Ostatní

Ve všech sledovaných zemích (ČR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko) tvoří zastánci trestu smrti poměrně výrazným způsobem nadpoloviční většinu. Relativně nejvíce jich je přitom v Rumunsku (79%), v Litvě se vyskytuje nejmenší skupina odpůrců trestu smrti (15%). Jen o málo nižší podíl stoupenců trestu smrti byl zaznamenán v Polsku (74%) a Litvě (73%). Dále se umístilo Bulharsko s 68% příznivců a s odstupem Maďarsko (60%).

Sledované problémy považuje naprostá většina dotázaných za velmi nebo dosti závažné. Největší hrozbu přitom spatřují ve znečištění zdrojů pitné vody a v jejím nedostatku; podobně vážně je hodnocen i problém hromadění odpadů. Těmto jevům, bezprostředně spojeným s každodenním životem, připisuje mimořádnou důležitost 55% - 56% dotázaných a další asi třetina důležitost značnou.

Zkušenost s vloupáním do automobilu absolvovalo během posledních 12 měsíců 17 % respondentů nebo jiných členů jejich domácností. Rozšířené jsou rovněž krádeže v hodnotě do 3 000 Kč (16 %). Asi každý desátý dotázaný sdělil, že po něm či po jiném členu jeho domácnosti byl požadován úplatek (11 %), byla mu odcizena suma či předměty v hodnotě nad 3 000 Kč (10 %) a vykradena chata či chalupa (9 %).

Za jednoznačně nejhorší označují respondenti chování firem a podniků k životnímu prostředí (82 % „špatné“). Následuje situace v postihu poškozovatelů životního prostředí a neekologické chování obyvatel – obojí kritizují asi tři čtvrtiny dotázaných. Asi dvěma třetinám (68 %) se jeví jako nadměrný rozsah těžby dřeva u nás. Dále téměř dvě třetiny (63 %) považují za přílišný zábor přírodních ploch při výstavbě.

Z hlediska péče o životní prostředí hodnotí občané nejlépe své obecní či městské úřady (56 % dobře, 27 % špatně). Oceňována je dále práce Ministerstva životního prostředí ČR (49 % dobře, 37 % špatně) a ekologických organizací celkově (46 % dobře, 26 % špatně).Názory na ekologickou politiku vlády jsou poměrně vyrovnané s 39 % soudů pozitivních a 43 % negativních.

Veřejnost je nejčastěji tolerantní k mládeži, lidem s jiným náboženským přesvědčením, invalidům. Takto odpovědělo více než 80 % občanů. Ve srovnání s rokem 2000 se nejvíce zvýšila tolerance k bohatým a lidem s jiným politickým přesvědčením.

87% respondentů se napilo někdy během posledních 12 měsíců alkoholického nápoje, čtvrtina přiznala pití alkoholických nápojů alespoň 2 krát týdně. Asi třetina dotázaných zná někoho, kdo užívá konopné drogy, čtvrtině někdo takovou drogu nabídl a 16% přiznalo, že jí vyzkoušelo. Zkušenosti s extází přiznala 4% oslovených občanů. S uživateli tvrdé drogy se setkala čtvrtina dotázaných občanů, 12% někdo tvrdou drogu nabídl a 2% jí vykoušela.

Přibližně polovina občanů (52 %) vyslovuje spokojenost se svým osobním životem, o něco více než třetina (36 %) je spokojena „tak napůl“ a u 12 % převažuje nespokojenost. Z výsledků zachycených v tabulce č. 1 vyplývá, že postoj k osobnímu životu se průběžně od roku 1996, kdy byla tato otázka položena respondentům poprvé, mění pouze minimálně. Spokojenost se po celé období pohybuje v rozmezí 51 – 55 %, nespokojenost představuje 11 – 15 %.

Celkově příznivěji vnímají uplynulé období stoupenci ČSSD. Stoupenci ostatních politických stran se vyjadřují, s výjimkou určitých oblastí, víceméně kriticky. Přívrženci ODS tak i přes své kritičtěji laděné postoje uznávali pokrok v oblasti ekologie, zahraniční politiky a životní úrovně. Pokrok při jednáních o vstupu do EU, v boji proti kriminalitě obecně a proti korupci oceňují častěji než ostatní přívrženci KDU-ČSL.