Ostatní

Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo do listopadového šetření otázku mapující názory na příčiny sociálního napětí v české společnosti. Oslovení občané měli posoudit, které rozdíly mezi různými sociálními seskupeními vedou k napětí v celé společnosti.

Nejproblematičtěji jsou vnímány rozdíly mezi politiky a ostatními občany (48 % dotázaných soudí, že tyto rozdíly vedou k hlubokým sociálním napětím), dále pak rozdíly v majetku (40 %).

V listopadu jsme do dotazníku zařadili baterii otázek, které se týkaly sociální soudržnosti, důvěry a solidarity mezi lidmi. Respondenti se mimo jiné vyjadřovali k výrokům popisujícím současné společenské uspořádání. Nejvíce dotázaných (38 %) soudí, že v naší společnosti je možné se dobře domluvit s většinou lidí; existuje tu však nižší vrstva a společenské špičky a s oběma těmito skupinami má většina lidí málo společného.

Součástí listopadového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl i blok otázek věnovaný aktuální problematice ptačí chřipky. Díky mezinárodní spolupráci zaštítěné organizací CEORG máme k dispozici rovněž srovnatelná data z Polska, Maďarska a Slovenska. Největší obavy vyvolává ptačí chřipka u občanů Slovenské republiky. Za vážnou hrozbu považuje ptačí chřipku jen pětina Poláků a Maďarů, ale téměř dvě pětiny občanů České republiky a Slovenska.

V listopadovém výzkumu veřejného mínění jsme se respondentů ptali na jejich sympatie k různým skupinám lidí, definovaným buď podle profese či sociálního postavení. Z hodnocení vyplynulo, že jako nejsympatičtější hodnotili dotazovaní vědce (průměr ze sedmibodové škály=1,89), následovali lékaři (2,24), zemědělci (2,40), horníci (2,45), chudí lidé (2,75), populární umělci (3,13), kopáči (3,18), řadoví úředníci (3,44), podnikatelé (3,59), manažeři (3,72) a policisté (3,82).

Do říjnového šetření zařadilo CVVM otázky týkající se postojů veřejnosti k homosexuálům a lesbám, srovnatelná data za stejné období nabídly agentury pro výzkum veřejného mínění z Polska, Maďarska a Slovenska. Z komparace vyplývá, že z obyvatel  všech čtyř zemí jsou Češi nejvíce nakloněni právu homosexuálních párů uzavírat registrované partnertsví (62 %) nebo sňatek (42 %).

57 % českých občanů se v aktuálním šetření vyslovilo pro existenci trestu smrti, zatímco proti němu se staví tři lidé z deseti (30 %). Existence trestu smrti má relativně větší podporu mezi muži, lidmi, kteří se nehlásí k žádné církvi či náboženství, a mezi voliči KSČM či ČSSD. Naopak relativně nižší podporu existence trestu smrti nebo vyšší podíl odpůrců jsme zaregistrovali u mladých lidí ve věku do 30 let, absolventů vysokých škol, římských katolíků a příznivců KDU-ČSL.

V říjnovém šetření jsme se respondentů ptali na jejich spokojenost s činností policie v místě bydliště, 55 procent z nich řeklo, že jsou spokojení, 40 procent naopak, že jsou nespokojení. S činností policie v České republice obecně je pak spokojeno 41 procent lidí, 55 procent dotázaných vyjádřilo nespokojenost. Respondenti hodnotili také rozhodování soudů. To, že udělované tresty jsou nízké, si myslí 83 procent dotázaných v souvislosti s násilnou trestnou činností, 64 procent v oblasti hospodářské kriminality a 55 procent u případů obecné kriminality.

Přesně po jednom roce Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zopakovalo vybrané otázky z projektu Hospody a pivo v české společnosti, který proběhl v září 2004. Výsledky mimo jiné ukazují, že ačkoli jsou Češi dlouhodobě na špičce žebříčku konzumace piva, nejsou na tento fakt sami příliš hrdí. Budoucnost českého piva obecně je nahlížena optimisticky, v pesimistickém duchu však veřejnost očekává vývoj segmentu malých českých pivovarů.

Součástí zářijového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byla i otázka, ve které se respondenti vyjadřovali k přijatelnosti či nepřijatelnosti některých druhů chování. V české společnosti je morálně nejméně přijatelné řízení pod mírným vlivem alkoholu. Velmi přísně respondenti posoudili rovněž situaci, kdy člověk nehledá práci a žije jen z podpory a darů, a také pokud se někdo popere s policií.

Součástí zářijového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl i blok otázek mapujících názory veřejnosti na české školství. Převážná většina českých občanů si myslí, že základním, středním i vysokým školám se daří u žáků pěstovat a rozvíjet potřebné znalosti, samostatnost, sebedůvěru a orientaci ve společnosti. Základním a středním školám se podle většiny dotázaných nedaří u žáků rozvíjet kázeň a disciplínu a morální hodnoty.