Výzkum veřejného mínění před rokem 1989: služba vědě, státnímu aparátu a veřejnosti

Článek se zabývá výzkumem veřejného mínění před rokem 1989 na území Československa. Analyzována je zde nejvýznamnější instituce výzkumů veřejného mínění své doby, tedy Ústav pro výzkum veřejného mínění, který během období 1946 až 1990 fungoval v rámci několika institucionálních uspořádání (v sedmdesátých letech i s názvem změněným na Kabinet pro výzkum veřejného mínění). V textu se zaměřujeme na roli výzkumů veřejného mínění od jeho počátků v roce 1946 až do roku 1989 ve vztahu ke státnímu, případně stranickému aparátu, veřejnosti a vědě.

Tato strukturace analyzovaných vztahů odráží Burawoyovu koncepci čtyř různých typů „dělání sociologie“, jejichž dělení je založeno na tom, ke komu sociologové mluví a s jakým cílem. Burawoy rozlišil na jedné straně profesní a kritickou sociologii, kdy sociologové mluví ke svým kolegům, a to buď instrumentálně, s využitím zavedených pojmů a postupů (profesní sociologie) anebo se snahou o reflexi a kritiku těchto postupů (kritická sociologie). Oba tyto typy se vztahují k naší analýze akademické dimenze výzkumů veřejného mínění. Na druhé straně pak sociologii zakázkovou (či expertní), která instrumentálně řeší problémy zadavatelů (ať už z veřejné, státní či soukromě sféry) a sociologii veřejnou, která komunikuje se společností a přispívá k veřejnému diskurzu. Tyto čtyři typy sociologického provozu lze vztáhnout k tomu, jak se snažíme popsat relaci výzkumů mínění k státnímu aparátu (který výzkumy zadával a kontroloval) a veřejnosti (která byla nejen zkoumána, ale přinejmenším v některých obdobích bylo cílem výzkumníků veřejnost také informovat o výsledcích). Tyto vztahy se v různých částech tohoto období proměňovaly, zintenzivňovaly a oslabovaly tak, jak se měnil zejména politický kontext, ale také například zájem institucí provozujících sociologii o výzkumy veřejného mínění.
Komerční aspekty byly pro československý výzkum veřejného mínění před rokem 1989 málo významné, ovšem popisem měnících se vztahů tohoto výzkumu k politické/státní moci, veřejnosti a akademickému světu lze definovat jeho pozici. Politická moc a její restrikce i obsah zadání výzkumů působila velmi silně v celém období, na které se zaměřujeme, ovšem striktnost kontroly se v různých obdobích značně lišila. Jedním z indikátorů intenzity této kontroly byl i vztah instituce provádějící výzkum k veřejnosti. V obdobích méně intenzivní kontroly (1946-1947, 1967-1968, do určité míry i druhá polovina osmdesátých let) bylo možné výsledky výzkumů zveřejňovat v odborném tisku i masových médiích. Zároveň se od počátků výzkumů v roce 1946 po celou dobu, kdy byl výzkum prováděn, objevovaly mezi výzkumníky určité akademické aspirace (projevující se autorstvím odborných článků, zejména metodologických a účastí na odborném diskurzu obecně).
Text je založen na syntéze již vydaných publikací k tématu dějin výzkumu společnosti, na analýze dochovaných materiálů a na rozhovorech s aktéry výzkumu veřejného mínění v minulosti.

ISSN: 1214-438X
Rok: 2020
Vydání: 18
Svazek: 1
Strana: 11
Autoři: Martin Vávra, Tomáš Čížek
Citace: Čížek, Tomáš, Martin Vávra. 2020. ,,Výzkum veřejného mínění před rokem 1989: služba vědě, státnímu aparátu a veřejnosti’’. Naše společnost 18 (1): 11‒31.

PANEL4

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: