Editorial

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

nenechte se ničím zmást – ano, opravdu máte před sebou další číslo časopisu Naše společnost. Jak je patrné na první pohled, v letošním roce jsme se odhodlali k další inovaci.

Navazujeme tím na kroky započaté v letech předchozích. Vzpomeňme, že předloni v časo-pisu došlo k rozšíření podílu anglicky psaného textu v odborných statích (rozšířený abstrakt, překlady grafů a tabulek), což bylo vedeno snahou zpřístupnit obsah těchto statí alespoň zčásti zahraničnímu čtenáři. Loni byl na základě spolupráce s Českým sociálněvědním datovým archivem časopis rozšířen o pravidelnou rubriku zaměřenou na odborné stati k metodologii sociálního výzkumu a od stejné doby jsou součástí časopisu také rubriky s texty neprocházejícími recenzním řízením. Letošní rok přináší změny ve vzhledu časopisu.

První výrazná změna se týká zmenšení formátu. To je nepřehlédnutelné především u tištěné verze. Zmenšením formátu přibližujeme Naší společnost mezinárodně běžným formátům odborných sociálněvědních časopisů. Další změny úzce souvisí s první. Zmenšení formátu jednak podnítilo vznik nového motivu obálky, jednak si vyžádalo změnu grafické úpravy textu, tabulek, grafů a dalších položek. Snažili jsme se Naší společnosti vdechnout graficky současnější vzezření, které by vyhovovalo čtenářům a hospodárně využívalo prostor jednotlivých stránek. Doufáme, že ve svém souhrnu tyto změny přispějí k tomu, že četba časopisu a práce s ním budou ještě pohodlnější a příjemnější, než tomu bylo doposud.

Pokud jde o obsah tohoto čísla, autorky odborných statí v něm prezentují témata, která jsou neotřelá, aktuální a chytlavá: měření korupce, seznamování přes internet a využití tzv. velkých dat (big data). Převážně přehledový charakter jejich statí uvádí čtenáře do problematiky. Všem třem je ale zároveň společné, že reflektují nejnovější trendy, analyzují je a zaujímají k nim stano-visko. V českém kontextu tak načrtávají některé nové obzory.

První stať Kristýny Bašné shrnuje dosavadní vývoj přístupů k měření korupce, popisuje tři „generace“ těchto přístupů a na základě jejich korelační analýzy zkoumá, nakolik měří totožný jev. Dotýká se také otázky posunu k objektivnějšímu měření, které kombinuje vnímání korupce, zkušenost s ní a „tvrdá data“ dovolující usuzovat na existenci korupce. Druhá stať Lenky Šetinové se zabývá seznamováním přes internet. Lze se v ní dočíst, jaký dopad mají hledání partnera přes internet a jeho výzkum pro teorie výběrového párování. Pozornost je věnována tomu, zda seznamování přes internet homogamii spíše tlumí, nebo spíše posiluje.

Metodologická stať Johany Chylíkové na jednu stranu objasňuje koncept velkých dat a možnosti jejich využití v sociálním výzkumu, na druhou stranu poukazuje na limity tohoto typu dat a na výzvy spojené s jejich zpracováním a analýzou. Čtenář si tak může udělat ucelený obrázek o tomto interdisciplinárním tématu, které je v posledních letech skloňováno nejen sociálními a technic-kými vědci, nýbrž také politiky (viz např. dokumenty související s národní iniciativou Průmysl 4.0).

Děkuji všem, kdo se na přípravě tohoto čísla podíleli, a za redakci časopisu přeji zajímavé čtení!

 

Martin Ďurďovič,

šéfredaktor

PANEL4

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: