Demolice vesnic v kontextu dobového diskurzu: Kralupy u Chomutova

Těžba hnědého uhlí byla v minulosti a do dneška zůstává hlavním způsobem získání zdroje pro výrobu elektřiny a tepla v České republice. Severočeský hnědouhelný revír (SHR), který se rozkládá na území dnešního Karlovarského a Ústeckého kraje, je územím s největším množstvím zásob hnědého uhlí v České republice a těžba uhlí je zde spojena se životy obyvatel tohoto regionu. V minulosti do této oblasti lákala nové pracovníky, ale zároveň přinesla devastaci krajiny a zhoršení životního prostředí. V současné době již těžba uhlí nedosahuje takové míry, nicméně její význam příliš neklesá.

V dobách minulého režimu (1948-1989) byl severočeský hnědouhelný revír naprostým základem pro rozvoj průmyslu, který spotřebovával stále více elektřiny. Tehdejší komunistický režim byl na těžbu hnědého uhlí a těžký průmysl zaměřen, bylo tedy nutné neustále rozšiřovat těžbu hnědého uhlí.

Toto rozšiřování vedlo kromě jiného k tomu, že některé obce, které se nacházely v cestě rozšiřování, byly demolovány a jejich obyvatelé přesouváni do okolních měst a obcí. Jednou z těchto obcí byly i Kralupy u Chomutova, které byly demolovány v roce 1976.

Článek je zaměřen na zobrazování demolicí obcí v tehdejší kultuře, konkrétně v seriálu Muž na radnici, jejž srovnáváme s dobovým tiskem v podobě regionálního Týdeníku Nástup, který vycházel právě v oblasti demolované obce. Zaměřili jsme se na seriál Muž na radnici z produkce Československé televize, jehož hlavním tématem je právě demolice velké části města ve prospěch nové výstavby. Muž na radnici byl odvysílán v 70. letech 20. století, tedy přesně v době, kdy se bouraly obce ve velkém množství hlavně v severozápadních Čechách. Článek studuje, jaké argumenty byly použity a jak byly vystavěny postavy, aby veřejnosti vykreslily demolice jako pozitivní jev. Cílem článku však není studovat, jak úspěšný efekt seriál měl. Druhým zdrojem pro článek je pak analýza Týdeníku Nástup z období, kdy se bourala obec Kralupy u Chomutova, tedy z let 1970 až 1979.

Hypotézou výzkumu bylo, že tehdejší komunistický režim, který kontroloval obsah nejen Týdeníku ale hlavně seriálu Muž na radnici, se bude snažit demolice obcí zobrazit v pozitivním světle a ukázat výhodnost tohoto procesu. To se potvrdilo pouze u seriálu Muž na radnici. V něm se pro pozitivní zobrazení demolice obce (v případě seriálu jen části obce) používá několik argumentů: prvním z nich je argument pokroku. Bourají se staré a nevyhovující domy a staví se nové s moderním vybavením. Nová zástavba je symbolem moderní doby, doby socialismu, která nahrazuje tu starou, sobeckou. Druhým argumentem je pak veřejný zájem. Nové domy jsou nutné pro blaho všech, majitelé starých domů, kteří odmítají demolici, jsou vykresleni jako hloupí a uplatní lidé, kteří brání ostatním v lepším životě.

V týdeníku Nástup byla situace jiná. Analýza deseti let, při nichž docházelo k největšímu rozšiřování dolů, ukázala, že se o demolicích nemluví skoro vůbec. Ve všech číslech jsme nalezli pouze jeden článek, který přímo zmiňuje demolici obce. Nicméně téma je zastoupeno dvěma jinými. Prvním z nich je bytová výstavba v bývalém okrese Chomutov. Nové byty byly nutné pro přesun obyvatel demolovaných obcí. Druhým tématem jsou pak úspěchy v těžbě hnědého uhlí, kde jsou horníci zobrazováni jako hrdinové, kteří plnili plán na více než 100 %.

Demolice byly v případě seriálu Muž na radnici, jak jsme předpokládali, zobrazovány velice pozitivně a líčení bezúhonného charakteru postav, které s plánem na demolici přišly, bylo použito na podporu argumentů pro bourání. Týdeník Nástup naopak demolice spíše zatajoval a hledal si náhradní témata, která ukazovala prospěch z rozšiřování těžby uhlí.  

• Celá tisková zpráva ke stažení zde: 2019-01_naše-společnost_Demolice_vesnic_v_kontextu_dobového_diskurzu_Kralupy_u_Chomutova.pdf