Obecné otázky distributivní spravedlnosti, tedy představy lidí o spravedlivém rozdílení statků a kritika existujících nespravedlností patří všeobecně k jednomu z klíčových problémů sociálních věd. Empirická sociologie se na tomto poli zabývá převážně dvěma otázkami, jak spravedlnost nebo nespravedlnost sociálního světa vnímáme a na základě jakých kritérií jej hodnotíme.
Sdílené představy o distributivní spravedlnosti (ideologie) nabízejí lidem odpověď na otázku, kdo má přerozdělovat zdroje a jak mají vypadat výsledky takového přerozdělování. Cílem této stati je zjistit, zda lze zastánce ideologií distributivní spravedlnosti odvozené z tzv. konceptu Grid-Group určit spíše na základě pozice v sociální struktuře či na základě jejich osobnostních rysů. V první části představujeme kulturní teorii Grid-Group a její aplikaci na představy o distributivní spravedlnosti na celospolečenské úrovni. V druhé části analyzujeme data z výzkumu Sociální spravedlnost 2006 (ISJP), kdy nejprve identifikujeme čtyři typy spravedlnostních ideologií v konceptu G-G: askriptivismus, individualismus, fatalismus a egalitarismus. Dále pak zkoumáme míru jejich podmíněnosti ve dvou rovinách, postavením jedince ve společnosti (věk, pohlaví, vzdělání, příjem atd.) a jeho osobnostními charakteristikami (tzv. Big-Five), které byly dosud v analýzách opomíjeny.