o jejich složení.

Do říjnového šetření CVVM zařadilo několik otázek, které se zabývají vztahem občanů k České republice a pocitem hrdosti na příslušnost k ní.

Postoje občanů související s českou historií mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém říjnovém šetření. Nejdříve nás zajímalo, koho Češi považují za největší českou osobnost a dále také, kterou z uvedených historických epoch by označili za vrcholné období našich dějin. Podobně pak v souvislosti s 20. stoletím měli respondenti jmenovat tři události od konce první světové války, které jsou v jejich očích pro český národ nejvýznamnější.

Centrum pro výzkum veřejného mínění v listopadovém šetření zkoumalo názory obyvatel na rozdělení vybraných činností v rodině v závislosti na pohlaví. Další otázky mapovaly, co česká veřejnost považuje za ukazatele úspěšnosti u mužů a u žen. Mezi ukazatele byly zařazeny položky: dosažení významného postavení v zaměstnání, zajištění harmonické rodiny a sladění pracovních a rodinných povinností.

V rámci dlouhodobého projektu zkoumání fenoménu piva v české společnosti byla v září 2007 sledována také problematika jeho konzumace. Tisková zpráva přináší základní souhrnné informace o podílu lidí, kteří pivo pijí, a o jimi uváděném průměrném množství a frekvenci konzumace. Pozornost je věnována také rozdílům mezi podskupinami obyvatel a vývoji těchto aspektů v české společnosti od roku 2004.

V rámci dlouhodobého projektu zkoumání fenoménu piva v české společnosti byla v září 2007 sledována také problematika jeho výběru konzumenty. Tisková zpráva přináší základní souhrnné informace o oblibě a konzumaci jednotlivých kategorií piva, jako je ležák nebo černé pivo, o kritériích výběru a o statusu nealkoholického piva v České republice. Pozornost je věnována také ekonomickým aspektům výběru a vývoji vybraných ukazatelů od roku 2004.

V rámci dlouhodobého projektu zkoumání fenoménu piva v české společnosti byla v září 2007 sledována také problematika značky a identifikace s ní. Tisková zpráva přináší základní souhrnné informace o podílech lidí, kteří mají v oblibě nějakou značku piva, o jejich věrnosti oblíbeným značkám a ochotě vyzkoušet neznámou na úkor značky dobře známé. Pozornost je věnována také lokálnímu aspektu preference značky a vývoji vybraných ukazatelů od roku 2004.

V rámci dlouhodobého projektu zkoumání fenoménu piva v české společnosti byla v září 2007 sledována také problematika image piva v české společnosti. Tisková zpráva přináší základní souhrnné informace o obecném vztahu Čechů k pivu, o vnímání jeho prestiže jako nápoje vhodného či nevhodného pro různé situace a o příležitostech, při kterých je pivo v České republice nejčastěji konzumováno.

Centrum pro výzkum veřejného mínění v říjnu 2007 mapovalo, jaký vztah mají čeští občané ke státním svátkům. Naprostá většina Čechů (více jak tři čtvrtiny) je přesvědčena, že je důležité připomínat si jejich význam. Tisková informace též obsahuje přehled toho, které svátky Češi slaví a které nikoli.

Centrum pro výzkum veřejného mínění se v zářijovém výzkumu zajímalo, jak čeští občané hodnotí kvalitu výuky na všech úrovních školního vzdělávání. Součástí tiskové informace je též časové srovnání aktuálních výsledků s údaji získanými v předchozích šetřeních. Dále Češi posuzovali, které z uvedených vlastností (znalosti, samostatnost, sebedůvěra, orientace ve společnosti, kázeň, morální hodnoty) dokáží jednotlivé typy škol rozvíjet.