Vážení čtenáři, vážené čtenářky,
v prvním letošním čísle vám opět předkládáme zajímavý mix článků na aktuální témata z pohledu sociologie, antropologie i mediálních studií. Než vám je představím podrobněji, upozorním na dvě formální změny ve struktuře publikovaných článků. Počínaje tímto číslem byl klasický abstrakt nahrazen tzv. rozšířeným abstraktem (extended abstract), který umožní i zahraničním čtenářům podrobněji poznat obsah a zjištění (většinou česky) publikovaných textů v našem časopisu. A ze stejného důvodu budou také tabulky a grafy v odborných článcích nadále uváděny rovněž v anglickém překladu.
V prvním článku se autorky Jaroslava Hasmanová Marhánková a Jitka Skálová z perspektivy sociologie a antropologie věnují živě diskutovanému tématu povinného očkování dětí. Popisují rostoucí skupinu českých rodičů, kteří se k povinnému očkování staví negativně, a analyzují diskurzivní rámce, které při zdůvodňování svých postojů využívají. Autorky tak poukazují na zajímavý paradox současné podoby občanství: jako jednotlivci jsme motivováni k tomu, abychom převzali více odpovědnosti za vlastní život i zdraví, což ale může vést k tomu, že právě péče o sebe a svou rodinu a větší informovanost (např. o vedlejších účincích očkování) se dostává do rozporu s představami o kolektivním zdraví populace (snaha o vysokou proočkovanost).
Ve druhém článku popisuje Martina Štípková vývoj podílu dětí, které se v ČR rodí mimo partnerství. Autorka rozlišuje dva jevy – to, zda žena těsně po porodu žije v domácnosti
s partnerem, a to, zda ho uvede do rodného listu dítěte. Zatímco první jev je v posledních asi 10 letech stabilní, druhý se vyskytuje čím dál častěji. Zdá se tedy, že roste počet rodin, které prostřednictvím rodného listu chtějí ustavit a legalizovat vztah mezi novorozeným dítětem a otcem, ačkoli ten s ním nežije ve společné domácnosti. V článku se dále dozvíte mimo jiné i to, jak se uvedené charakteristiky liší pro různé sociodemografické skupiny matek a jak spolehlivě vlastně lze uvedené jevy statisticky zachytit.
Autoři třetího článku, Ladislav Kážmér a Irena Boumová, vysvětlují, jak se během 12 let změnila spokojenost českých občanů se svým bydlením. Článek tak připomíná, že tento zdánlivě samozřejmý jev je ve skutečnosti komplexní výslednicí mnoha faktorů. Výsledky analýzy ukazují, že s bydlením jsme nyní (resp. v r. 2013) rozhodně spokojenější než dříve (v r. 2001) – jenže ne všichni. Pro které skupiny obyvatel to platí více a pro které méně, se dočtete v článku. A také to, které charakteristiky (ať už samotného respondenta - jako měsíční příjem, nebo bytu/ domu - jako typ vlastnictví apod.) mají největší vliv na to, zda nakonec budeme se svým bydlením opravdu spokojeni.
Číslo uzavírá netradičně anglický článek, v němž se Matouš Hrdina zabývá vysoce aktuální problematikou nenávistných projevů na Facebooku zaměřených proti migrantům. V článku
se mimo jiné dozvíte, kdo (socio-demograficky) je typickým „tvůrcem“ nenávistných projevů na FB, jak do hry vstupuje obsah tradičních médií, projevy politiků a kdo přesně je na
FB „nenáviděn“. Jak autor připomíná, sociální sítě jsou ideální platformou pro vznik názorově silně homogenních skupin, jejichž členové se vzájemně utvrzují ve svých postojích a radikalizují je (stejně smýšlející publikum je za to odměňuje). A vyjádření nenávisti vůči jedné skupině obyvatel (v případně migrantů bez ohledu na reálnou zkušenost většiny obyvatel ČR) je pak společným projevem mnoha různých strachů, nejistot a frustrací.
Závěrem mi jménem redakce časopisu dovolte srdečně poděkovat všem autorům, autorkám, recenzentům a recenzentkám, kteří se na přípravě tohoto vydání podíleli. Doufám, že
kromě knížek si na svou letní dovolenou přibalíte do kufru i náš časopis.
Za redakci časopisu vám přeji příjemné léto plné zajímavých prožitků.
Anežka Příběnská,
výkonná redaktorka
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: Naše společnost_2016-1.pdf
