Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
prvním letošním vydáním, které právě otvíráte, vstupuje časopis Naše společnost do 11. roku své existence, a to s obnovenou tradicí úvodníku, který vám, jak doufáme, ulehčí orientaci v obsahu vydání a seznámí vás s novinkami redakce.
Důležitou zprávou je především připojení časopisu Naše společnost k mezinárodnímu centralizovanému systému digitálních identifikátorů DOI, a to díky registraci SOÚ AV ČR, v.v.i. u agentury Crossref, která DOI přiděluje. Počínaje tímto vydáním získá každý článek Naší společnosti trvalý a jedinečný kód v podobě hypertextového odkazu, který čtenáře přesměruje přímo na on-line verzi článku. V souladu s pravidly užívání DOI bude tento kód uveden zároveň v seznamu literatury u každé publikace, která ho již má, a čtenář si tak bude moci jedním kliknutím tuto publikaci zobrazit, ať už v podobě kompletního textu či metadat, jako je abstrakt a klíčová slova.
Drobným vylepšením je také aktualizace tiráže, která nyní lépe vyjadřuje současné zaměření časopisu. Důraz však stále klademe na mezioborové souvislosti a aktuálnost témat, což se odráží i v pestré paletě článků tohoto čísla. Po prvních dvou spíše politologických statích následuje třetí text čerpající ze sociologie politiky, čtvrtý článek se nachází na pomezí sociologie a ekonomie a pátý příspěvek přesahuje z oblasti sociologie do kriminologie. Témata všech statí lze vztáhnout k aktuálnímu dění, a proto věřím, že budou přínosné nejen
pro odbornou, ale i laickou veřejnost se zájmem o současné společenské otázky.
Stať Lukáše Linka s názvem Rostoucí sociální nerovnosti ve volební účasti v Česku v letech 1990–2010, již druhá v Naší společnosti, se i tentokrát věnuje otázce volební (ne)účasti v České republice, nyní ovšem z hlediska sociodemografických charakteristik a navíc v dlouhodobé perspektivě. Autor na základě vlastních empirických analýz odpovídá na otázku, do jaké míry a jakým způsobem je účast ve volbách podmíněna vzděláním, příjmem a sociální třídou a zda, příp. od kterých voleb tato sociální stratifikace volební účasti narůstá.
Daniel Čermák v příspěvku Změny voličského chování ve volbách do krajských zastupitelstev 2012 upozorňuje na charakteristické rysy krajských voleb 2012, zejména v porovnání s volbami 2008. Pomocí vlastních empirických analýz, které zahrnují i inspirativní modelování výsledků krajských voleb 2012 podle struktury hlasů v roce 2008 s využitím specifického programu LOCCONTINGENCY, autor zjišťuje, zda změny v preferencích voličů proběhly v jednotlivých krajích podle stejného, či odlišného vzorce, a nabízí zajímavou interpretaci výsledků v souvislosti s působením oblíbených krajských volebních lídrů.
Kristýna Chábová v článku Komparace metodických postupů předvolebních průzkumů agentur CVVM, ppm factum, Median a STEM podrobně popisuje metodologii, kterou jmenované čtyři významné české agentury zpracovávají předvolební výzkumy. Autorka čtivým způsobem dokládá, že často diskutovaná a občas kritizovaná „nepřesnost“ výsledků výzkumů jednotlivých agentur v odhadování výsledků voleb a také jejich vzájemná odlišnost může být důsledkem na první pohled jemných, avšak důležitých metodologických specifičností.
Příspěvek Petra Wawrosze a Herberta Heisslera Vybrané bariéry investic do lidského kapitálu, již druhý v Naší společnosti, se tentokrát soustředí na překážky, které lidem s nízkou úrovní lidského kapitálu brání v jeho rozvoji. Autoři ukazují, jak nejednoznačná a mnohostranná je problematika začleňování osob znevýhodněných právě nerozvinutým lidským kapitálem do většinové společnosti, jak různorodé mohou být podoby diskriminace a jak i zdánlivě iracionální chování (např. komplikování rozvoje lidského kapitálu členů vlastní sociální skupiny) má hluboce racionální základy. V kontextu konfliktů, které se v posledních letech odehrávají v tzv. vyloučených lokalitách, je aktuální zejména důraz článku na komplexnost problematiky a provázanost příčin a důsledků.
Časopis uzavírá stať Evy Moravcové Jaká je ochota občanů spolupracovat s policií a co ji ovlivňuje? Přehledným způsobem představuje výsledky mezinárodního výzkumu ESS R 5 pro
Českou republiku, zasazuje je do relevantní odborné literatury a nabízí mezinárodní srovnání i interpretaci na základě historického kontextu. Z článku se tak např. dozvíme, jaký názor mají čeští občané na zkorumpovatelnost policie, jak hodnotí transparentnost její práce či jak vnímají její legitimitu. Právě ta má totiž dle autorky zásadní vliv na ochotu občanů s policií spolupracovat a v České republice je bohužel stále na poměrně nízké úrovni. Z příspěvku ovšem vyplývají i praktické závěry, jak tuto situaci zlepšit.
Na závěr mi dovolte pozvat vás již nyní ke čtení druhého letošního čísla časopisu Naše společnost, které se bude věnovat primárně tématu prezidentských voleb 2013. Monotematičnost tohoto vydání bude vyvážena bohatostí perspektiv, z nichž autoři na toto téma nahlíží. Jejich články vychází nejen ze sociologie a politologie, ale také např. z mediálních studií, a přinesou jak teoretické poznatky, tak zjištění empirických výzkumů. Doufám, že v předkládaném čísle Naší společnosti naleznete mnoho zajímavého, a za celou redakci vám přeji inspirativní čtení.
Anežka Příběnská,
výkonná redaktorka
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: Naše společnost 2013_1.pdf
