Ostatní

V prosincovém šetření zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., vztah českých občanů k vybraným národům a národnostem. Respondentům byl předložen seznam čtyřiadvaceti národností, které měli podle své přízně k nim hodnotit na sedmibodové škále, kde 1 znamenalo „velmi sympatičtí“ a 7 „velmi nesympatičtí“. Kromě výsledků posledního šetření nabízí zpráva též časové srovnání.

Plánování uzavření sňatku a hodnocení výroků týkajících se partnerského a manželského soužití bylo předmětem šetření, které Centrum pro výzkum veřejného mínění realizovalo v listopadu 2007. Celkově je možné konstatovat, že čeští občané jsou k partnerskému soužití jako takovému poměrně benevolentní. Ovšem v momentě, kdy do věci vstoupí otázky spojené s výchovou a péčí o děti, začíná mezi Čechy převládat postoj upřednostňující uzavření sňatku.

V průběhu září a října byly respondentům v České republice, v Maďarsku a na Slovensku položeny dvě otázky zjišťující, zda lidé při nakupování potravin kontrolují údaje o datu jejich spotřeby a informace o jejich složení.

Do říjnového šetření CVVM zařadilo několik otázek, které se zabývají vztahem občanů k České republice a pocitem hrdosti na příslušnost k ní.

Postoje občanů související s českou historií mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém říjnovém šetření. Nejdříve nás zajímalo, koho Češi považují za největší českou osobnost a dále také, kterou z uvedených historických epoch by označili za vrcholné období našich dějin. Podobně pak v souvislosti s 20. stoletím měli respondenti jmenovat tři události od konce první světové války, které jsou v jejich očích pro český národ nejvýznamnější.

Centrum pro výzkum veřejného mínění v listopadovém šetření zkoumalo názory obyvatel na rozdělení vybraných činností v rodině v závislosti na pohlaví. Další otázky mapovaly, co česká veřejnost považuje za ukazatele úspěšnosti u mužů a u žen. Mezi ukazatele byly zařazeny položky: dosažení významného postavení v zaměstnání, zajištění harmonické rodiny a sladění pracovních a rodinných povinností.

V rámci dlouhodobého projektu zkoumání fenoménu piva v české společnosti byla v září 2007 sledována také problematika jeho konzumace. Tisková zpráva přináší základní souhrnné informace o podílu lidí, kteří pivo pijí, a o jimi uváděném průměrném množství a frekvenci konzumace. Pozornost je věnována také rozdílům mezi podskupinami obyvatel a vývoji těchto aspektů v české společnosti od roku 2004.

V rámci dlouhodobého projektu zkoumání fenoménu piva v české společnosti byla v září 2007 sledována také problematika jeho výběru konzumenty. Tisková zpráva přináší základní souhrnné informace o oblibě a konzumaci jednotlivých kategorií piva, jako je ležák nebo černé pivo, o kritériích výběru a o statusu nealkoholického piva v České republice. Pozornost je věnována také ekonomickým aspektům výběru a vývoji vybraných ukazatelů od roku 2004.

V rámci dlouhodobého projektu zkoumání fenoménu piva v české společnosti byla v září 2007 sledována také problematika značky a identifikace s ní. Tisková zpráva přináší základní souhrnné informace o podílech lidí, kteří mají v oblibě nějakou značku piva, o jejich věrnosti oblíbeným značkám a ochotě vyzkoušet neznámou na úkor značky dobře známé. Pozornost je věnována také lokálnímu aspektu preference značky a vývoji vybraných ukazatelů od roku 2004.

V rámci dlouhodobého projektu zkoumání fenoménu piva v české společnosti byla v září 2007 sledována také problematika image piva v české společnosti. Tisková zpráva přináší základní souhrnné informace o obecném vztahu Čechů k pivu, o vnímání jeho prestiže jako nápoje vhodného či nevhodného pro různé situace a o příležitostech, při kterých je pivo v České republice nejčastěji konzumováno.