Ekonomické

7 % občanů považuje svoji domácnost za "spíše bohatou", zatímco 30 % ji označuje jako poměrně (24 %) či dokonce velmi (6 %) chudou. Téměř dvě třetiny dotázaných (62 %) pak svoji domácnost ohodnotily jako ani bohatou, ani chudou. Potíže při hospodaření se stávajícím příjmem své domácnosti uvedlo 60 % respondentů, 36 % dotázaných se naopak vyjádřilo v tom smyslu, že s rozpočtem jejich domácnost vychází více či méně snadno.

Hospodářskou úroveň České republiky v současnosti vnímá pozitivně 72 % občanů, z toho 3 % ji hodnotí velmi dobře a 69 % spíše dobře. Kriticky se k ní naopak staví 27 % Čechů, když 25 % ji hodnotí spíše špatně a 2 % velmi špatně. V žebříčku deseti vybraných států se ČR podle výše podílu příznivého hodnocení zařadila za Německo a Rakousko na třetí místo před všemi postsocialistickými státy.

V české společnosti je rozšířený názor o potřebnosti reforem v různých oblastech. Nejsilnější je v oblasti bydlení a zdravotnictví, avšak převládající rovněž v oblasti důchodů, sociálních dávek a daní: 65-70% dotázaných se přiklonilo v březnovém šetření k názoru, že Česká republika potřebuje v uvedených oblastech zásadní reformy. V odpovědích na konkrétní záležitosti však převládá důraz na posílení sociálních opatření.

Oblast bytové politiky spadá mezi oblasti, se kterou není většina dotázaných spokojena, a která, dle většinového názoru, potřebuje zásadní reformu.

Mírná většina respondentů nepovažuje existenci dvojích cen nájemného (regulovaného a tržního nájemného) pro srovnatelné byty za správné; zejména pak vlastníci rodinných domů, dotázaní bez vlastního bydlení a nájemníci hradící tržní nájemné.

Povědomí českých občanů o zapojení České republiky do Světové obchodní organizace (WTO) není nikterak vysoké. Pouze 32 % dotázaných správně uvedlo, že Česká republika je členem WTO, 4 % odpověděly, že členem WTO není, a 64 % otevřeně přiznalo, že to neví. Vliv členství České republiky ve Světové obchodní organizaci na její vlastní ekonomický rozvoj je respondenty častěji hodnocen jako pozitivní (21 %) nebo alespoň neutrální (27 %), než negativní (8 %).

Výrazně nejpříznivěji současnou ekonomickou situaci hodnotí obyvatelé České republiky. 28 % Čechů považuje aktuální ekonomickou situaci ČR za dobrou, 27 % ji pokládá za špatnou a 44 % ji charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“. V ostatních zemích naproti tomu zřetelně převažují kritické názory nad příznivým míněním, přičemž nejlépe situaci hodnotí Poláci, o něco hůře Maďaři a nejhůře Slováci.

Součástí listopadového výzkumu CVVM byla otázka zjišťující názory na důvody toho, že v České republice žijí někteří lidé v nouzi. Oslovení občané posuzovali, do jaké míry podle nich platí výroky uvedené v následující tabulce.

Výrok, že někteří lidé žijí v nouzi, protože přišli o zaměstnání, podpořily více než dvě třetiny dotázaných. Stejný podíl respondentů se však domnívá, že někteří lidé žijí v nouzi, protože se jim nechce pracovat.

Devět z deseti obyvatel (89 %) České republiky by podpořilo vyplácení mezd lidem, kteří se starají o staré či postižené rodinné příslušníky ve vlastní domácnosti. 84 % respondentů se rovněž domnívá, že stát by měl finančně podporovat podniky, které vytvářejí nová pracovní místa. Sedm z deseti Čechů (70 %) by souhlasilo s tím, aby nebyli podporováni nezaměstnaní, kteří nevezmou i méně placenou práci.

Při posuzování některých zásad spojených s rozdíly v příjmech z hlediska jejich spravedlnosti lidé nejpříznivěji hodnotili rozdíly v příjmech, které se opírají o rozdíly v pracovním výkonu, obtížnosti či namáhavosti vykonávané práce a dosažené kvalifikaci. Naopak rovnost příjmů je ze všech principů zařazených do výzkumu vnímána jako nejméně spravedlivá. Výrazná většina (72 %) české veřejnosti zastává názor, že stát by měl usilovat o zmenšování rozdílů mezi bohatými a chudými, 21 % Čechů je opačného mínění.

V listopadu 2005 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotila více než třetina (36 %) dotázaných, více než dvě pětiny (45 %) ji označily za "ani dobrou, ani špatnou" a pětina (19 %) ji charakterizovala jako špatnou. 7 % občanů považuje svoji domácnost za bohatou, zatímco 23 % ji označuje jako poměrně či dokonce velmi chudou. Více než dvě třetiny dotázaných (69 %) pak svoji domácnost ohodnotily jako "ani bohatou, ani chudou".