Demokracie mezi totalitarismem a autoritářstvím

Při zkoumání fenoménu antidemokratismu je v rámci sociálních věd tradičně velkým problémem terminologická nejednotnost. Pozornost definičnímu rozboru, ujasnění či určité „inventuře“ pojmů totalitarismus a autoritarismus je proto nutná právě z důvodu poněkud lehkovážného (zne)užívání termínů nejen širokou veřejností, ale nezřídka i v odborné, dokonce i společenskovědní literatuře.

Že výjimkou v „šermování“ bezobsažnými nebo přinejmenším blíže nedefinovanými pojmy nejsou ani běžné publicistické výklady, netřeba dodávat. Ten či onen politik je médii běžně ocejchován jako „autoritářský“, ta či ona partaj používá „totalitní praktiky“ atd. atd.

Postihnout co nejpregnantněji typologii každého režimu (či šířeji: „společenského uspořádání“) znamená pracovat s operativními termíny. V souladu s tím ostatně většina autorů odmítá hovořit o demokratické společnosti, místo toho podávají – s různými odstíny – definici politické demokracie vesměs jako souboru institucí. Naprosto minimálním vymezením je demokracie jako zastupitelský systém pravidelně obnovovaný ve volbách. Jaký je ale jeho protiklad se smysluplnou operační kapacitou? Výběr je hojný a nabízí se nám řada termínů: tyranie, despotismus, autokracie, absolutismus, diktatura, autoritářství, totalitářství. Pokusme se nyní krátce pojednat alespoň nejdůležitější z nich.

PANEL4

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: