Filtrovat články

V říjnu 2005 se CVVM mimo jiné věnovalo ekonomické situaci českých domácností. Více než polovina oslovených občanů (56 %) prohlásila, že jejich domácnost vychází s příjmem obtížně. 40 % dotázaných vychází s příjmem pro domácnost snadno.

Téměř dvě třetiny respondentů nepovažují svou domácnost „ani za bohatou, ani za chudou“.

V průběhu minulého roku se ocitla ve velmi obtížné finanční situaci domácnost třetiny účastníků výzkumu.

Číst dál...

Součástí říjnového šetření byla i baterie otázek věnovaná problematice sociálních podmínek. Výzkum CVVM se kromě jiného věnoval tomu, jak občané hodnotí současný stav v ČR ohledně některých oblastí života a fungování společnosti. Všem respondentům byla položena otázku Jak by hodnotili situaci v ČR, pokud jde o možnost získání bytu, finanční možnosti k založení rodiny, možnosti mít děti, zabezpečení ve stáří, podmínky života zdravotně postižených, možnost pracovat, být zaměstnán, přístup ke zdravotní péči a možnost přístupu ke vzdělání.

Číst dál...

Současnou inflaci jako přijatelnou hodnotí asi polovina občanů (49 %), podíl těch, kdo vyjadřují opačný názor, dosahuje přibližně jedné třetiny. Stávající hodnocení inflace je historicky relativně nejpříznivější od roku 1993, odkdy se srovnatelné výzkumy provádějí.

21 % občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy u nás za vysoké, 22 % za přiměřené a 44 % za nízké.

Číst dál...

V hodnocení současné ekonomické situace ČR, Polska, Maďarska a Slovenska obecně převažují kritické názory nad příznivým míněním.Relativně nejpříznivější hodnocení bylo přitom zaznamenáno právě v České republice. 12 % českých respondentů považuje aktuální ekonomickou situaci ČR za dobrou, 41 % za špatnou a 46 % ji charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“.

Číst dál...

Necelá polovina české populace starší 15 let se domnívá, že v regionu, kde bydlí, je možné najít nějakou práci, ale že je těžké najít vhodnou práci. Pouze 3 % Čechů si myslí, že sehnat vhodnou práci v místě jejich bydliště není vůbec žádný problém. Bezmála dvě pětiny respondentů naopak vyjádřily názor, že v místě jejich bydliště je těžké najít jakoukoli práci, 7 % občanů pak nalezení práce v místě, kde žije, považuje za nemožné.

Číst dál...

V případě ztráty zaměstnání by se většina lidí v prvé řadě pokoušela najít si konkrétní zaměstnání odpovídající jejich vlastním představám. V šetření se tak vyjádřily přibližně tři pětiny dotázaných (62 %). O něco více než jedna třetina respondentů (37 %) naopak uvedla, že by v této situaci přijala jakékoli zaměstnání. Snahu hledat konkrétní zaměstnání vyjadřují relativně častěji vysoce kvalifikovaní nebo vedoucí pracovníci, samostatně činné osoby, respondenti s dobrou životní úrovní, absolventi vysokých škol či lidé se středoškolským vzděláním s maturitou, ale také studenti.

Číst dál...

Dvě třetiny občanů považují současnou úroveň nezaměstnanosti v naší zemi za příliš vysokou. Z šetření dále vyplynulo, že tři z deseti respondentů se v průběhu příštích dvou let obávají dalšího růstu nezaměstnanosti v České republice, téměř polovina oslovených se domnívá, že míra nezaměstnanosti zůstane přibližně na stejné úrovni, jaká je v současnosti, a o něco více než desetina předpokládá, že nezaměstnanost poklesne.

Číst dál...

Uplynulý průběh transformace naší ekonomiky je v současnosti veřejností hodnocen mírně kriticky: 28 % jej považuje za neúspěšný, 37 % volí odpověď „tak napůl“ úspěšný i neúspěšný a za úspěšný jej nyní považuje necelá pětina (18 %) občanů. Od roku 1999 se hodnocení průběhu ekonomické transformace zlepšuje. Relativně lépe hodnotí ekonomickou transformaci vysokoškolsky vzdělaní respondenti, studenti, lidé s dobrou životní úrovní a stoupenci ODS.

Číst dál...

Tři čtvrtiny obyvatel České republiky se domnívají, že v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se jejich životní úroveň nijak nezměnila. Zlepšení své životní úrovně zpozorovalo 5 % českých občanů, 15 % dotázaných naopak uvedlo, že členství v této mezinárodní organizaci pro ně znamenalo pokles životní úrovně. Obavy, které lidé pociťovali ze snížení své životní úrovně v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se ve většině případů nenaplnily.

Číst dál...

Součástí dubnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl i blok otázek věnovaný postojům českých občanů k práci. Za nejdůležitější pokládají ekonomicky aktivní respondenti to, aby měli jisté zaměstnání. Značnou důležitost pak přikládá naprostá většina pracujících také tomu, aby je práce bavila. Až na pomyslném třetím místě v žebříčku důležitosti se umístila práce přinášející vysoký výdělek.

Číst dál...