Ostatní

V květnu 2008 CVVM zjišťovalo, jak čeští občané hodnotí přístup České republiky k ochraně životního prostředí, a taktéž, jak pohlíží na činnost některých státních institucí a ekologických organizací v této oblasti. Konkrétně nás zajímaly názory Čechů na působení vlády, MŽP ČR, parlamentu, krajských úřadů, obecních úřadů a již zmiňovaných ekologických organizací.

V květnovém šetření 2008 se Centrum pro výzkum veřejného mínění zajímalo o to, jak čeští občané hodnotí ekologickou situaci v naší republice. Baterie týkající se tohoto tématu obsahovala celkem 11 položek, přičemž respondenti pak měli u každé hodnotit, zda v konkrétním případě považují daný stav věcí za „velmi dobrý“, „spíše dobrý“, „spíše špatný“, či „velmi špatný“.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., zkoumalo v květnovém šetření postoje českých občanů k trestu smrti. Součástí tiskové zprávy je třídění odpovědí podle vybraných sociodemografických znaků a časové srovnání s výsledky předchozích šetření, neboť tato otázka je součástí kontinuálního výzkumu CVVM od roku 1992.

V květnu 2008 CVVM předložilo svým respondentům otázku zaměřenou na to, jak se ve smyslu jejich důležitosti stavějí k vybraným hodnotám z oblasti rodinné, pracovní a společenskopolitické sféry a životního stylu. Dotázaní měli na čtyřbodové škále označit, nakolik je pro ně určitá hodnota důležitá či nedůležitá.

V květnovém šetření mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory českých občanů na umělé přerušení těhotenství. Respondenti se v šetření vyjadřovali k tomu, jestli má mít žena právo sama se rozhodnout o interrupci, zda by se interrupce měla povolit jen z důvodu zdravotních a sociálních ohledů na dítě a ženu, jestli by mělo být důvodem umělého přerušení těhotenství pouze ohrožení života ženy nebo zda by měla být interrupce zakázána.

V rámci dubnového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění zajímalo o názory občanů na podmínky života v místě bydliště. Respondenti byli nejprve dotázáni na obecnou spokojenost s životem v místě bydliště. Poté jim byla dána k posouzení řada různých kritérií spojovaných s kvalitou bydlení, jako je například dopravní infrastruktura, úroveň služeb, možnost uplatnění na trhu práce či v neposlední řadě kvalita životního prostředí a možnost odpočinku.

V květnovém šetření zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory veřejnosti na práva homosexuálních mužů a žen na uzavření sňatku, registrovaného partnerství a na adopci dětí. Respondenti se též vyjadřovali k tomu, zda podle jejich mínění může přiznání k homosexualitě způsobit problémy v soužití s ostatními lidmi v jejich městě či obci. Součástí zprávy je třídění odpovědí podle základních sociodemografických ukazatelů a podle odpovědi na otázku, zda respondent/ka osobně zná nebo nezná nějakého homosexuála či lesbu.

Dubnové šetření CVVM zkoumalo názory občanů na soužití romské menšiny s většinovou populací a na možnosti Romů ve společnosti, pokud jde o získání zaměstnání, vzdělání, pracovní kvalifikace nebo bydlení a hájení vlastních zájmů v občanských sporech, jednání na úřadech, zajištění vlastní bezpečnosti či rozvoj kultury.

V rámci březnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, se několik otázek zajímalo o obavy spojené s hypotetickou situací, kdy by se sám dotázaný ocitl ve vězení. Respondenti byli jednak dotázáni na finanční částku, kterou by byli ochotni vydat za vyhnutí se ročnímu uvěznění v situaci, kdy by toto bylo legální. Další otázky pak zjišťovaly, co by pro lidi v celém procesu od obvinění, přes uvěznění, až po návrat zpět do života znamenalo největší zátěž, z čeho by měli největší obavy.

Ve svém březnovém šetření kladlo CVVM otázky týkající se samotných průzkumů veřejného mínění. Respondenti v jejich rámci vyjadřovali svůj zájem o tyto průzkumy, subjektivně hodnotili vliv výzkumů na utváření svých názorů a to, zda šetření odrážejí názory a postoje veřejnosti přesně nebo zkresleně. Dotazovaní dále sdělovali, jakými tématy by se podle nich měl výzkum veřejného mínění zabývat.