Česká republika se 1. května 2004 stala plnoprávným členem Evropské unie. Současně s ní uskutečnilo stejný krok dalších 9 států a Evropská unie se tak rozšířila na stávajících 25 členských zemí. V současné době se uvažuje o dalším pokračování procesu evropské integrace – smlouvu o přistoupení již podepsalo Bulharsko a Rumunsko. O vstupu naší země rozhodovali občané v referendu, které proběhlo v červnu 2003 a obyvatelé České republiky v něm vyjadřovali souhlas či nesouhlas s otázkou: „Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?“ Ve zmíněném referendu se k položené otázce vyslovila nadpoloviční většina českých voličů (55 %) a v jejích názorech výrazně převážil souhlas s členstvím nad nesouhlasem.
Své „ano“ tehdy řeklo Evropské unii 77,33 % českých voličů.
Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR se problematice Evropské unie podrobněji věnovalo ve svém pravidelném šetření realizovaném v květnu 2005. Zmíněné šetření mělo mimo jiné odpovědět na otázku, zda v české společnosti stále převažuje eurooptimistické stanovisko, které voliči vyjádřili v referendu, jak se nyní díváme na projekt sjednocené Evropy a co se za rok našeho členství změnilo.
Podívejme se nejprve, jak Češi byli a jsou s členstvím v Evropské unii spokojeni, což můžeme demonstrovat na datech získaných jednak krátce před začleněním do evropských struktur (v březnu 2004), a pak přibližně po roce členství (v květnu 2005).
Jak vidno, Češi jsou poměrně spokojeným evropským národem. Pokud do naší analýzy zahrneme pouze respondenty, kteří se k položené otázce dokázali vyjádřit (tedy ty, kteří se přiklonili na jednu či druhou stranu), pak spokojenost s členstvím naší země v Evropské unii vyjadřují tři čtvrtiny českých občanů starších 15 let. Bez zajímavosti není fakt, že podíl spokojených respondentů je podobný podílu voličů, kteří se v červnu 2003 vyslovili pro vstup České republiky do Evropské unie. Nabízí se tedy otázka, zda se skutečně jedná o stejné lidi, kteří se v referendu vyjádřili kladně. Porovnejme tedy nyní odpovědi na otázku zjišťující, zda se dotázaný zúčastnil referenda, a případně jak v něm hlasoval, s tím, jaký postoj k Evropské unii zaujímá v současnosti. Změnili voliči své postoje, nebo, jak naznačují výše zmíněné výsledky, zůstalo rozložení pozitivních a negativních postojů v české společnosti více méně zachováno?
Mezi respondenty, kteří v referendu hlasovali pro vstup České republiky do Evropské unie, panuje výrazně vyšší míra spokojenosti s naším členstvím v této organizaci. Nespokojenost s členstvím vyjádřilo pouze 5 % občanů, kteří tehdy vstup do Evropské unie podpořili. Naopak mezi voliči hlasujícími v referendu proti vstupu výrazně převažuje nespokojenost nad spokojeností. Nespokojenost s členstvím v Evropské unii panuje mezi 84 % těch, kteří v referendu hlasovali proti vstupu. Zajímavou skupinu představují voliči, kteří se, ať už z jakéhokoliv důvodu, referenda nezúčastnili. I ti jsou nyní v převážné většině s členstvím v Evropské unii spokojeni (spokojenost vyjádřilo téměř 60 % z nich). Vysoká míra spokojenosti je rovněž charakteristická pro respondenty, kteří v době konání referenda neměli volební právo. Z nich v současné době vyjadřuje spokojenost s členstvím 95 %.
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: 100021s_Horakova-clenstvi v EU.pdf
