Vážení čtenáři, vážené čtenářky,
druhé letošní číslo časopisu Naše společnost vám opět představuje pestrou paletu témat, sociálně-vědních disciplín a přístupů. Najdete v něm texty politologické, sociologické, historiografické i témata z oblasti religionistiky a výzkumu veřejného mínění.
Martin Ďurďovič, Zdenka Vajdová a Kateřina Bernardyová v prvním článku tohoto vydání nabízejí sociologický pohled na nesmírně složitou, mnohorozměrnou a nepochybně aktuální otázku vyhledávání lokality pro výstavbu hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů v ČR. Článek je přehledně zpracovaným úvodem do problematiky a kromě celé řady faktických informací a vysvětlení kontextu představuje také hlavní výsledky dvou souvisejících výzkumů na téma postojů české veřejnosti a vytipovaných lokalit k projektu hlubinného úložiště. Autoři tak zjišťují mimo jiné to, že pohled obyvatel těchto lokalit na možnost výstavby úložiště nemusí být nutně pouze negativní, ale že je naopak (stejně jako celá tato problematika) různorodý a utvářený mnoha odlišnými zájmy.
Daniel Kunštát analyzuje ve druhém článku téma politologicko-sociologické, totiž, které okolnosti stojí v pozadí faktu, že KSČM, kdysi symbol totalitní moci, se dodnes může spolehnout na stabilní a poměrně výraznou voličskou podporu. Autor opírá své závěry o empirická data i aktuální analýzy podobných témat. Věnuje se historii strany, charakteristikám její členské základny i voličů a také jejich sdílené historické paměti. Upozorňuje tak zajímavě na to, že v rozporu s oficiální rétorikou zásadního rozchodu s obdobím komunismu je v historickém vědomí mnoha Čechů tato doba spojena naopak s životní jistotou a řádem – sdílená zkušenost tohoto „jiného" komunismu, pocit nostalgie a zároveň pocit ohrožení v současné rychle se měnící společnosti tak představuje právě jeden z pilířů, na němž stabilní voličská podpora současné KSČM stojí.
Antonín Paleček a Roman Vido ve svém textu upozorňují na důležitý rozměr obecně přijímané skutečnosti: postupné sekularizace české společnosti. Pomocí dat ISSP 2008 - Náboženství analyzují a popisují mechanismus, kterým se náboženské vyznání (v rovině deklarovaného přihlášení se k vyznání) přenáší (nebo nepřenáší) z generace na generaci a dále v rámci jedné generace z dětství do dospělosti. Autoři tak např. zjišťují, že zásadní roli pro přenos náboženského vyznání mezi generacemi hraje matka, jejíž denominaci převezmou děti s mnohem vyšší pravděpodobností než od otce. Předávání náboženské tradice v rodině tak mírnilo působení sekularizačních tlaků např. v podobě protináboženské politiky komunistického režimu.
Stať Kateřiny Soukalové představuje exkurz do historického vývoje konceptu veřejného mínění. Autorka představuje pojmy, které v antice a středověku označovaly fenomény podobné tomu, co dnes chápeme jako veřejné mínění. Sleduje jejich měnící se významy i různé kontexty, v nichž byly různě užívány. Popisuje způsob, jak bylo veřejné mínění formováno, jakými cestami se šířilo a jak se měnil jeho význam a vnímání podle struktury a charakteru společnosti. Ze studie se tak např. dozvíte, že veřejné mínění mělo kdysi blízko k fámě v dnešním slova smyslu, což mimochodem napovídá i jeden z klíčových pojmů, kterým se článek věnuje – fama.
Ján Mišovič nám krátkým textem připomene 45. výročí od úmrtí výrazné osobnosti z oblasti výzkumu veřejného mínění, Hadleyho Cantrila. Cantril je spojen se studiem veřejného mínění v USA i Latinské Americe, formoval řadu platných teoretických poznatků, podílel se na metodologicky zajímavých projektech a zajímal se také o otázky sociální psychologie. I v nejisté době druhé světové války dokázal reagovat na vývoj událostí a realizovat šetření, která přinesla závěry nejen zajímavé, ale také výsostně důležité pro rozhodování o válečné strategii a diplomacii.
Časopis uzavírá recenze Tomáše Samce, který představuje nedávno vydanou publikaci kolektivu autorů na téma internetových voleb.
Závěrem bych za redakci časopisu ráda vyjádřila poděkování všem autorům, autorkám, recenzentům a recenzentkám, kteří spolupracovali na přípravě tohoto vydání. Věřím, že v něm každý najde sobě blízké téma a mnoho inspirujících myšlenek.
Za redakci časopisu vám přeji příjemný předvánoční i vánoční čas.
Anežka Příběnská,
výkonná redaktorka
Ukázka citování článků z tohoto čísla:
Příjmení, Jméno. 2014. „Název článku." Naše společnost 12 (2): pp-pp, http://dx.doi.org/10.13060/1214438X.2014.12.2.x.
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: Nase spolecnost_2014-2.pdf
