Ostatní

V prosinci 2006 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR mimo jiné věnovalo tématu zdravotnictví a zdravotní péče v České republice. Spokojenost se zdravotním systémem v České republice vyjadřuje v současnosti přibližně třetina českých občanů (32 %), jen o málo nižší je však podíl těch, kteří s ním spokojeni nejsou (29 %). Nadpoloviční většina českých občanů (51 %) se domnívá, že kvalita zdravotní péče v České republice nedoznala v posledním roce výraznějších změn.

Prosincové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zjišťovalo vztah Čechů k jiným národům a národnostem. Bylo vybráno dvacet čtyři národností, které respondenti hodnotili na sedmibodové škále (1 „velmi sympatický“, 7 „velmi nesympatický“) podle přízně k nim. Dotázaným jsou nejsympatičtější Češi samotní (vážený průměr 1,7). Na dobré úrovni (2,0 – 3,0) je také vztah ke Slovákům, Francouzům, Švédům, Angličanům, Rakušanům a Řekům.

Do prosincového šetření byla zařazena otázka, která se věnovala vztahu respondentů k tradicím. Dotazovaní se vyjadřovali k tomu, které typy tradic - národní, náboženské, rodinné a lidové považují za důležité. Šetření ukázalo, že uvedené příklady tradic jsou více než polovinou Čechů považovány za významné, s výjimkou jedné („navštěvovat bohoslužby“). Největší počet respondentů (93 %) uvedl, že je pro ně důležité slavit vánoční svátky.

Více než dvě třetiny Čechů (66 %) hledí do budoucna spíše pesimisticky. Tyto obavy naopak nesdílí 34 % lidí. Vyplývá to z výsledků posledního loňského šetření Centra pro výzkum veřejného mínění, jehož součástí byly i otázky zjišťující „naladění“ členů české společnosti, pokud jde o jejich osobní život i hodnocení budoucího života společnosti jako takové.

V prosincovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl mimo jiné zjišťován postoj občanů ČR k vybraným národnostem žijícím na našem území. Nejlepší vztah máme k lidem národnosti české následované národností slovenskou. Za sympatické také Češi považují Poláky (73,4 %) a Němce (59,0 %). Hůře jsou již hodnoceni Židé a Vietnamci, u nichž největší počet dotázaných (23,7 %) vybral střed škály (ani sympatičtí, ani nesympatičtí).

Do prosincového šetření jsme zařadili také otázky, které se zabývaly vztahem respondentů k Vánocům. Z šetření vyplynulo, že tři čtvrtiny Čechů se na Vánoce těší, opačný pocit má pouze každý desátý. Bezmála všichni dotázaní v tomto období obdarovávají své blízké, pro nikoho dárky nemají jen 3 procenta lidí. Pro 94 % respondentů jsou Vánoce především rodinnými svátky, 85 % oslovených dodržuje alespoň nějaké zvyky a tradice.

Mezi českou veřejností je jednoznačně nejoblíbenější postavou spojovanou s nadělováním dárků Ježíšek. V našem kulturním prostoru tradiční "nadělovači", tedy Ježíšek a Mikuláš s Andělem a Čertem pak z hlediska obliby jednoznačně dominují nad starším i novějším importem východní i západní provenience v podobě Děda Mráze či Santy Klause.

Listopadový výzkum CVVM SOÚ AV ČR zjišťoval mimo jiné představy obyvatelstva ČR o rozdělení rolí mužů a žen v rodině. Na vzdělávání, starosti o rozpočet, pěstování koníčků a kontaktů by se měli podílet oba partneři stejnou měrou. Za spíše mužskou činnost, popřípadě činnost obou, je považováno usilování o kariéru, určitě by ale větší díl měl náležet muži.

V listopadovém výzkumu CVVM Sociologického ústavu AV ČR se dotazníkové šetření zaměřilo na postoj obyvatelstva ke svatbám a na ideální věk při narození prvního dítěte.

Manželství nepovažuje za zbytečnou instituci 70 % respondentů. Více než šedesát procent svobodných by chtělo v budoucnu uzavřít sňatek (ženy 64,4 %, muži 63,6 %), u rozvedených se toto přání týká přibližně šestiny dotázaných (ženy 16,9 %, muži 16,0 %).

V září 2006 byly v rámci projektu kontinuálního sledování českého veřejného mínění Naše společnost zopakovány některé otázky, které byly v roce 2004 součástí výzkumného tématu Hospody a pivo v české společnosti. Výsledky průzkumu poskytují jednak aktuální pohled na současný stav některých aspektů postavení piva a hospod v české společnosti, jednak díky opakování dotazů také orientační pohled na související otázky jejich vývoje.