V článku je prezentována aplikace smíšeného výzkumu na příkladu mezietnických postojů (předsudků). Cílem bylo zanalyzovat postoje majoritní společnosti k Romům ve vztahu k meziskupinovému kontaktu, tedy zjistit, zda osoby z majoritní společnosti mající nějaký bližší kontakt s romskou minoritou vykazují odlišnou míru předsudečnosti oproti těm, kteří kontakty s Romy jako přáteli nebo dobrými známými nemají. Pro analýzu byla využita kvantitativní data z reprezentativního výzkumu CVVM a kvalitativní data získaná z polostrukturovaných rozhovorů. Na tomto základě je zvažována vhodnost využití smíšeného designu, jeho limity i přínosy pro oblast výzkumu předsudků. Záměrem smíšeného designu je získat komplexnější a přesvědčivější výsledky ve srovnání s použitím jedné metody (buď jen kvantitativní, nebo jen kvalitativní) výzkumu.
Teoretické východisko textu představuje kontaktní hypotéza, podle které (specifické) meziskupinové kontakty s jednotlivými členy skupiny vedou ke snížení předsudků vůči celé skupině. Tzv. kontaktní hypotéza byla formulována Gordonem Allportem v 50. letech 20. století a dále byla rozvíjena např. autory, jako jsou Thomas Pettigrew nebo Linda Tropp. Předpoklad kontaktní hypotézy, tj. snížení předsudků díky kontaktům, je ověřován na případě postojů Čechů vůči Romům. Smíšený design užitý ve výzkumu byl založen na sekvenci sekundární analýzy kvantitativních dat (data CVVM) následované sběrem a analýzou kvalitativních dat získaných prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se vzorkem (purposive sample) členů české majority.
Výsledky analýzy kvantitativních dat ukazují, že meziskupinový kontakt souvisí se sníženými předsudky a že statistický vliv kontaktu je silnější než vliv sociodemografických proměnných jako je vzdělání či věk. Současně ovšem platí, že dokonce i mezi lidmi, kteří mají pozitivní přátelské kontakty s jednotlivými Romy, jsou jejich postoje k této sociální kategorii jako celku pouze relativně méně předsudečné a i mezi nimi jsou v průměru předsudky vůči Romům poměrně vysoké. Kvalitativní část výzkumu ukazuje mechanismy, které právě mohou vysvětlit jak proces relativního zmírnění předsudků skrze kontakty, tak také přetrvávání předsudků i mezi lidmi, kteří mají přátelské kontakty s Romy. Účastníci rozhovorů argumentovali například „normálností předsudků“ a „výjimečností“ svých romských přátel, což jim umožnilo mít dobré vztahy s konkrétními jednotlivci a zároveň udržet negativní postoje ke skupině jako celku.
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: Smidova,Michaela.Meziskupinove kontakty a postoje k Romum v CR_analyza s vyuzitim smisenych metod vyzkumu.pdf
- ISSN: 1214-438X
- Rok: 2018
- Vydání: 16
- Svazek: 2
- Strana: 53
- Autoři: Michaela Šmídová
Citace:
Šmídová, Michaela. 2018. ,,Meziskupinové kontakty a postoje k Romům v ČR ‒ analýza s využitím smíšených metod výzkumu". Naše společnost 16 (2): 53‒72.
