Filtrovat články

Podle výpovědí respondentů si 4 % domácností v minulém roce pořídila nový byt, 8 % si koupilo nové auto, 29 % jelo na zahraniční dovolenou a 46 % nakupovalo bytové zařízení. Koupi nového bytu v roce 2004 plánují 3 % domácností, 4 % počítají s nákupem nového automobilu, 31 % hodlá koupit zahraniční dovolenou a 35 % už nyní předpokládá, že bude kupovat nějaké bytové zařízení.

Číst dál...

V rámci listopadového šetření jsme respondentům položili několik otázek týkajících se nezaměstnanosti. 7 z 10 dotázaných označilo současnou úroveň nezaměstnanosti v naší zemi za příliš vysokou, čtvrtina českých občanů soudí, že je přiměřená, a jen 1 % obyvatel naší země ji považuje za příliš nízkou. Čtvrtina českých občanů se domnívá, že nezaměstnaní v naší zemi nemohou sehnat vůbec žádnou práci.

Číst dál...

V říjnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vyjadřovali respondenti míru sympatií k jednotlivým skupinám. Nejvíce sympatií české veřejnosti mají soukromníci (elektrikáři, topenáři, švadleny apod.), dále pak majitelé malých obchůdků a soukromí lékaři. Převážně negativně naopak respondenti hodnotili vysoce postavené politiky, cizí vlastníky velkých podniků a vyšší úředníky.

Číst dál...

Pohled české veřejnosti na podnikatele se zřetelně diferencuje podle toho, zda jde o podnikatele velké či podnikatele malé a střední, přičemž obecně platí, že lidé pohlížejí na drobné a střední podnikatele s podstatně většími sympatiemi než na podnikatele velké. Oběma skupinám podnikatelů lidé většinou přisuzují "odvahu riskovat a pouštět se do neznámých věcí", vnímají je jako "lidi podnikavé, chytré, s nápady" a soudí, že "pracují mnoho hodin denně, na úkor času pro rodinu i pro sebe", většina veřejnosti však za typické pro velké podnikatele považuje i to, že hledají slabá místa v zákonech, že se společným postupem brání snižování cen, že mají úzké vazby se současnými politiky, že se rekrutují z řad bývalé nomenklatury, že nevybíravě likvidují své konkurenty a že k majetku přišli nepoctivým způsobem.

Číst dál...

V říjnu 2003 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotilo 32 % dotázaných, opačné stanovisko zaznělo od 25 % a 43 % respondentů ji charakterizovalo jako "ani dobrou, ani špatnou". V porovnání se všemi předchozími výzkumy provedenými v průběhu roku 2003 tento výsledek představuje poměrně výrazné zhoršení subjektivního hodnocení životní úrovně domácnosti, které se většinou pohybovalo na úrovni dvou pětin, pokud jde o hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti jako dobré, a méně než jedné pětiny, pokud jde o hodnocení opačné.

Číst dál...

Více jak tři čtvrtiny českých občanů jsou spokojeny se zajímavostí své práce a se vztahy mezi lidmi na svém pracovišti. Spokojenost vyjádřila nadpoloviční většina pracujících také s péčí svého zaměstnavatele o zaměstnance, s hmotným prostředím pracoviště a jeho vybavením, s organizací práce, namáhavostí práce, s nadřízeným a s využitím svých odborných schopností.

Číst dál...

V září 2003 40 % občanů hodnotilo životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 44 % ji označilo za "ani dobrou, ani špatnou" a 15 % se o ní vyjádřilo jako o špatné. Vnímání životní úrovně vlastní domácnosti se zlepšuje s rostoucím příjmem a se zvyšujícím se stupněm dokončeného vzdělání respondenta. Ke spokojenější části obyvatel patří podnikatelé a živnostníci, vyšší odborníci, studenti a potenciální voliči ODS.

Číst dál...

V červnovém šetření byl jistý prostor věnován názorům respondentů na podmínky drobných a středních podnikatelů a živnostníků. Podle zjištěných výsledků považují asi dvě pětiny (41 %) jejich výtky na problémy, vyvstávající jim v souvislosti s nedostatečnou podporou podnikání za opodstatněné. Opačný názor zastává 28 % a téměř třetina (31 %) se necítící být k posouzení dané situace kompetentní.

Číst dál...

V rámci populace starší 15 let bylo v první polovině roku 2003 44,2 % lidí ekonomicky neaktivních, přičemž největší část z nich tvořili důchodci (23,7 %) následovaní studenty a učni (12,3 %). Podíl nezaměstnaných činil 4,8 %, ženy v domácnosti či na mateřské dovolené představovaly 3,4 %. Mezi ekonomicky aktivními (55,8 %) bylo 8,4 % podnikatelů či osob samostatně výdělečně činných, 10,4 % vysoce kvalifikovaných, odborných pracovníků, případně vedoucích pracovníků, 9,9 % středně odborných pracovníků, 13,1 % provozních pracovníků či řadových úředníků, 8,4 % kvalifikovaných dělníků a 5,6 % nekvalifikovaných dělníků nebo fyzicky pracujících zemědělců.

Číst dál...

Na dotaz "Pracoval jste již v zahraničí?"odpověděla kladně jen 4,4 % respondentů ve věku od 18 let. Poslední pracovní pobyt byl podle vyjádření asi pětiny z nich organizován v rámci mezistátní dohody. Ostatní jej charakterizovali jako denní nebo týdenní dojíždění za prací nebo sezónní zaměstnání v trvání nejvýše tří měsíců v roce, respektive práci organizovanou jiným způsobem.

Číst dál...