V rámci lednového výzkumu Naše společnost 2009 jsme respondentům položili několik otázek, které se týkají plánovaného umístění radarové základny antibalistické obrany USA v České republice. Podobně jako v řadě předchozích šetření jsme sledovali aktuální postoje české veřejnosti k tomuto záměru a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

V lednu 2009 byly do pravidelného šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zařazeny i otázky ohledně Lisabonské smlouvy. Kromě dlouhodobého sledování povědomí lidí o pojmu Lisabonská smlouva, pocitu informovanosti o smlouvě a zájmu o dění kolem ní byly pokládány také dotazy na to, zda by parlament měl schválit Lisabonskou smlouvu, proč by tak měl či neměl učinit a jak se podle mínění veřejnosti změní postavení ČR v EU případným přijetím smlouvy.

Do svého lednového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví. Součástí zprávy je třídění podle základních sociodemografických charakteristik a zachycení vývoje názorů veřejnosti na konkrétní otázky.

Ve svém lednovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění zabývalo konfliktem na Blízkém východě. Respondentům byly položeny otázky mapující pohled české veřejnosti na střet mezi Izraelem a Palestinci. Konkrétně byli oslovení dotázáni, kdo může za stupňování konfliktu, zda dotyčný souhlasí s operacemi izraelské armády v Gaze a na hodnocení role mezinárodního společenství v konfliktu.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v lednu 2009 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna...

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v lednu 2009 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

Část prosincového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění se věnovala vybraným aspektům bezpečnosti České republiky. Respondentům byly položeny otázky z oblasti vnitřní bezpečnosti, které se zajímaly, zda veřejnost spatřuje rizika v působení vybraných skupin na území České republiky. Zjišťovány byly rovněž názory veřejnosti na reálnost ohrožení válkou, epidemií či přírodní katastrofou.

V lednovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V prosincovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak dotázaní hodnotí své vlastní vyhlídky do budoucna a vyhlídky lidí sobě blízkých. Stejná otázka byla položena také ve vztahu k české společnosti a budoucnosti lidstva obecně. Dále se výzkum zajímal, zda mají oslovení z něčeho obavy. Mezi respondenty, kteří se přiznali k nějakým obavám, byla nejčastěji zmiňována obava ze ztráty zaměstnání (32 %), nemoci (23 %) a poklesu životní úrovně (17 %).

V prosincovém šetření zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., vztah českých občanů k vybraným národům a národnostem. Respondentům byl předložen seznam čtyřiadvaceti národností, které měli podle své přízně k nim hodnotit na sedmibodové škále, kde 1 znamenalo „velmi sympatičtí“ a 7 „velmi nesympatičtí“. Kromě výsledků posledního šetření nabízí zpráva též časové srovnání.