V tomto článku se nebudeme zabývat veřejným míněním jako společenským jevem. Otázek o tom, co to veřejné mínění je, kdo je jeho nositelem, co je jeho obsahem, jak se projevuje…, bylo v minulosti vysloveno mnoho a jak se zdá, uspokojivě vyřešeny nejsou dodnes.
„Veřejné mínění je mínění veřejnosti“, mohla by znít triviální a nejsnáze nalezitelná definice. Problém jí však pochopitelně zdaleka vyřešen není: Co je to "veřejnost?" Kdo ji tvoří? Patří do veřejnosti všichni lidé, nebo jen někteří? A případně kteří? A není to náhodou úplně jinak? Nejsou veřejným míněním spíše názory a myšlenky, které jsou veřejně vysloveny, ať už je vyslovuje a poslouchá kdokoli? A co potom znamená "veřejně vysloveny"? Jde o publikaci v médiích, hádku o politice v hospodě, nebo i o výměnu názorů mezi manželi? Do takovýchto problémů a definic kruhem se na poli úvah o veřejném mínění dostáváme velice snadno a prozatím z nich zřejmě nebylo nalezeno jednoznačné východisko.
(Je otázkou, zda je jeho nalezení žádoucí, nebo vůbec možné…?)
Naneštěstí si pojem musíme nějak definovat, chceme-li s ním dále pracovat. Proto mi na tomto místě permanentních nejasností připadá nejvhodnější operacionální definice veřejného mínění jakožto "toho, co měří výzkumy veřejného mínění." Ačkoli jde pouze o chatrnou berličku, je třeba vyzdvihnout její nespornou výhodu: i kdyby výsledky výzkumu veřejného mínění nebyly tím "pravým" veřejným míněním, substrát zavedený operacionální definicí - a tedy téma pro rozvíjení úvah - nám zůstává.
Základní osu, kolem které se budou mé myšlenky a argumenty omotávat, by bylo možné nazvat zkreslení, v jistém smyslu také manipulace. Přesněji pak řečeno, hledám odpověď na otázku, zda zkreslení výsledků výzkumu veřejného mínění může mít za následek manipulaci veřejným míněním samotným, a pakliže ano, co to znamená pro výzkumníky a pro uživatele výsledků jejich bádání.
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: 100016s_Zdroje zkresleni vyzkumu.pdf
