Editorial

Vážení čtenáři, vážené čtenářky,

druhé číslo roku 2016 obsahuje tři články, které se věnují aktuálním společenským fenoménům na pomezí sociologie a demografie, politologie a veřejného mínění, ale také sociologie místa a destinačního managementu. Věříme, že vám přinesou zajímavé a hodnotné poznatky.

V prvním článku se čtyři autorky (Hana Pacáková, Debora Plecháčková, Petra Půlpánová a Barbora Matoušová) věnují testování souvislosti vzdělání a příjmu s výskytem kohabitace v ČR. Reagují tak na fenomén nesezdaného soužití, s nímž se (nejen v ČR) setkáváme stále častěji. Autorky v úvodu otevírají podnětné otázky: Vstupují vzdělanější lidé do manželství později, protože upřednostňují kariéru před rodinným životem? Nebo odmítají manželský svazek úplně, protože preferují autonomii a seberealizaci? A jak se sklony k partnerskému soužití liší u lidí s vyšším a nižším příjmem? Pomocí analýz s využitím dat ISSP 2012 a dalších datových souborů poukazují autorky na zajímavé souvislosti, které se s formou partnerského soužití pojí. Dozvíte se tak např., zda úroveň Vašeho vzdělání statisticky významně ovlivní to, zda budete s partnerem žít v manželství, či nesezdaném soužití.

Ve druhém článku se Jan Červenka vrací k jednomu z nejvýraznějších momentů polistopadového vývoje české demokracie: tzv. opoziční smlouvě. Ukazuje, jak česká veřejnost vnímala její formování a fungování a jak se toto vnímání měnilo v čase. Autor tak na základě analýzy dat CVVM mimo jiné upozorňuje na paradoxní jev: opoziční smlouva zůstává v obecném povědomí (a v publicistickém diskurzu) spíše negativně hodnoceným obdobím, spojovaným s nárůstem klientelismu a korupce. Veřejnost zpočátku skutečně hodnotila fungování tehdejší vlády negativně, ke konci celého období ale byla ČSSD a její menšinová vláda vnímána českou veřejností jako úspěšná, a to nejen levicově orientovanými voliči.

Autor třetího článku, Lukáš Novotný, přináší případovou studii kulturně-společenského rozměru přeshraniční spolupráce ve formě jednoho z produktů regionálního destinačního managementu, Stříbrné stezky v Krušných horách. Rozvíjení místního cestovního ruchu a posilování identifikace místních obyvatel s hornickou tradicí, ke které Stezka odkazuje, je důležitým předpokladem pro úspěšné zakotvení Stříbrné stezky nejen v rámci rozvoje regionu, ale také v rámci členství v seznamu světového kulturního dědictví Unesco, na které obce a další subjekty spojené se Stezkou aspirují. Autor poukazuje na to, že v míře identifikace, ale hlavně povědomí místních obyvatel o existenci a významu tohoto historického dědictví má region stále ještě velké mezery a že právě rozvoj Stříbrné
stezky může přispět k posílení česko-německé spolupráce, která je často diskutovaným aktuálním tématem.

Závěrem mi jménem redakce časopisu dovolte srdečně poděkovat všem, kteří se na přípravě tohoto vydání podíleli, ať už jako autoři nebo autorky, recenzenti nebo recenzentky, korektoři nebo překladatelé.

Za redakci časopisu vám přeji příjemné čtení.


Anežka Příběnská,
výkonná redaktorka

PANEL4

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: