Ostatní

V říjnu roku 2004 měli oslovení občané v šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zhodnotit, do jaké míry jsou některé druhy jednání přijatelné či nepřijatelné. Naprostá většina předložených druhů jednání byla pro respondenty více nebo méně nepřijatelná. Jediná položka, která by mohla být označena jako spíše přijatelná, je bránění soukromého majetku i za cenu zranění či usmrcení zloděje.

V prosinci loňského roku zařadilo CVVM do svého výzkumu také otázku na způsob trávení volného času. Každý z dotázaných mohl uvést až tři způsoby trávení volného času, součet všech možných odpovědí dává tedy 300 %. Z výsledků šetření vyplynulo, že nejvíce se respondenti ve volném čase dívají na televizi. Avšak ihned na druhém místě byly nejčastěji zmiňovány různé sportovní aktivity.

Více než třetina českých občanů (36 %) je se zdravotním systémem v naší zemi spokojena, stejný podíl dotázaných pak uvedl, že není ani spokojen, ani nespokojen. Nespokojenost se zdravotním systémem v ČR vyjádřila více než čtvrtina občanů (27 %). 6 % oslovených dokonce uvedlo, že je se zdravotním systémem v naší zemi velmi nespokojeno. Část tohoto šetření probíhala mezinárodně pod zastřešením CEORG, takže k dispozici jsou i srovnatelná data z Polska, ze Slovenska a z Maďarska.

Nejdůležitější sférou života pro většinu lidí je rodina, kterou na první místo postavily více než tři čtvrtiny dotázaných. Za ní s odstupem následují přátelé a známí společně s prací, ještě o něco níže respondenti v průměru kladli volný čas a výrazně nejnižší pozici z hlediska významu pro ně samotné měla politika a náboženství. V pořadí některých základních hodnot, které dotázaní řadili podle významu, se nejvýše umístila pravda a svoboda jednotlivce.

Termín společenské soudržnosti není v povědomí veřejnosti příliš rozšířen. Pouze 27 % dotázaných uvedlo, že se s tímto pojmem už někdy setkalo, 55 % odpovědělo, že nikoli, a 18 % si nebylo v tomto ohledu jisto. Téměř tři čtvrtiny (74 %) dotázaných si myslí, že myšlenka společenské soudržnosti stojí za přemýšlení, přičemž dvě pětiny respondentů (40 %) ji současně s tím považují za prospěšnou.

Názory veřejnosti na rovnost v přístupu ke vzdělání jsou poněkud rozporuplné. Téměř dvě třetiny oslovených sice vyjádřily názor, že skutečně kvalitní vzdělání mohou svým dětem zajistit jen bohatí, zároveň však přibližně stejný podíl oslovených souhlasil s tím, že o tom, jaké kdo dosáhne vzdělání, rozhodují jen schopnosti a vůle studovat. Podobné rozpory se objevily i v případě dalších dvou výroků, které byly respondentům předloženy k posouzení.

V rámci listopadového šetření CVVM měli respondenti vyjádřit svůj souhlas resp. nesouhlas s několika výroky týkajícími se českého vysokého školství. Naprostá většina oslovených občanů (93 %) se shodla v tom, že kvalitní vysokoškolské vzdělání je investice, která přináší užitek jak jednotlivci tak celé společnosti. V proporcích odpovědí u výroků týkajících se školného na vysokých školách, můžeme vypozorovat jistý rozpor.

Největší podporu získalo zachování bezplatného státního školství (90 % oslovených občanů). 89 % dotázaných se domnívá, že by měly být zavedeny doživotní tresty za opakované závažné trestné činy. 81 % respondentů by přivítalo, kdyby stát zajišťoval plnou zaměstnanost. K cílům, u nichž výrazně převažuje souhlas nad nesouhlasem, patří také zamezení přistěhovalectví z problémových zemí (76 % dotázaných).

45 % občanů pociťuje obavy z možného teroristického útoku v České republice, 48 % se takové eventuality naopak nebojí. Častěji se teroristického útoku v ČR obávají ženy (50 %) než muži (38 %). více než třípětinová většina respondentů (62 %) je pro rozšíření pravomocí zpravodajských služeb, necelá čtvrtina (23 %) se staví proti. Častěji se proti rozšiřování pravomocí tajných služeb staví lidé, kteří „rozhodně“ nedůvěřují BIS a kteří se neobávají teroristického útoku v České republice.

Tři čtvrtiny dotázaných (76 %) soudí, že je potřebné připomínat druhou světovou válku a události z jejího průběhu, 15 % vyslovilo názor opačný. O málo více než dvě pětiny respondentů vyjádřily mínění, že se události druhé světové války v současnosti připomínají málo, stejně velký podíl si myslí, že je to dostatečné, a 6 % se domnívá, že se události druhé světové války připomínají až příliš.