Vážení čtenáři, vážené čtenářky,
druhé letošní vydání časopisu Naše společnost, které právě otvíráte, navazuje na tradici předchozích ročníků časopisu, přece je však v určitém ohledu specifické. Jak jsme vám, našim čtenářům, již v úvodu minulého vydání slíbili, je toto číslo (s jedinou výjimkou) netradičně monotematické. Zaměřuje se totiž především na téma letošních prvních přímých prezidentských voleb v ČR. Společným jmenovatelem článků je snaha nahlédnout tyto volby a především různé formy komunikace, které s nimi souvisely, jako předmět sociálně vědního výzkumu. I toto číslo si však z již jedenáctileté tradice vydávání časopisu ponechává pestrost přístupů a perspektiv. Proto jsme se rozhodli zařadit do časopisu také jeden článek na jiné, avšak stejně aktuální téma.
...
Vážení čtenáři, vážené čtenářky,
druhé letošní vydání časopisu Naše společnost, které právě otvíráte, navazuje na tradici předchozích ročníků časopisu, přece je však v určitém ohledu specifické. Jak jsme vám, našim čtenářům, již v úvodu minulého vydání slíbili, je toto číslo (s jedinou výjimkou) netradičně monotematické. Zaměřuje se totiž především na téma letošních prvních přímých prezidentských voleb v ČR. Společným jmenovatelem článků je snaha nahlédnout tyto volby a především různé formy komunikace, které s nimi souvisely, jako předmět sociálně vědního výzkumu. I toto číslo si však z již jedenáctileté tradice vydávání časopisu ponechává pestrost přístupů a perspektiv. Proto jsme se rozhodli zařadit do časopisu také jeden článek na jiné, avšak stejně aktuální téma. Pojďme se však na jednotlivé články podívat popořadě.
První dva texty jsme pro vás připravili ve spolupráci s výzkumným týmem Prof. PhDr. Hynka Jeřábka, CSc., jemuž vděčíme také za myšlenku monotematického čísla. Články, které vám předkládáme, jsou pouze skromnou ukázkou rozsáhlejší a dlouhodobé práce tohoto výzkumného týmu k tématu prezidentských voleb a zvláště volební kampaně jednoho z kandidátů, Karla Schwazenberga.
V první studii Mediální obraz Karla Schwarzenberga v tištených denících před prezidentskými volbami 2013 autoři Hynek Jeřábek, Jan Rössler a Pavel Sklenařík interpretují na základě analýzy tematického zaměření článků z tištěných deníků neočekávaný postup Karla Schwarzenberga do druhého kola voleb. Autorky druhého textu, Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman: Pozitivní a negativní kampaň k prezidentským volbám se rovněž věnují analýze tematického zaměření, tentokrát ovšem oficiálních propagačních materiálů dvou vybraných prezidentských kandidátů. V textu se např. dozvíte, které prvky obou kampaní lze považovat za pozitivní, či negativní a kterou z nich si česká veřejnost lépe zapamatovala. Zatímco první z těchto textů vychází z vybraných mediálních teorií, druhý se inspiruje koncepty politologickými.
Vít Horák v článku Kampaň před prvním kolem české prezidentské volby v roce 2013 z perspektivy Alexanderovy performativní teorie nabízí nevšední pohled na průběh prezidentské kampaně. Zaměřuje se především na ty aspekty politické komunikace, které svým charakterem připomínají divadelní představení, a na roli, kterou mohou hrát v rozhodování voličů. Obohacuje tak mozaiku přístupů v tomto vydání časopisu o pohled kulturní sociologie aktualizované zaměřením na současné téma.
Ve stati Zuzany Karaščákové s názvem Prvá priama voľba prezidenta v Českej republike na Twitteri se vrátíme zpět k empirickému výzkumu, tentokrát ovšem z oblasti sociálních médií. Kromě zajímavých výsledků vlastního výzkumu, které ukazují např. to, jak diskuze na Twitteru kopírovala televizní prezidentskou debatu a jak lze v této diskuzi vysledovat postupnou (kvantitativní) převahu jednoho z prezidentských kandidátů, autorka představuje i tzv. digitální metody, které mohou být inspirací pro další empirické výzkumy nových médií.
Časopis uzavírá již zmíněný příspěvek Jana Červenky nazvaný Ekonomika a veřejné mínění: Koresponduje subjektivní hodnocení s reálným vývojem?. Kromě toho, že podtrhuje diverzitu tohoto vydání, charakteristickou pro časopis Naše společnost, poskytne tento článek odpověď na zdánlivě jednoduchou otázku, kterou si autor v názvu textu pokládá. Ukáže, v čem spočívá užitečnost kontinuálních výzkumů veřejného mínění, s jakými obtížemi se můžeme setkat při interpretaci jejich výsledků a jak mohou vhodně doplnit obraz socioekonomické situace daný objektivními makroekonomickými indikátory.
Závěrem bych ráda poděkovala všem autorům, autorkám, recenzentům a recenzentkám, kteří se na přípravě tohoto čísla podíleli, a doufám, že vám přinese mnoho inspirativních poznatků. Za celou redakci vám přeji klidné vánoční svátky a vše nejlepší do nového roku.
Anežka Příběnská,
výkonná redaktorka
Příjmení, Jméno. 2013. „Název članku.“ Naše společnost 11 (2): pp-pp, http://dx.doi.org/10.13060/1214-438X.2013.11.2.x