Subjektivní hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti, které Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR pravidelně sleduje v každém ze svých kontinuálních výzkumů již řadu let, patří k poměrně zajímavým a zároveň i nejvýznamnějším indikátorům, jež výzkumy veřejného mínění či podobná kvantitativní sociologická šetření mohou nabízet.
Nejde ani tak o to, že by tento ukazatel bezprostředně měřil objektivní stav a trendy vývoje faktické životní úrovně, i když v dlouhodobém měřítku s nimi dobře koresponduje navzdory své citlivosti na různé podněty, jež bezprostředně mají vliv spíše na psychiku a očekávání lidí než na reálný sociálněekonomický vývoj a jež zejména krátkodobě mohou způsobovat poměrně výrazné výkyvy subjektivního hodnocení životní úrovně.
V tomto ohledu sice subjektivní hodnocení životní úrovně domácnosti může představovat užitečný a dokonce nenahraditelný doplněk „tvrdých“ statistických údajů charakterizujících příjem, reálnou spotřebu či jiné aspekty podstatné pro stanovení životní úrovně, ale nikdy je nemůže substituovat, protože z řady důvodů i přes úzkou spojitost s nimi nevypovídá přesně o tomtéž, což ovšem stoprocentně platí i v opačném gardu.
To, co činí ze subjektivního hodnocení životní úrovně domácnosti opravdu významnou a pozornost si zasluhující veličinu, je skutečnost, že vnímání vlastní životní úrovně hraje dosti podstatnou roli při formování postojů a usměrňování jednání občanů ve věcech veřejných. Je logické a na empirických datech snadno doložitelné, že diferencované sociálněekonomické postavení a s ním spojený rozdílný materiálně-mocenský status představují i v současnosti velmi významný zdroj vzniku napětí, štěpení a konfliktů uvnitř společnosti. Dlouhodobé praktické zkušenosti z výzkumů veřejného mínění pak ukazují, že značná část, ne-li naprostá většina významných politických otázek vykazuje sklon k výrazné diferenciaci právě z hlediska subjektivního hodnocení životní úrovně domácnosti, které se sociálněekonomickým postavením do značné míry koresponduje. Pokusme se proto poněkud blížeji podívat na to, jak je subjektivní hodnocení životní úrovně domácnosti uvnitř současné české společnosti diferencováno a jak se promítá do některých základních postojů a do politické orientace občanů ČR. Při tom budeme používat spojená data ze čtyř šetření, která Centrum pro výzkum veřejného mínění uskutečnilo v období od ledna do dubna 2006, což nám poskytne dostatečný počet dotázaných pro analýzu se statisticky relevantními závěry.
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: 100052s_cervenka-uroven.pdf
