Filtrovat články

Příznivá očekávání v souvislosti se vstupem ČR do EU výrazně převažují pouze v případě nabídky zboží a služeb na našem vnitřním trhu, když s příznivým dopadem v tomto směru počítají tři pětiny (61 %) dotázaných, čtvrtina (26 %) neočekává ani příznivý, ani nepříznivý posun a jen 7 % předpokládá zhoršení. Poměrně příznivé očekávání důsledků vstupu ČR do EU jsme zaznamenali i v případě vědy a výzkumu, kde respondenti předpokládají pozitivní dopady (38 %) zřetelně častěji nejen než negativní (8 %), ale i než neutrální (29 %).

Číst dál...

V dubnu 2004 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotily dvě pětiny (40 %) dotázaných, 43 % ji označilo za „ani dobrou, ani špatnou“ a 16 % ji charakterizovalo jako špatnou. Vnímání životní úrovně se zlepšuje s rostoucím příjmem a se zvyšujícím se stupněm dokončeného vzdělání respondenta. Ke spokojenější části obyvatel patří podnikatelé a živnostníci, vyšší odborníci či vedoucí pracovníci, mladí lidé ve věku 15 až 19 let, studenti, svobodní a potenciální voliči ODS.

Číst dál...

Více než polovina všech zaměstnanců (54 %) je se svou současnou prací spokojena, dvě pětiny (39 %) pociťují napůl spokojenost i nespokojenost a 7 % vyjadřuje nespokojenost. Nejspokojenější skupinu zaměstnanců přitom představují vysoce kvalifikovaní odborníci nebo vedoucí pracovníci, na opačném pólu spokojenosti pak stojí nekvalifikovaní nebo zemědělští dělníci. Pokud jde o vztahy na pracovišti, dotázaní je nejčastěji charakterizovali jako dobrou spolupráci bez osobní blízkosti (53 %) a dalších 21 % uvedlo, že na jejich pracovišti převažuje přátelská až důvěrná atmosféra.

Číst dál...

Součástí březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR se stal i blok otázek věnovaných práci a pracovnímu prostředí. Na tyto otázky odpovídali pouze lidé, kteří v současnosti pracují v zaměstnaneckém poměru, což z celkového vzorku 1056 respondentů představuje celkem 492 dotázaných. Změnu náplně své práce připouští v horizontu 2 let přibližně pětina zaměstnanců.

Číst dál...

Jen podle 29 % dotázaných se vláda o sociální situaci občanů stará přiměřeným způsobem, zatímco podle dvou třetin (65 %) respondentů je starostlivost vlády nedostatečná a 4 % ji naopak vnímají jako přílišnou. Názory na sociální péči vlády o rodiny s dětmi pak vyznívají ještě o něco méně příznivě, když za přiměřenou ji označila jen necelá čtvrtina (24 %) oslovených, 71 % se o ní vyjádřilo jako o nedostatečné a 2 % ji mají za přehnanou.

Číst dál...

Podle posledního šetření CVVM je více než polovina ekonomicky aktivních občanů se svou prací spokojena. Další dvě pětiny respondentů uvádějí, že s prací jsou tak napůl spokojeny, napůl nespokojeny. Nespokojenost s prací vyjádřilo pouze 6 % dotázaných. Spokojenost s prací je odlišná u osob pracujících v zaměstnaneckém poměru a podnikatelů či živnostníků – s prací jsou spokojeny tři čtvrtiny podnikatelů či živnostníků, ale jen polovina občanů pracujících v zaměstnaneckém poměru.

Číst dál...

V únoru 2004 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotilo 29 % dotázaných, 48 % ji označilo za "ani dobrou, ani špatnou" a 22 % se o ní vyjádřilo jako o špatné. 5 % občanů považuje svoji domácnost za bohatou, 28 % ji označuje jako poměrně či dokonce velmi chudou a dvě třetiny ji ohodnotí jako ani bohatou, ani chudou. Potíže při hospodaření se stávajícím příjmem své domácnosti uvedlo 59 % respondentů, 37 % dotázaných se naopak vyjádřilo v tom smyslu, že s rozpočtem jejich domácnost vychází více či méně snadno.

Číst dál...

Ekonomickou úroveň České republiky hodnotí 45 % občanů pozitivně, 54 % na ní naopak pohlíží kriticky. Pokud jde o aktuální ekonomickou situaci, tu česká veřejnost posuzuje většinou negativně. Jen 6 % respondentů považuje současnou ekonomickou situaci ČR za dobrou, zatímco za špatnou ji má 57 % a 35 % ji charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“. Podobné rozpoložení veřejnosti ohledně současné ekonomické situace ovšem panuje i v Maďarsku a v Polsku, i když Maďaři hodnotí stav své ekonomiky poněkud méně vyhroceně (45 % „špatná“ ekonomická situace, 4 % „dobrá“) a Poláci jsou naopak ještě o něco kritičtější (64 % „špatná“, 6 % „dobrá“).

Číst dál...

Poměrně silné nebo alespoň výrazně převažující podpoře se těší některá opatření směřující k eliminaci daňových úniků nebo jiných forem hospodářské kriminality, jako např. kolkování alkoholu (71 %) a zákaz prodeje alkoholu a cigaret na tržištích (68 %), majetková přiznání (59 %) a zákaz hotovostních plateb (51 %) od určité výše nebo zavedení registračních pokladen (58 %).

Číst dál...

Spokojenost se schváleným státním rozpočtem byla zjišťována v rámci lednového výzkumu CVVM. Otázky se zaměřily jednak na spokojenost s tím, že Česká republika má schválený rozpočet na rok 2004, jednak se samotnou podobou rozpočtu. Postoj veřejnosti ke skutečnosti, že státní rozpočet je schválen, je podle výsledků výzkumu vcelku pozitivní. Jako špatný hodnotí tento fakt pouze 11 % obyvatel ČR, za příznivý jej naopak považuje 42 % z nich.

Číst dál...