Ostatní

Dodržování tradic a lidových zvyků za důležité považují dvě třetiny občanů (66 %), zatímco přibližně tři lidé z deseti (31 %) mají názor opačný. Bez ohledu na to 99 % domácností tradice a zvyky alespoň v některých případech dodržuje. Pokud jde o tradiční jídla spojovaná s některými konkrétními svátečními příležitostmi, téměř ve všech domácnostech (96 %) je tradiční menu připravováno v souvislosti se Štědrým dnem, ve dvou třetinách na Velikonoce a v polovině na Nový rok.

Tři pětiny obyvatel ČR starších 15 let (61 %) se v dosavadním průběhu svého života alespoň jednou přestěhovaly, přičemž 25 % se přestěhovalo pouze jednou, 19 % stěhování zažilo dvakrát, 11 % změnilo své bydliště třikrát a 6 % uvedlo, že se ve svém životě stěhovalo více než třikrát. V populaci starší 19 let alespoň jedno přestěhování zažily dvě třetiny (66 %) obyvatel.

Výzkum ukázal, že postoj české veřejnosti k zaměstnávání cizinců u nás je nejednoznačný: 45 % respondentů soudí, že je to správné, podobná část - 44 % - zastává opačné mínění. Většina dotázaných soudí, že levná zahraniční pracovní síla představuje hrozbu pro zaměstnávání českých občanů (82 %) a že zaměstnávání cizinců by se mělo v oblastech s vysokou nezaměstnaností omezit (81 %).

Téměř tři čtvrtiny dotázaných se shodují, že cizinci by měli mít možnost v České republice dlouhodobě pobývat, ale pouze za určitých podmínek. Názor, že by zde cizinci vůbec neměli mít možnost dlouhodobě pobývat vyjádřilo 17 % dotázaných a naopak pobyt bez omezení by umožnilo 6 % respondentů.

Cizinci žijící v ČR by se měli přizpůsobit co nejvíce našim životním zvyklostem, myslí si to 56 % respondentů.

CVVM SoÚ položilo v květnového šetření otázky týkající se spokojenosti se životem v místě bydliště. Na otázku „Jak jste celkově spokojen s životem v místě Vašeho bydliště?“ odpovědělo 69 % respondentů, že je s životem v bydlišti spokojeno, 6% vyjádřilo nespokojenost a 25 % je nerozhodných. Dále byla dotázaným položena otázka, zda uvažují o odstěhování z místa bydliště.

Z výzkumu vyplynulo, že městské prostředí by k trvalému bydlení preferovalo 43 % respondentů, venkovské 41 %. Dvě procenta označila jinou možnost a 14 % se nedovedlo rozhodnout. Mezi sídly městského charakteru si dotázaní podobnou měrou zvolili velkoměsta s více než 100 tisíci obyvateli (celkově 15 %) a v města střední velikosti o 20 tisících až 100 tisících obyvatelích (16 %).

Naprostá většina občanů pociťuje hrdost na Českou republiku v souvislosti se sportem (91 %), kulturou (89 %), historií (88 %) a v o něco menší míře i s vědou a technikou (77 %). Jiné důvody jako zdroj pro pocit národní hrdosti vidí jen menšina populace: v případě ozbrojených sil to je 41 %, v případě fungování demokracie či vztahu k cizincům 38 %, v případě politického vlivu ve světě 32 %, v případě sociálního zabezpečení 25 % a v případě ekonomických výsledků dokonce jen 11 %.

U řady činností v rámci péče o děti je nejčastější to, že se oba rodiče na nich podílejí společně nebo že se střídají v závislosti na tom, kdo má momentálně čas, přičemž obecně platí, že spolupodílení se obou rodičů na jednotlivých činnostech v rámci péče o děti je v rodinách současné populace vyšší, než bylo v rodinách předchozí generace. Pokud v rodině ve vztahu k dítěti převažuje v některé z oblastí role jednoho z rodičů, bývá to většinou matka, kdo se dítěti či dětem v daném ohledu více věnuje, i když existují výjimky (např.

O domácnost se Češi podle svých odpovědí nejčastěji starají společně, uvádí to tři pětiny mužů a téměř polovina žen. Pouze nepatrná část mužů uvedla, že většina péče o domácnost leží na nich. Čtvrtina mužů připustila, že většina péče o domácnost je na jejich partnerce, o sobě to však řekla více než třetina žen. Jak je z těchto údajů patrné, buď muži přeceňují svůj podíl na péči o domácnost, nebo naopak ženy jejich přínos nedoceňují.

Diskriminaci v zaměstnání zažilo podle subjektivní výpovědi 35,4 % respondentů. Nejčastějčastější příčinou pocitu znevýhodnění byl věk (47,2 procentních bodů ze sta), vzdělání (38,6 procentních bodů ze sta) a pohlaví (34,5 procentních bodů ze sta). Zdravotní stav uvedlo jako důvod diskriminace necelých 21 dotázaných ze sta a národnost či rasu 2 dotázaní ze sta.