Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
druhé letošní číslo Naší společnosti, které právě otvíráte, navazuje v dobrém slova smyslu na tradici vydání předešlých. Texty v něm obsažené totiž opět nabízejí pestrou paletu témat i úhlů pohledu na ně, seznamují s výsledky různých výzkumů, jež zasazují do patřičného teoretického i interpretačního kontextu, uchopují fenomén veřejného mínění v diskusní či historické rovině.
V neposlední řadě se jedná o stati velmi čtivé, což je další ze standardů, které si redakce našeho periodika klade za cíl nadále zachovávat, neb z Vašich reakcí víme, že právě to je jeden ze způsobů, jak přiblížit sociální vědy co nejširší, nejen akademické veřejnosti.
V první stati Daniel Kunštát zkoumá a hodnotí normativní a empirické předpoklady moderní demokracie, přičemž zdůrazňuje dvojí „tvář“ veřejného mínění, jíž dává podle řeckého boha dveří, začátků a konců, obvykle zobrazovaného se dvěma opačnými tvářemi, přívlastek „Janusovská“. Otázce, zda procedurálně svobodné, ale nepříliš kompetentní veřejné mínění, nakonec není či v budoucnu nebude hrozbou sobě samému, předchází popis některých aspektů volebního rozhodování v moderních masových demokraciích.
Eliška Jungová přispěla v textu Fašismus nařizuje – demokracie se ptá k mapování historie výzkumu veřejného mínění v České, resp. Československé republice, které je v posledních letech jedním z kontinuálních témat Naší společnosti. Obsahem jejího příspěvku je podrobný popis a analýza měsíčníku Veřejné mínění, který v letech 1946-1948 vydával Československý ústav pro výzkum veřejného mínění.
Čtvrtým dílem, nazvaným Editace odpovědí na výzkumný dotaz, uzavírá Jiří Vinopal svůj „seriál“ o kognitivních aspektech situace dotazování. Shrnuje v něm poznatky týkající se poslední z fází kognitivních procesů, kterou je „konečná úprava“ odpovědi, již respondent poskytuje tazateli během výzkumu. Popis tří předcházejících fází, které probíhají v hlavách respondentů během zodpovídání výzkumných dotazů (interpretace otázky, vyvolání informací z paměti a rozhodování), naleznete v předešlých třech vydáních našeho časopisu.
Markéta Kastnerová přibližuje v článku Kouření a alkohol u dětí na základních školách Jihočeského kraje výzkum, který si kladl za cíl zmapovat situaci v užívání legálních drog, tabáku a alkoholu u dětí na základních školách Jihočeského kraje. Výzkum se zaměřil se na reprezentativní vzorek mladých lidí jen potenciálně (i reálně) ohrožených legálními drogami. Mezi jeho varovná zjištění například patří ta, že věk prvních zkušeností s kouřením i pitím alkoholu se snižuje pod hranici deseti let a že mezi dětmi stále přibývá rizikových forem kouření a pití alkoholu.
Časopis uzavírá stať Jiřího Šafra Pojem „společenská soudržnost“ v názorech veřejného mínění a hodnotové postoje k uspořádání společenských vztahů. Autor zde na základě analýzy šetření Centra pro výzkum veřejného mínění popisuje, jak česká veřejnost chápe pojem „společenská soudržnost“, zda se k němu vážou odlišné sémantické dimenze a jaké hodnotové orientace stojí za představami o utváření soudržné společnosti.
Ukázka citovaní článků z tohoto čísla:
Příjmení, Jméno. 2008. "Název článku". Naše společnost 6 (2): x-x.
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: Nase spolecnost 2008_2.pdf
