Vážení čtenáři, vážené čtenářky,
první letošní číslo časopisu Naše společnost vás opět provede různorodými oblastmi společenskovědního bádání, a to jak na základě analýzy empirických dat (první a čtvrtý článek), tak formou exkurzu do zatím méně probádaných metod (druhý článek) či oblastí (třetí článek) společenskovědního výzkumu.
David Hána a Marie Feřtrová nám v prvním článku připomínají mediálně exponované téma „porcování medvěda", čili přidělování poslaneckých dotací ze státního rozpočtu na podporu drobných regionálních investičních projektů. Protože rozhodnutí o tom, který projekt bude podpořen, záviselo (alespoň do r. 2010, kdy tato praxe probíhala) na vyjednávání jednotlivých poslanců, lze očekávat, že velkou roli hrálo bydliště daného poslance (kdo by se nesnažil podpořit primárně rozvoj vlastního regionu?). První článek proto hledá souvislost právě mezi distribucí poslaneckých dotací a bydlišť poslanců. Přestože dostupná data takovou přímou závislost neprokázala, bezesporu platí, že některá území byla poslaneckými dotacemi podporována setrvale výrazněji než jiná.
Ve druhém článku nás Martin Buchtík provede zajímavým světem vizuálních technik a metod, čili takových, které v sociálně vědním výzkumu využívají nejrůznější vizuální materiály od jednoduchých symbolů, přes vyobrazení abstraktních tvarů, až po fotografie, výjevy s komiksovými bublinami a archetypální koláže. Autor nejen shrnuje pozitiva, negativa a metodologická specifika jednotlivých technik, ale připomíná také, že vizuální metody nemusí být pouze chudším bratrem těch klasických verbálních. Při rozvoji vizuálních metod je nicméně také zapotřebí uvažovat nad jejich specifickými východisky, přínosy a postupy a pokusit se v nich hledat jednotící pravidla a předpoklady.
Tereza Vandrovcová, autorka třetího článku, nám představí jednu z méně klasických oblastí sociálně vědního výzkumu (tentokrát z hlediska tematického zaměření), a to rychle se rozvíjející sociologii zvířat (Human-Animal Studies). Článek představuje společná východiska a předpoklady mnoha směrů, které se dnes pod tento název řadí. Je rovněž bohatým zdrojem odkazů na klíčová díla a jednotlivá výzkumná témata, a tedy velmi užitečným startovním bodem pro každého, kdo by se chtěl tímto tématem dále zabývat nebo se třeba jen inspirovat, jak lze sociologicky nahlížet na něco, co bylo ze sociálních věd dlouho a priori téměř vyloučeno.
Jan Červenka nám v posledním článku tohoto vydání nabízí výsledky analýzy rozsáhlého datového šetření ekonomicky aktivní populace České republiky z roku 2014. Poukazuje na jednu ze zásadních otázek sociologie – jak lze pouhou baterií otázek v dotazníku reflektovat tak komplexní jevy, jako je například spokojenost s pracovním životem. Právě na indikátor spokojenosti s pracovním životem se autor v článku zaměřuje a zkoumá jeho vztah k dalším – především ke spokojenosti se současným zaměstnáním a k indikátoru celkové životní spokojenosti. Autor dokládá, že spokojenost s celkovým pracovním životem je s oběma úzce provázána, nicméně zároveň se od obou odlišuje natolik, abychom ji mohli považovat za užitečný a samostatný validní indikátor.
Závěrem bych jménem redakce časopisu ráda poděkovala všem autorům, autorkám, recenzentům a recenzentkám, kteří spolupracovali na přípravě tohoto vydání. Věřím, že v něm každý najde zajímavou inspiraci pro přemýšlení.
Za redakci časopisu vám přeji příjemně strávené a prosluněné léto.
Anežka Příběnská,
výkonná redaktorka
Ukázka citování článků z tohoto čísla:
Příjmení, Jméno. 2014. „Název článku." Naše společnost 13 (1): pp-pp, http://dx.doi.org/10.13060/1214438X.2015.13.1.x.
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: Naše společnost_2015-1.pdf
