Vážení čtenáři, vážené čtenářky,
druhé letošní číslo časopisu Naše společnost nabízí dle tradice rozmanité příspěvky z různých oblastí společenských věd, ať už jde o rozmanitost témat, teorií nebo metod.
Tomáš Samec a Lucie Černá nám v prvním článku optikou konstruktivistické a interpretativní sociologie představují výsledky diskurzivní analýzy narativních rozhovorů s politiky tradičních českých politických stran. Na příkladech citací z rozhovorů ukazují, jak (užitím jakých slov, označení, prvků, mechanismů) profesionální politici konstruují symbolické hranice, a staví se tak buď na stejnou, nebo opačnou stranu bariéry s dalšími sociálními aktéry – občany (resp. různými typy občanů), médii nebo politiky jiných „netradičních stran". Článek tak mimo jiné připomíná, jak mocným nástrojem může být jazyk, ačkoli si to v běžném životě často neuvědomujeme.
Ve druhém článku Antonín Paleček volně navazuje na článek z loňského vydání Naší společnosti a vrací se k tématu inter- a intragenerační transmise náboženského vyznání, tedy procesu, kterým se náboženství ve společnosti reprodukuje – anebo nereprodukuje (pak se společnost stává sekulárnější). Prostřednictvím analýzy dat z mezinárodního výzkumného projektu ISSP 2008 autor porovnává proces sekularizace ve čtyřech zemích postsovětského prostoru – v České a Slovenské republice, Polsku a Maďarsku. Článek ukazuje, že ač byly všechny čtyři země vystaveny působení protináboženské politiky komunistického režimu, výsledek tohoto působení je (z několika důvodů, s nimiž nás článek seznamuje) značně odlišný, pokud jde o míru sekularizace v současných společnostech.
Martin Husák, autor třetího článku, obrací naši pozornost k historii českých hudebních vydavatelství, a to konkrétně k působení Artie, Podniku pro zahraniční obchod, v období normalizace. S pomocí dobového tisku i vlastních rozhovorů s pamětníky nám autor připomíná obchodní činnost Artie, způsob ediční práce i spolupráci s tuzemskými hudebními vydavatelstvími. Ukazuje tak, jak složité bylo pro Artii kormidlování v nejistých vodách zahraničního obchodu, kde bylo třeba brát zřetel nejen na obchodní zájmy, ale také ideologickou nezávadnost vyvážené i dovážené hudby (ostatně důkazem nejednoznačnosti poslání Artie budiž to, že spadala jak do působnosti Ministerstva kultury, tak Ministerstva zahraničního obchodu).
Barbora Kuprová nám v posledním článku tohoto vydání nabízí výsledky analýzy reprodukčního chování vdaných a nevdaných žen. Díky dlouhému časovému období, na které se zaměřuje (1989-2014), zevrubně popisuje trendy, ke kterým ve vývoji plodnosti došlo. Kromě předem tušených poznatků, jako je rostoucí průměrný věk žen při narození prvního dítěte, přináší autorka celou řadu zajímavých poznatků – např. to, že k nárůstu úhrnné plodnosti v ČR na počátku 21. století přispěly zejména nevdané ženy ve věku 25-34 let, vdané ženy ve věku 30-34 let (u obou skupin nárůst intenzity plodnosti) a vdané ženy ve věku 25-29 let (zpomalení dřívějšího poklesu intenzity plodnosti).
Závěrem mi jménem redakce časopisu dovolte upřímně poděkovat všem autorům, autorkám, recenzentům a recenzentkám, kteří spolupracovali na přípravě tohoto vydání. Věřím, že v něm najdete zajímavé čtení pro dlouhé zimní večery.
Za redakci časopisu vám přeji šťastně prožité svátky a mnoho úspěchů v následujícím roce.
Anežka Příběnská,
výkonná redaktorka
Ukázka citování článků z tohoto čísla:
Příjmení, Jméno. 2015. „Název článku." Naše společnost 13 (2): pp-pp, http://dx.doi.org/10.13060/1214438X.2015.2.13.xxx.
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: Naše společnost_2015-2.pdf
