Nízká míra reprezentace žen v politice je úzce spojena se statusem žen, které jsou vnímány spíše jako sociální skupina, než jako jednotlivci. Zároveň je jejich sociální status výrazně nižší než sociální status mužů. V rozporu s tímto konstruktem je chápání občanství vymezené v rámci teorie radikální demokracie francouzskou teoretičkou Chantal Mouffe.
Podle Mouffe by mělo být občanství vnímáno jako forma politické identity, která se plně identifikuje s principy svobody a rovnosti (Mouffe in Seidman, 1995).
Existují dva odlišné přístupy k hodnocení účasti žen v politice. Konzervativní přístup klade velký důraz na sílu politické identity, kterou vnímá jako silnější než identitu genderovou. S tímto postojem se ztotožňuje většina pravicových politických stran, které jsou obecně méně aktivní a flexibilní než strany levicové při přijímání opatření k odstraňování nerovností mezi muži a ženami. Naopak liberální přístup klade důraz na možnost existence odlišné ženské politické kultury.
Můžeme konstatovat, že současná situace v České republice do určité míry kopíruje teoretické přístupy k zapojení žen do politiky. Vedle již zmíněné levicové ČSSD, strany, která je dlouhodobě zastoupena v parlamentu a v posledních dvou volebních obdobích rovněž ve vládě, se k rovnosti mužů a žen rovněž hlásí několik menších liberálních politických subjektů (Humanistická aliance, Strana zelených, Cesta změny, Naděje), které však ve volbách nezískaly potřebných 5 % hlasů pro vstup do Poslanecké sněmovny. Žádná politická strana však dosud v praxi nerealizovala paritní systém nominace kandidátů (střídání muž - žena nebo žena - muž). Britská politoložka Ann Phillipsová poukazuje na rozpor mezi formálním principem rovnosti všech lidí zakotveným ve většině ústavních systémů a každodenní především politickou realitou.
Vedle nominace žen na kandidátky je ukazatelem liberálně konzervativní polarizace otázka umělého přerušení těhotenství nebo legalizace lehkých drog. Zatímco konzervativní strany - především KDU-ČSL a část ODS jsou zastánci zákazu umělého přerušení těhotenství včetně kriminalizace lékařů, kteří by tento zákon porušili, a tvrdých postihů uživatelů tzv. lehkých drog, jsou levicové strany (ČSSD i KSČM) spíše liberální. US-DEU zastává v obou otázkách přísně liberální postoj a její ministr rovněž navrhl zmíněnou liberalizaci drogové politiky.
Protože v současném politickém diskursu hrají predominantní roli muži, je možné chápat odmítání politiky ženami jako odmítnutí mužského politického stylu spíše, než jako odmítnutí politiky jako takové. To může být také důvodem, proč nebyla otázka rovných příležitostí mužů a žen dlouhou dobu v České republice politickým tématem. V posledních parlamentních volbách (červen 2002) se otázce rovnosti mezi muži a ženami věnovala ve svém programu pouze ČSSD.
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: 100011s_Zeny v politice.pdf
