Článek se zaměřuje na metody měření korupce, kdy nejprve popisuje tři generace indikátorů, které měří korupci, a poté je kvalitativně a kvantitativně srovnává. Vzhledem k tomu, že korupce je skrytá aktivita, kterou je velmi obtížné měřit přímo; neexistují žádné oficiální statistiky o počtu případů korupce. Z tohoto důvodu je možné měřit korupci pouze nepřímými indikátory a je velmi těžké říci, zda jsou tyto ukazatele spolehlivé a skutečně měří korupční jevy v dané zemi. V průběhu let bylo vyvinuto velké množství různých ukazatelů, které se snaží zachytit a odhadnout korupci, někteří z nich měří vnímání korupce, jiní se snaží použít "tvrdé údaje" k prozkoumání úrovně korupce v zemi a některé další kombinovat různé ukazatele, vážit je a poté publikovat kompozitní ukazatele, které se snaží zachytit celkovou korupci v zemi.
Cílem tohoto článku je tedy zhodnotit kvalitu různých ukazatelů kvantitativními a kvalitativními metodami a diskutovat možné využití a hodnotu jednotlivých ukazatelů s ohledem na kvalitu a také z aplikačního hlediska. Nejprve jsou diskutovány ukazatele první generace. Tyto ukazatele kombinují expertní hodnocení, průzkumy a další údaje o korupci. Článek se zaměřuje na dva nejznámější a nejpoužívanější ukazatele – Control of Corruption od World Bank a Corruption Perception Index od Transparency International. Poté jsou diskutovány ukazatele druhé generace, které jsou založeny na průzkumech veřejného mínění, dotazují respondenta na vnímání korupce a vlastní zkušenosti s korupcí. Existují dva typy těchto průzkumů; první typ je zaměřen na širokou veřejnost, druhý na zástupce firem. Mezi ukazatele druhé generace patří průzkumy jako Eurobarometer, World Values Survey (WVS), European Social Survey (ESS), Global Corruption Barometer (GCB), WB BEEPS, nebo International Social Survey Programme (ISSP).
Následně článek představuje třetí generaci měr korupce. Tato generace je založena na "tvrdých datech" a zaměřuje se obvykle na konkrétní odvětví v konkrétní zemi. Po popisné prezentaci všech tří generací ukazatelů korupce je kvalita těchto ukazatelů pojednána z kvantitativního i kvalitativního hlediska. Autorka popisuje časové a geografické pokrytí jednotlivých indikátorů, odlišné formulace a definice v dotaznících, různé cílové skupiny respondentů a také diskusi o možných důsledcích různých metod na výsledky. Autorka také prezentuje korelační analýzu jednotlivých ukazatelů. Korelační analýza ukazuje, do jaké jsou míry tyto tři generace ve vzájemném vztahu.
Článek uzavírá diskuse o tom, zda tyto tři generace ukazatelů korupce měří stejný typ korupce a zda jsou vzájemně zaměnitelné. Na základě výsledků lze říci, že existují statisticky významné vztahy mezi různými typy ukazatelů; tento vztah je však ve většině případů nedostatečně průkazný pro to, aby umožňoval zaměnitelnost indikátorů, proto je velmi důležité vždy pečlivě volit typ indikátoru používaného pro vědecký výzkum, neboť výsledky a závěry se mohou výrazně lišit podle toho, který ukazatel je použit.
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: Basna, Kristyna. Tři generace metod měření korupce v Evropě.pdf
- ISSN: 1214-438X
- Rok: 2018
- Vydání: 16
- Svazek: 2
- Strana: 9
- Autoři: Kristýna Bašná
Citace:
Bašná, Kristýna. 2018. „Tři generace metod měření korupce v Evropě“. Naše společnost 16 (1): 9-34.
