Filtrovat články

Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém červnovém šetření zjišťovalo, které aspekty pracovního života považují Češi za důležité a které nikoliv. Dotázaným byla předložena baterie 8 výroků týkajících se zaměstnání a u každého z nich pak vyjadřovali, zda je pro ně „velmi důležitý“, „spíše důležitý“, „spíše nedůležitý“, „zcela nedůležitý“.

Číst dál...

Červnové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění se zabývalo problematikou nezaměstnanosti. Zajímalo nás nejen to, jakým způsobem hodnotí čeští občané současnou a budoucí úroveň nezaměstnanosti, ale také jejich názory na složitost nalezení nového zaměstnání v případě nezaměstnanosti či pravděpodobnost toho, že oni sami přijdou o zaměstnání. Součástí zprávy je také časové srovnání výsledků s předchozími výzkumy a třídění podle základních sociodemografických charakteristik.

Číst dál...

V červnovém šetření zkoumalo CVVM prestiž vybraných povolání u české veřejnosti. Všem respondentům byl předložen seznam šestadvaceti profesí s instrukcí: „Na seznamu jsou uvedena některá povolání. Vyberte povolání, jehož si vážíte nejvíce, a dejte mu 99 bodů. Pak vyberte takové, jehož si vážíte nejméně, a obodujte je číslem 01. Poté postupujte odshora dolů a všem zbývajícím přiřaďte body od 02 do 98 podle osobního uvážení.

Číst dál...

Do červnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., otázku, která zjišťovala hodnocení transformace české ekonomiky po roce 1989 českými občany. Další otázky mapovaly důvody, na jejichž základě se lidé domnívají, že transformace byla úspěšná nebo naopak neúspěšná. Součástí zprávy je třídění odpovědí podle základních sociodemografických charakteristik osloveného vzorku populace.

Číst dál...

Dubnové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo subjektivní pocity Čechů ohledně životní úrovně jejich domácností. První skupina otázek se zaměřovala spíše na obecnější hodnocení, kdy měli čeští občané vyjadřovat, zda považují svou domácnost za chudou či bohatou, zda je pro ně obtížné vyjít se současnou výší příjmů a zda se v průběhu minulého roku musela jejich domácnost potýkat se závažnější finanční tísní.

Číst dál...

V dubnovém výzkumu nás mimo jiné zajímalo, jak občané nahlížejí na současný stav některých sociálních podmínek v České republice. Naši tazatelé se tedy respondentů ptali na to, jak by hodnotili situaci v tuzemsku, pokud jde o možnost získání bytu; finanční možnosti k založení rodiny; možnosti mít děti; zabezpečení ve stáří; podmínky života zdravotně postižených; možnost pracovat, být zaměstnán; přístup ke zdravotní péči a možnost přístupu ke vzdělání.

Číst dál...

20 % občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy u nás za vysoké, 24 % za přiměřené a 43 % za nízké. Daně lidí s průměrným příjmem jsou necelou polovinou respondentů hodnoceny jako vysoké (47 %) a dvěma pětinami jako přiměřené (42 %), za nízké je označují 2 % dotázaných. Daně lidí s nízkým příjmem vidí dvoutřetinová většina občanů (66 %) jako vysoké, 23 % jako přiměřené a jen 2 % jako nízké.

Číst dál...

Obyvatelé Slovenska, České republiky a Polska hodnotí stávající ekonomickou situaci velmi podobně. Ve všech případech se podíl pozitivních vyjádření pohyboval na úrovni jedné čtvrtiny a téměř vyvažoval podíl negativního hodnocení, který činil asi tři desetiny. Zcela odlišné je hodnocení maďarských respondentů, kteří stávající ekonomickou situaci hodnotí velice kriticky, když dvě třetiny z nich ji označují za špatnou.

Číst dál...

Současnou inflaci jako přijatelnou hodnotí tři pětiny občanů (61 %), podíl těch, kdo vyjadřují opačný názor, dosahuje přibližně jedné pětiny (21 %). Stávající hodnocení inflace je historicky relativně nejpříznivější od roku 1993, odkdy se srovnatelné výzkumy provádějí.

Číst dál...

Hospodářskou úroveň České republiky v současnosti vnímá pozitivně 71 % občanů, z toho 3 % ji hodnotí velmi dobře a 68 % spíše dobře. Kriticky se k ní naopak staví 28 % Čechů, když 26 % ji hodnotí spíše špatně a 2 % velmi špatně. V žebříčku deseti vybraných států se ČR podle výše podílu příznivého hodnocení zařadila za Německo a Rakousko na třetí místo před všemi postsocialistickými státy.

Číst dál...