V říjnu 2004 Scott L. Althaus a Devon M. Largiová publikovali v časopise Americké politologické asociace (ASPA) Political Science & Politics článek v překladu nazvaný „Kdy se Usáma stal Saddámem: původ a důsledky změny amerického veřejného nepřítele č. 1“, v němž se zabývali otázkou, jak a s jakými důsledky došlo po teroristických útocích z 11. září 2001 v průběhu relativně krátkého času k přesunu těžiště zájmu amerického politického vedení a médií v proklamované „válce s terorem“ od Usámy bin Ládina, jakožto zřejmého původce těchto atentátů, který Spojeným státům vyhlásil „svatou válku“ a který nebyl do té doby a ani následně dopaden, k iráckému prezidentu Saddámu Husajnovi a Iráku.
V článku, který navazoval na studentskou práci D. M. Largiové [Largio 2004], se autoři věnovali empirickému popisu a komparaci trendů veřejných vystoupení prezidenta Bushe a mediálních výstupů ve vztahu k Usámovi na straně jedné a Saddámu Husajnovi či Iráku na straně druhé v kontextu užívání termínu válka s terorem či válka s terorismem v období od července 2001 do srpna 2003. Dále se zaměřili na výzkumy veřejného mínění z období od září 2001 do května 2004, jež se různým způsobem dotazovaly americké veřejnosti na spojení Saddáma Husajna či Iráku s atentáty z 11. září 2001, kriticky interpretovali jejich výsledky a konfrontovali je s dříve popsaným vývojem výstupů politického vedení a médií. V textu citovaná data, jejich rozbor a učiněné závěry představují zajímavý příspěvek nejen pro ty, kdo se zabývají politickým děním a čerstvou historií války v Iráku, ale jsou velmi podnětným materiálem i z hlediska metodologie a interpretace výzkumů veřejného mínění a z hlediska studia vztahů mezi mediální, politickou a veřejnou agendou na pozadí teoretického konceptu agenda-setting.7 Cílem následujícího textu je přiblížení základních zjištění obsažených v článku českému publiku s připojením některých poznámek.