Ostatní

V květnovém výzkumu v rámci bloku otázek o životním prostředí se Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo i na zájem občanů o informace týkající se životního prostředí a na to, zda obyvatelé mají podle svého mínění dostatek či nedostatek těchto informací. Rovněž byly pokládány otázky ohledně informací, jak se šetrně chovat k životnímu prostředí a ohledně dostatku těchto informací.

V rámci červnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byl občanům předložen soubor otázek týkajících se zdravotnictví. Konkrétně se šetření soustředilo na problematiku lékařské péče a související aspekty, jako je poskytování informací pacientům ze strany lékařů, místo pacienta v procesu rozhodování o jeho léčbě apod. Součástí zprávy je časové srovnání u vybraných otázek a třídění podle základních sociodemografických ukazatelů.

V rámci svého květnového výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo řadě ekologických témat. Jeden z tematických okruhů se zabýval otázkami mapujícími obecnou ochotu respondenta podílet se na ochraně životního prostředí. Lidé tak byli dotázáni, jakou důležitost ochraně životního prostředí připisují a zda by v tomto ohledu měla být aktivní pouze vláda nebo jsou-li oni sami ochotni se na opatřeních ve prospěch životního prostředí finančně podílet.

V rámci bloku otázek zaměřených na životní prostředí se Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém květnovém výzkumu zajímalo o to, nakolik se sami respondenti chovají k životnímu prostředí šetrně. Ti byli dotázáni jednak na činnosti dotýkající se každodenního provozu domácnosti, jakými jsou třídění odpadu nebo například tendence šetřit energií a vodou.

V rámci květnového omnibusu se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo globálním problémům životního prostředí. Mezi jednotlivými položkami byla rozličná témata typu: ohrožení biodiverzity, existenčních problémů přežití v prostředí, jako je například „vyčerpání zdrojů surovin“ nebo „nedostatek pitné vody“, a v neposlední řadě rizika bezprostředně podmíněná lidskou činností reprezentovaná „provozem jaderných elektráren“ či „pěstováním geneticky upravených potravin“.

V květnu 2008 CVVM zjišťovalo, jak čeští občané hodnotí přístup České republiky k ochraně životního prostředí, a taktéž, jak pohlíží na činnost některých státních institucí a ekologických organizací v této oblasti. Konkrétně nás zajímaly názory Čechů na působení vlády, MŽP ČR, parlamentu, krajských úřadů, obecních úřadů a již zmiňovaných ekologických organizací.

V květnovém šetření 2008 se Centrum pro výzkum veřejného mínění zajímalo o to, jak čeští občané hodnotí ekologickou situaci v naší republice. Baterie týkající se tohoto tématu obsahovala celkem 11 položek, přičemž respondenti pak měli u každé hodnotit, zda v konkrétním případě považují daný stav věcí za „velmi dobrý“, „spíše dobrý“, „spíše špatný“, či „velmi špatný“.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., zkoumalo v květnovém šetření postoje českých občanů k trestu smrti. Součástí tiskové zprávy je třídění odpovědí podle vybraných sociodemografických znaků a časové srovnání s výsledky předchozích šetření, neboť tato otázka je součástí kontinuálního výzkumu CVVM od roku 1992.

V květnu 2008 CVVM předložilo svým respondentům otázku zaměřenou na to, jak se ve smyslu jejich důležitosti stavějí k vybraným hodnotám z oblasti rodinné, pracovní a společenskopolitické sféry a životního stylu. Dotázaní měli na čtyřbodové škále označit, nakolik je pro ně určitá hodnota důležitá či nedůležitá.

V květnovém šetření mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory českých občanů na umělé přerušení těhotenství. Respondenti se v šetření vyjadřovali k tomu, jestli má mít žena právo sama se rozhodnout o interrupci, zda by se interrupce měla povolit jen z důvodu zdravotních a sociálních ohledů na dítě a ženu, jestli by mělo být důvodem umělého přerušení těhotenství pouze ohrožení života ženy nebo zda by měla být interrupce zakázána.