Ostatní

Tisková zpráva obsahuje analýzu otázek spojených s problematikou gastronomických zařízení a speciálně s místem hospody v jejich struktuře i její postavení v české společnosti. Mimo jiné rozebírá témata návštěvnosti, oblíbených podniků nebo specifikace hostů tradičních českých hospod.

V říjnovém šetření jsme se respondentů mimo jiné ptali na to, zda mají podle jejich názoru média vliv na rozhodování politiků. Více než polovina oslovených odpověděla kladně (20 % odpovědí „rozhodně ano“, 33 % odpovědí „spíše ano“). Čtvrtina lidí soudí, že média takový vliv „spíše nemají“, desetina respondentů se domnívá, že ho „rozhodně nemají“

Největší vliv na rozhodování politiků mají podle názoru Čechů televizní stanice – České televizi ho přisoudilo 80 %, Nově 73 % a Primě 59 % oslovených, při součtu odpovědí „velmi silný“ a „silný“.

Součástí říjnového šetření CVVM byla též baterie otázek zjišťujících, jak čeští občané hodnotí média. Zajímalo nás, zda si o vybraných médiích lidé myslí, že informují pravdivě, a také, zda poskytují ucelený přehled o důležitých událostech. Vzhledem k tomu, že médiem s největším dosahem je v současnosti televize, ptali jsme se též na to, jak často respondenti sledují právě televizní zpravodajství.

Každý má možnost dosáhnout takového vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem. S tímto tvrzením souhlasila více než polovina respondentů, které tazatelé CVVM oslovili v zářijovém průzkumu (spíše souhlasilo 47 %, rozhodný souhlas vyjádřilo 12 % oslovených). Téměř třetina s předloženým výrokem spíše nesouhlasila, 6 % dotázaných tvrzení rozhodně odmítlo. Ve srovnání s výsledky loňského zářijového šetření, v němž jsme respondentům položili stejnou otázku, nedošlo v české veřejnosti k zásadnějšímu názorovému posunu.

V hodnocení úrovně vzdělávání podle jednotlivých typů škol převažuje pozitivní hodnocení nad hodnocením negativním. Nejvyšší úroveň vzdělávání je podle účastníků výzkumu na gymnáziích (23% uvedlo úroveň vzdělávání jako „velmi dobrou“, 53% uvedlo úroveň vzdělávání jako „spíše dobrou“), základních školách (74% pozitivních odpovědí, z nich 12% uvedlo odpověď „velmi dobrá“) a vysokých školách.

V šetření uskutečněném počátkem května 2006 se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo otázkám, které se týkaly životního prostředí. Oslovení občané hodnotili, jak se o ochranu životního prostředí starají vybrané státní instituce a ekologické organizace. Nejlepší hodnocení získaly ekologické organizace spolu s obecními úřady. Nejhůře pak byl hodnocen parlament.

V květnu letošního roku bylo do šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zahrnuto téma životního prostředí. 41 % dotázaných vždy odevzdává nebezpečný odpad a dalších 30 % tento odpad odevzdává často. Podobně velký podíl respondentů třídí běžný odpad (39 % vždy a 36 % často). U nákupu výrobků šetrných k přírodě, omezování jízdy autem kvůli přírodě a šetření energiemi a vodou kvůli přírodě převládají lidé, kteří takto jednají výjimečně nebo nikdy.

Do květnového výzkumu CVVM byly zařazeny otázky týkající se názorů na životní prostředí. Z výsledků vyplývá, že většina dotázaných (73 %) je spokojena s životním prostředím v místě svého bydliště. Nespokojenost v tomto případě vyjádřila čtvrtina respondentů. S životním prostředím v České republice je spokojena polovina dotázaných, na druhé straně je však téměř polovina nespokojena.

V dubnovém výzkumu jsme se mimo jiné zaobírali problematikou postojů a vztahů populace k romské menšině. Šetření ukázalo, že přes dvě třetiny obyvatel (69 % respondentů) považují soužití romské a neromské populace v ČR za problematické. Podíváme-li na údaje z výzkumů provedených v uplynulých letech, vidíme, že hodnocení vztahu romské a neromské populace se od roku 1997 postupně zlepšuje – ve zmíněném roce hodnotilo soužití s Romy jako špatné 81 % dotázaných.

Spokojenost s životem v místě bydliště vyjádřily asi tři pětiny oslovených občanů, další necelá třetina uvedla, že s životem v místě svého bydliště není ani spokojena, ani nespokojena. Nespokojena s místem svého bydliště je méně než desetina české populace. Lidé jsou většinou spokojeni se zavedením plynu, elektřiny, vody a kanalizace. Na úrovni tří čtvrtin se pohybuje spokojenost se svozem domovního odpadu, s úrovní obchodů a služeb.