Neoprávněné vstupy do prostoru dráhy, které mají v ČR každoročně za následek okolo 200 obětí, se ve značné míře týkají i dětí a mládeže. Této problematice přitom není v rámci dopravní výchovy věnována dostatečná pozornost. Ve výzkumu bylo v ČR téma tzv. železničního trespassingu zatím zpracováno jen všeobecně se zaměřením především na podmínky vzniku a charakteristiky rizikových lokalit; v zahraničí jsou jak výzkum, tak i praxe více věnovány otázkám působení na veřejnost včetně vzdělávání dětí a mládeže.
Neoprávněné vstupy do prostoru dráhy, které mají v ČR každoročně za následek okolo 200 obětí, se ve značné míře týkají i dětí a mládeže. Této problematice přitom není v rámci dopravní výchovy věnována dostatečná pozornost. Ve výzkumu bylo v ČR téma tzv. železničního trespassingu zatím zpracováno jen všeobecně se zaměřením především na podmínky vzniku a charakteristiky rizikových lokalit; v zahraničí jsou jak výzkum, tak i praxe více věnovány otázkám působení na veřejnost včetně vzdělávání dětí a mládeže.
Cílem prezentované studie bylo získat základní informace o postoji dětí a mládeže k nezákonnému a vysoce riskantnímu jednání, jakým vstup do prostoru dráhy v místech, která k tomu nejsou určena, je. Průzkum byl primárně zaměřen na definování základních faktorů, které je třeba brát v úvahu při formulaci vzdělávacích opatření k tématu neoprávněných vstupů do prostoru dráhy, určených cílovým skupinám starších dětí a mládeže.
Pro získání dat byla použita metoda tzv. focus groups, které byly realizovány na dvou školách s dětmi ve věku 11 – 16 let. Obě školy se nacházely v těsné blízkosti nelegálních zkratek přes železniční trať, kde se podle předchozích terénních šetření relevantní skupina mládeže pohybuje. Zkratky se svým charakterem a využitím lišily – jedna byla v okolí ojedinělá a využívaná téměř výhradně studenty školy, druhá patřila mezi mnohé a běžně užívané cesty přes trať rozdělující město. Při vymezení výzkumných okruhů byly zohledněny faktory ovlivňující chování jedince v dopravě: znalost pravidel a rizik, zvyky získané v rodinném prostředí a zejména v případě dětí a mládeže i chování vrstevníků.
Děti dostupných nelegálních zkratek přes trať využívají k úspoře času i trávení volnočasových aktivit. Jsou si vědomy nelegálnosti tohoto jednání a do jisté míry znají i jeho rizika. Jejich schopnost reálně posoudit tato rizika je však omezená. Nelegální přecházení v místech, která znají, považují za poměrně bezpečné. Uvádějí, že při přecházení se snaží zachovávat opatrnost, aplikují však určité obecně zažité chybné předpoklady. Téměř vůbec se nesetkávají s dozorem a penalizací. Ze strany dospělých se jim dostává převážně příkladů nežádoucího chování, zvláště v místech, kde je významnější bariérový efekt železnice a nelegální přecházení je každodenní záležitostí velké části obyvatel. Rozhovory potvrdily rozhodující význam působení ze strany vrstevníků.