Ostatní

V rámci dlouhodobého projektu zkoumání fenoménu piva v české společnosti byla v září 2007 sledována také problematika jeho výběru konzumenty. Tisková zpráva přináší základní souhrnné informace o oblibě a konzumaci jednotlivých kategorií piva, jako je ležák nebo černé pivo, o kritériích výběru a o statusu nealkoholického piva v České republice. Pozornost je věnována také ekonomickým aspektům výběru a vývoji vybraných ukazatelů od roku 2004.

V rámci dlouhodobého projektu zkoumání fenoménu piva v české společnosti byla v září 2007 sledována také problematika značky a identifikace s ní. Tisková zpráva přináší základní souhrnné informace o podílech lidí, kteří mají v oblibě nějakou značku piva, o jejich věrnosti oblíbeným značkám a ochotě vyzkoušet neznámou na úkor značky dobře známé. Pozornost je věnována také lokálnímu aspektu preference značky a vývoji vybraných ukazatelů od roku 2004.

V rámci dlouhodobého projektu zkoumání fenoménu piva v české společnosti byla v září 2007 sledována také problematika image piva v české společnosti. Tisková zpráva přináší základní souhrnné informace o obecném vztahu Čechů k pivu, o vnímání jeho prestiže jako nápoje vhodného či nevhodného pro různé situace a o příležitostech, při kterých je pivo v České republice nejčastěji konzumováno.

Centrum pro výzkum veřejného mínění v říjnu 2007 mapovalo, jaký vztah mají čeští občané ke státním svátkům. Naprostá většina Čechů (více jak tři čtvrtiny) je přesvědčena, že je důležité připomínat si jejich význam. Tisková informace též obsahuje přehled toho, které svátky Češi slaví a které nikoli.

Centrum pro výzkum veřejného mínění se v zářijovém výzkumu zajímalo, jak čeští občané hodnotí kvalitu výuky na všech úrovních školního vzdělávání. Součástí tiskové informace je též časové srovnání aktuálních výsledků s údaji získanými v předchozích šetřeních. Dále Češi posuzovali, které z uvedených vlastností (znalosti, samostatnost, sebedůvěra, orientace ve společnosti, kázeň, morální hodnoty) dokáží jednotlivé typy škol rozvíjet.

V zářijovém šetření zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., postoje českých občanů k různým aspektům vzdělávání. Respondenti hodnotili vlastní dosažené vzdělání nebo různé faktory, které ovlivňují úroveň vzdělání. Dotázaní se vyjadřovali též k tomu, zda má každý člověk v ČR možnost dosáhnout vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem.

V rámci květnového výzkumu se CVVM věnovalo problematice životního prostředí. Lidé byli dotazováni, zda se zajímají o informace týkajících se stavu životního prostředí v České republice, zda jich mají podle svého mínění dostatek či nedostatek a jak se Česká republika obecně stará o ochranu životního prostředí. Výzkum dále sledoval i to, jak čeští občané hodnotí závažnost některých problémů spojených se životním prostředím v globálním měřítku.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo v květnu 2007, jaké aktivní kroky podnikají Češi a jejich domácnosti ve věci ochrany životního prostředí a také s jakými eventuálními opatřeními by v souvislosti se životním prostředím souhlasili. Výsledky jsou též doplněny komentáři vztahujícími se k třídění druhého stupně podle základních sociodemografických charakteristik.

Součástí březnového šetření CVVM byla baterie otázek zjišťujících, jak čeští občané hodnotí média. Do výzkumu byly zahrnuty nejsledovanější televizní a rozhlasové stanice, celostátní deníky a též vybrané internetové zpravodajské servery. Respondenti hodnotili, zda a do jaké míry daná média informují pravdivě. Vzhledem k tomu, že médiem s největším dosahem je v současnosti televize, byla součástí šetření též otázka, jak často a jaké televizní zpravodajské pořady lidé sledují a zda podle nich právě televizní zpravodajství informuje o důležitých událostech.

Postoje obyvatel ČR k romské menšině a také názory na možnosti jejich společenského uplatnění zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění v květnu 2007. Témata, která nás zajímala, se týkala především názorů respondentů na soužití romské a neromské populace nejen v celé ČR, ale i v místě bydliště, pokud tedy dotázaní tuto zkušenost mají. Dále též respondenti porovnávali možnosti romského a neromského obyvatelstva v oblastech jako je zaměstnání, uplatnění ve veřejném životě, získávání kvalifikace, bydlení, vzdělání, zajištění osobní bezpečnosti, či rozvoj vlastní kultury.