Ostatní

V červnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění jsme se mimo jiné zajímali o to, jak čeští občané důvěřují lidem z různých zemí. Češi nejvíce důvěřují sami sobě. Na druhém místě pomyslného žebříčku důvěryhodnosti se pak umístili Slováci. Více než dvě třetiny dotázaných vyjádřily rovněž důvěru Francouzům (71 %), Polákům (71 %) a Britům (66 %).

Červnový výzkum CVVM mimo jiné mapoval, jak často (a jaké) zpravodajské pořady v TV Češi sledují a jak často (a jaké) čtou noviny.

Každý den sledují zpravodajství v televizi více než dvě pětiny dotázaných (42 %), 21 % respondentů sleduje zpravodajství 3x až 4x týdně, 23 % 5x až 6x týdně. Bezmála dvě třetiny dotázaných sledují pravidelně Televizní noviny na Nově (65 %), téměř polovina (48 %) Události na ČT 1 a více než pětina (22 %) hlavní zpravodajskou relaci TV Prima.

Velká důležitost byla tradičně přisouzena hodnotám rodinným, pomáhat své rodině a přátelům a žít ve spokojené rodinně považuje za důležité shodně 97 % oslovených občanů. Stejně tak naprostá většina respondentů (97 %) oceňuje, když má v životě přátele, se kterými si dobře rozumí. Mezi položky, které získaly nejvyšší míru podpory za celé sledované období, patří všechny výroky týkající se zaměstnání.

Téměř 60 % respondentů se domnívá, že by se ideální věk otce při narození prvního dítěte měl pohybovat v rozpětí 25 až 29 let. Třetina dotázaných uvedla věk vyšší než 29 let a necelých 9 % dotázaných věk nižší než 25 let. V případě posuzování ideálního věku matky převládá názor (51 % dotázaných), že žena by měla porodit první dítě do 24 let.

Ve svém volném čase jednou nebo vícekrát v týdnu 70 % lidí čte časopisy, 49 % poslouchá hudební nahrávky, 47 % se věnuje nějakému hobby, 45 % se schází s přáteli, známými či sousedy, 43 % čte knihy, 34 % sporuje nebo cvičí, 27 % se snaží zvyšovat si své jazykové nebo odborné znalosti, 23 % chodí na výlety do přírody a 21 % navštěvuje vinárny, kavárny či restaurace.

V březnovém výzkumu vyjádřilo spokojenost se životním prostředím v republice 47 % dotázaných a stejná část – 46 % - byla nespokojena. Větší spokojenost panuje s životním prostředím v bydlišti – 76 %, zatímco nespokojena s prostředím v místě, kde žijí, je asi jedna čtvrtina dotázaných (23 %). Občanů jsme se také zeptali, nakolik oni sami přispívají k ochraně životního prostředí svým jednáním.

V názorech respondentů poněkud převládalo přesvědčení, že jsou ,mezilidské vztahy v České republice spíše špatné, oproti 41 % dotázaných, kteří uvedli, že vztahy mezi lidmi jsou zde „rozhodně“ nebo „spíše dobré“, to bylo celkem 54 %, kteří je označili za „spíše“ nebo „rozhodně špatné“.

OPROTI TISKOVÉ KONFERENCI JE TISKOVÁ ZPRÁVA DOPLNĚNA TAKÉ ČASOVÝM SROVNÁNÍM HODNOCENÍ VÝVOJE VZTAHŮ MEZI VYBRANÝMI SKUPINAMI.

V březnovém výzkumu jsme se mimo jiné věnovali spokojenosti občanů s životním prostředí v místě jejich bydliště. Největší spokojenost panuje s dostupností volné přírody, vyjádřilo ji 86 % dotázaných. Přibližně tři čtvrtiny občanů jsou spokojeny s čistotou přírody v okolí a s kvalitou pitné vody. Asi dvě třetiny respondentů jsou spokojeny s čistotou ovzduší a úrovní hluku v místě bydliště.

Obecnou situaci v zemi lidé hodnotí spíše kriticky (39 %) než příznivě (10 %), i když nejčastěji (49 %) ji vnímají jako „ani dobrou, ani špatnou“. V případě současné situace z pohledu rodiny je hodnocení naopak v převažující míře pozitivní - svůj současný život a život své rodiny v příznivém světle vidí 43 % dotázaných, stejně velká část jej považuje za „ani dobrý, ani špatný“ a jen 13 % se v tomto ohledu vyjádřilo kriticky.