Kritika povinného očkování v ČR – charakteristiky rodičů a diskurzivní rámce, které využívají

Cílem tohoto textu je představit sociodemografické charakteristiky rodičů, kteří se kriticky staví k očkování, a zároveň diskurzy, které při své argumentaci mobilizují. Text vychází z dotazníkového šetření mezi rodiči, kteří kriticky vystupují vůči praxi očkování. Dotazník byl umístěn na webových stránkách občanského sdružení Rozalio, které představuje nejvýraznější a největší organizaci sdružující rodiče kritické k praxi povinného očkování v ČR. Šetření se zúčastnilo 372 respondentů/tek. Rodiče v dotazníku dostali rovněž prostor vlastními slovy vyjádřit své postoje k očkování a důvody, které je vedly k jeho odmítání či kritice.

Text nejprve představuje sociodemografický profil rodičů, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili. Prezentovaná kvantitativní data nemají reprezentativní charakter a poskytují spíše obecná vodítka k porozumění toho, kdo jsou rodiče kritičtí k očkování. Ukazují, že kritické diskuze nad praxí povinného očkování oslovují především vzdělanější ženy žijící v různých částech České republiky. Jádro analýzy pak představují především odpovědi, které respondenti/ky uváděli u otevřených otázek týkajících se důvodů, které je vedly k odmítnutí/odložení očkování. Na základě opakujících se témat a vzorců argumentace byla sestavena typologie diskurzů kritiky očkování tak, jak ji ve svých odpovědích konstruují samotní rodiče. V rámci analýzy byly identifikovány tři výrazné způsoby, jakými rodiče svůj kritický postoj rámovaly. Nejvýraznější rámcem se stával „biomedicínský diskurz rizika“, který využíval pojmy a principy biomedicíny, nicméně odkláněl se od dominantní interpretace kolektivních výhod očkování a namísto nich zdůrazňoval individuální rizika s ním spojená. Oproti konceptu kolektivní imunity, která se stává pilířem politik plošného očkování a epidemiologických diskurzů, rodiče kladli důraz na nutnost individuálního přístupu a personifikace rizik. Druhý, výrazně méně frekventovaný diskurzivní rámec představoval „diskurz holistického přístupu ke zdraví“. Ten odkazoval především na principy celostní medicíny a roli životního stylu na úkor medicínských zásahů do organismu. Poslední, rovněž méně frekventovaný diskurzivní rámec, jsme nazvaly „aktivistickým diskurzem“. V jeho rámci byla kritika očkování tématizována jako součást kritiky fungování zdravotnického systému a restriktivních zásahů státu do individuálních svobod.

• Celá tisková zpráva ke stažení zde: NS16-1_Kritika povinneho ockovani v CR.pdf