Do svého únorového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví. Součástí zprávy je třídění podle základních sociodemografických charakteristik a zachycení vývoje názorů veřejnosti na konkrétní otázky.

V rámci svého výzkumu CVVM pravidelně zjišťuje spokojenost občanů s vybranými oblastmi života. Respondenti byli dotazováni na hodnocení aktuální situace, na naléhavost jejího řešení a na odhad předpokládané změny v nadcházejícím roce. Jednotlivé otázky byly postupně pokládány v prosincovém, lednovém a únorovém šetření. Zatímco v otázce hodnocení aktuální situace byli lidé nejvíce nespokojeni se stavem korupce a hospodářské kriminality, do budoucna mají největší obavy o vývoj nezaměstnanosti, fungování ekonomiky a udržení sociálních jistot.

Vnímání hospodářské úrovně České republiky v kontextu jiných vybraných zemí je součástí pravidelných výzkumů od roku 1997. V seznamu evropských států jsou zastoupeny jak tradičně vyspělé tržní ekonomiky, tak země, které procházely v 90. letech 20. století ekonomickou transformací. Ze získaných výsledků lze sestavit žebříček subjektivně vnímané ekonomické úspěšnosti těchto států a sledovat proměny umístění ČR mezi nimi.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. v únorovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam obsahoval jména šestadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli vedle standardně zařazovaných členů vlády, prezidenta, předsedů Senátu a Poslanecké sněmovny a předsedů parlamentních stran začleněni také ombudsman a předseda Ústavního soudu.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v únoru 2009 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V rámci lednového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění bylo položeno několik otázek týkajících se finanční krize. Lidé byli dotázáni, zda tato krize bezprostředně ovlivní jejich osobní situaci či situaci jejich domácnosti, a pokud ano, jaké konkrétní důsledky očekávají. Také byl zjišťován zájem o finanční krizi, názory na její dopad na Českou republiku a na reakci vlády na vzniklou situaci.

V únorovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V lednovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění zabývalo ekonomickou situací. Lidé byli požádáni o zhodnocení ekonomické situace v České republice obecně a dále se vyjadřovali k ekonomickým podmínkám své vlastní domácnosti. Z odpovědí respondentů je patrná reflexe zhoršující se ekonomické situace v ČR i ve světě. Zatímco hodnocení stávajících ekonomických podmínek vcelku odpovídá vývoji z předchozích let, očekávání směrem do budoucna jsou rekordně skeptická.

V rámci lednového výzkumu Naše společnost 2009 jsme respondentům položili několik otázek, které se týkají plánovaného umístění radarové základny antibalistické obrany USA v České republice. Podobně jako v řadě předchozích šetření jsme sledovali aktuální postoje české veřejnosti k tomuto záměru a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké...

V lednovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo problematice postavení prezidenta v politickém systému České republiky. Šetření zjišťovalo názory občanů na šíři prezidentských pravomocí a na jeho postavení v oblasti zahraniční politiky. Respondenti se vyjadřovali také k tomu, zda by se měl prezident věnovat konkrétním či spíše obecným otázkám a rovněž ke způsobu jeho volby.