Ostatní

Z výsledků výzkumu CVVM vyplývá, že uzavřít v budoucnu sňatek by chtělo 70 % svobodných žen a 69 % svobodných mužů. Rozhodnuto, že ve svém dalším životě do manželství nevstoupí, bylo mezi svobodnými 12 % žen a 6 % mužů. Nejčastěji uváděnými důvody pro vstup do manželství byly "děti" (66 %) a přesvědčení, že "ve dvou se to lépe táhne" (34 %), čtvrtina dotázaných považuje vstup do manželství za "samozřejmý a normální".

V prosinci 2003 zařadilo CVVM do svého výzkumu také dvě otevřené otázky, v nichž dotázaní uváděli, co jim nejvíce vadí na lidské povaze a chování lidí. Z výsledků šetření vyplývá, že dotázaným na lidské povaze nejvíce vadí namyšlenost, lhaní a závistivost, na chování lidí pak namyšlenost, lhaní a agresivita.

Čeští občané hodnotí zdravotní systém své země poněkud příznivěji než Maďaři, ale zároveň jej vnímají podstatně kritičtěji než před rokem. Aktuálně je 34 % z nich se zdravotním systémem v ČR spokojeno, 36 % s ním naopak pociťuje nespokojenost. Se samotnou lékařskou péčí je pak spokojen každý druhý občan, podíl nespokojených představuje asi jednu pětinu populace od 15 let.

Podle výsledků našeho prosincového šetření je většina Čechů zodpovědná a snaží se plnit své povinnosti. 8 z 10 dotázaných uvedlo, že své závazky vůči přátelům a úřadům plní včas. Pravidla "nejdříve práce a potom zábava" se drží více jak 60 % obyvatel naší země. Většina českých občanů má také sklon si svou budoucnost plánovat a nejednat pouze pod vlivem okamžiku.

V prosinci 2003 zařadilo CVVM do svého výzkumu také několik psychologických otázek. Zjišťovali jsme v nich mimo jiné postoje českých občanů k jejich minulosti. Celkově můžeme konstatovat, že většina Čechů má svoji minulost, a zejména pak dětství, spojenou s pozitivními emocemi. Tři čtvrtiny dotázaných připustily, že pohledy, zvuky a vůně známé z dětství v nich často vyvolávají krásné vzpomínky a 7 z 10 dotázaných si při pohledu zpět vybavuje mnohem více dobrého než toho špatného.

Jednou z oblastí, která byla zkoumána v rámci bloku „Historické a národopisné regiony v ČR“, byly i představy lidí o odlišnostech obyvatel jednotlivých regionů v porovnání s cizinci a národnostními menšinami. Výsledky ukazují, že ve srovnání s ostatními sledovanými variantami si nejméně lidí dovoluje tvrdit, že by poznali obyvatele svého regionu, nejvíce jich je naopak přesvědčeno, že poznají cizince krátkodobě pobývající v ČR.

V listopadovém šetření provedeném v rámci projektu Naše společnost 2003 jsme mimo jiné zjišťovali pohled občanů na význam historických a národopisných regionů. První otázka mapovala obecné názory na to, zda jsou historické a národopisné regiony významné, druhá otázka sledovala názory na význam regionů z hlediska posilování identity a vývoje kultury.\r\nObecně lze konstatovat, že význam regionů je ve všech sledovaných hlediscích nejvíce reflektován zejména v Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji, jednoznačně nejméně pak v Praze.

Asi dvě pětiny respondentů navštívily v posledních sedmi letech chráněné krajinné oblasti a národní parky v ČR vícekrát (41 %), asi třetina jedenkrát (32 %). Informace o přírodě na panelech, nástěnkách či letácích umístěných v těchto oblastech čte vždy 26%, většinou 57 % respondentů. Ti jejich kvalitu hodnotí převážně příznivě - příliš odborné a zbytečně detailní, nesrozumitelné jsou pouze pro 26 %.

V šetření uskutečněném v první polovině října byly pro potřeby Českého ekologického ústavu zjišťovány názory a postoje obyvatel k problematice chráněných krajinných oblastí a národních parků v ČR. O jejich významu pro ochranu přírody občané až na výjimky nepochybují (97 %). Polovina dotázaných se domnívá, že obce nacházející se v chráněných územích dokáží využít možností, které jim tyto oblasti nabízejí, to je např.

Výsledky výzkumu potvrdily, že výchova dětí se koncentruje do rukou žen. Asi čtyři pětiny dotázaných s dětmi například uvedly, že k lékaři s dítětem chodí - či v případě odrostlého dítěte chodila - matka a během nemoci s ním také zůstává, resp. zůstávala doma. Především matky dětem čtou pohádky a učí se s nimi. Oba, matka i otec, společně rozhodují ve většině domácností s dětmi o jejich budoucím povolání, kupují dětem dárky, sportují s nimi či je berou na výlety.