Na základě mnoha empirických výzkumů je současná Česká republika považována oproti Slovensku za více sekulární. Tyto rozdíly v míře sekularity mezi oběma zeměmi byly často zjišťovány především prostřednictvím měr forem tradiční religiozity. Pokles těchto měr religiozity ve společnosti je obecně vysvětlován prostřednictvím sekularizační teze. Jednotlivé sekularizační teorie pak nahlížejí sekularizační proces jako pokles významu náboženství napříč celou společností, který spojují s procesem modernizace. Světový názor (náboženský nebo nenáboženský) však v určité míře ovlivňuje i jednání lidí v jejich každodenních životech, protože má vliv na jejich přijímané hodnoty a názory, které vstupují do racionálního kalkulu každého člověka při řešení jeho každodenních potřeb.
Tato práce je úžeji zaměřena na význam náboženství při výběru budoucího partnera na sňatkovém trhu. Cílem je dokumentovat, zda (a v jaké míře) vysoká sekularita české společnosti, v porovnání s více religiózní společností slovenskou, ovlivňuje i nábožensky podmíněný párový výběr. Budeme se ptát, jakou roli hraje náboženství na sňatkovém trhu. To znamená, jaký význam má náboženské vyznání pro aktéry, kteří na sňatkovém trhu hledají svého budoucího partnera. Preferují religiózní lidé partnery také s náboženským vyznáním, nebo pro ně není náboženské vyznání u budoucích partnerů důležité?
Pro analýzu významu náboženství pro párový výběr jsou k dispozici dva metodologické přístupy. První způsob je založen na sledování míry deklarované důležitosti mezi skupinami lidí i v celé společnosti, která je při výběru partnera přikládána sdílenému náboženskému přesvědčení. Druhý způsob je založen na měření míry náboženské homogamie nebo opačně heterogamie v populaci, protože míra náboženské homogamie je výsledkem časově předcházejících nábožensky podmíněných výběrů partnerů na sňatkovém trhu. Analýza významu náboženského vyznání pro párový výběr prostřednictvím míry náboženské homogamie je označována jako ex post sociologické vysvětlení, které prostřednictvím retrospektivního náhledu umožňuje sledovat význam náboženství pro výběr partnera v době uskutečnění těchto výběrů. .
Při srovnání se Slovenskem by bylo možno předpokládat, že v české společnosti je náboženské přesvědčení při výběru partnera pokládáno za méně důležité, protože je ČR oproti Slovensku více sekulární. Proces sekularizace je definován jako pokles významu náboženství ve společnosti. Proto by měl s tímto poklesem klesat i význam náboženství při výběru partnera. Sekularizační proces je vysvětlován prostřednictvím mnoha sekularizačních teorií, které vysvětlují pokles religiozity ve společnosti jako důsledek procesu modernizace. Například proces detradicionalizace a individualizace umožňuje jedincům svobodnější rozhodování v jejich každodenních životech.
V této práci jsou konstruovány dvě hypotézy. První, v současnosti má náboženství pro výběr partnera v česku oproti Slovensku nižší význam. Tento rozdíl je dán vyšší mírou sekularity v Česku. Za druhé, význam náboženství pro výběr partnera bude ve společnosti klesat spolu s poklesem podílu lidí z celé populace, kteří deklarují své náboženské přesvědčení. Také vliv tradiční religiozity na jednání lidí je snižován právě procesy detradicionalizace a individualizace náboženství. Žádná z hypotéz však nebyla v této práci jednoznačně potvrzena. V současnosti v obou zemích považuje sdílené náboženské přesvědčení mezi partnery za velmi důležité asi jen 20 % lidí. Na druhou stranu však v obou zemích téměř 90 % partnerů sdílí stejný světový názor. ¨To znamená, že tyto páry jsou nábožensky homogamní. Mezi oběma sledovanými zeměmi nejsou v míře deklarovaného významu náboženství pro partnerský vztah i v míře náboženské homogamie výraznější rozdíly. Nejdůležitějším výsledkem je, že byly zjištěny výrazné rozdíly mezi mírou deklarovaného významu náboženského přesvědčení pro výběr partnera a podílem nábožensky homogamních párů. Jinými slovy, byl zjištěn pouze výrazný rozdíl mezi subjektivní deklarací důležitosti sdíleného náboženského přesvědčení pro partnerský vztah a mezi objektivně uskutečněnými nábožensky podmíněnými párovými výběry. Ale žádné jiné výraznější rozdíly mezi sledovanými zeměmi nebyly nalezeny. V úzkém náhledu významu náboženství pro výběr partnera, sledovaného prostřednictvím subjektivních i objektivních indikátorů, nelze říci, že v současné české společnosti má světový názor, náboženský nebo nenáboženský, při párovém výběru výrazněji rozdílný význam oproti společnosti slovenské.
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: Palecek,Antonin. Spojeni virou_vyznam nabozenstvi pro vyber partnera v Cesku a na Slovensku.pdf
- ISSN: 1214-438X
- Rok: 2018
- Vydání: 16
- Svazek: 2
- Strana: 29
- Autoři: Antonín Paleček
Citace:
Paleček, Antonín. 2018. ,,Spojeni vírou? Význam náboženství pro výběr partnera v Česku a na Slovensku’’. Naše společnost 16 (2): 29‒51.
