Ostatní

Zářijový výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění se zaměřil především na význam piva a hospod pro českou kulturu a tradici. Naprostá většina respondentů (devadesát a více procent) se domnívá, že pivo je národním nápojem a představuje jednu z věcí, kterou se mohou Češi chlubit v zahraničí. Na druhé straně nezanedbatelná část respondentů prohlásila, že pivu je v České republice přikládán až příliš velký význam (63 %) a že pití velkého množství piva je špatnou vlastností obyvatel České republiky (67 %).

V rámci tematického šetření kulturních, sociálních a historických aspektů české hospody a piva byly položeny i dotazy, sledující obraz české hospody v očích veřejnost, přičemž nejčastěji uváděnou asociací k české hospodě je zcela pochopitelně pivo. Výzkum ukazuje, že hospody fungují jednak jako jakési zprostředkovatelny výpomoci všeho druhu, jednak jako místo odreagování se od každodenních starostí.

74 % dotázaných uvedlo, že někdy pije pivo, 26 % nikoli, přičemž pivo pijí výrazně častěji muži (90 %) než ženy (58 %). Asi polovina české populace vypije během jednoho týdne v průměru dva půllitry piva či více, přičemž 24 % svou spotřebu uvedlo v rozmezí dva až pět půllitrů, 13 % v intervalu šest až deset, 10 % mezi jedenácti a dvaceti a 3 % nad dvacet půllitrů.

Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR se ve svém zářijovém šetření věnovalo mimo jiné tématu pohostinských zařízení a pití piva. Na úvod jsme se všech respondentů zeptali, kam si zajdou nejraději posedět, mají-li možnost si vybrat. Téměř čtvrtina dotázaných odpověděla, že žádné pohostinské zařízení nenavštěvuje. Přibližně stejný podíl respondentů však uvedl, že nejraději si zajde do hospody, hostince či pivnice.

V červnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění jsme se mimo jiné zajímali o to, jak čeští občané důvěřují lidem z různých zemí. Češi nejvíce důvěřují sami sobě. Na druhém místě pomyslného žebříčku důvěryhodnosti se pak umístili Slováci. Více než dvě třetiny dotázaných vyjádřily rovněž důvěru Francouzům (71 %), Polákům (71 %) a Britům (66 %).

Červnový výzkum CVVM mimo jiné mapoval, jak často (a jaké) zpravodajské pořady v TV Češi sledují a jak často (a jaké) čtou noviny.

Každý den sledují zpravodajství v televizi více než dvě pětiny dotázaných (42 %), 21 % respondentů sleduje zpravodajství 3x až 4x týdně, 23 % 5x až 6x týdně. Bezmála dvě třetiny dotázaných sledují pravidelně Televizní noviny na Nově (65 %), téměř polovina (48 %) Události na ČT 1 a více než pětina (22 %) hlavní zpravodajskou relaci TV Prima.

Velká důležitost byla tradičně přisouzena hodnotám rodinným, pomáhat své rodině a přátelům a žít ve spokojené rodinně považuje za důležité shodně 97 % oslovených občanů. Stejně tak naprostá většina respondentů (97 %) oceňuje, když má v životě přátele, se kterými si dobře rozumí. Mezi položky, které získaly nejvyšší míru podpory za celé sledované období, patří všechny výroky týkající se zaměstnání.

Téměř 60 % respondentů se domnívá, že by se ideální věk otce při narození prvního dítěte měl pohybovat v rozpětí 25 až 29 let. Třetina dotázaných uvedla věk vyšší než 29 let a necelých 9 % dotázaných věk nižší než 25 let. V případě posuzování ideálního věku matky převládá názor (51 % dotázaných), že žena by měla porodit první dítě do 24 let.

Ve svém volném čase jednou nebo vícekrát v týdnu 70 % lidí čte časopisy, 49 % poslouchá hudební nahrávky, 47 % se věnuje nějakému hobby, 45 % se schází s přáteli, známými či sousedy, 43 % čte knihy, 34 % sporuje nebo cvičí, 27 % se snaží zvyšovat si své jazykové nebo odborné znalosti, 23 % chodí na výlety do přírody a 21 % navštěvuje vinárny, kavárny či restaurace.