Ekonomické

Součástí říjnového šetření CVVM byl blok otázek zaměřených na problematiku státního rozpočtu. Respondenti v něm vyjadřovali své názory na to, zda by se současný schodek měl řešit spíše úsporami na straně výdajů či zvýšením příjmů rozpočtu, vybírali oblasti, v nichž by se podle nich měly přednostně hledat úspory na výdajové straně, a ty, jichž by se škrty naopak neměly dotknout, a nakonec posuzovali i výši předpokládaného schodku státního rozpočtu pro rok 2011.

Součástí zářijového šetření CVVM byl blok otázek zaměřených na problematiku nezaměstnanosti. Respondenti v něm vyjadřovali své názory na současnou úroveň nezaměstnanosti v naší zemi, na její další vývoj, na převažující důvod nezaměstnanosti a na obtížnost nalezení nové odpovídající práce tam, kde žijí. Kromě toho šetření zjišťovalo, jak by reagovali v případě, pokud by se sami ocitli bez práce a za jakých podmínek by v takovém případě byli či nebyli ochotni akceptovat novou práci.

V červnu 2010 CVVM zjišťovalo, jak občané hodnotí materiální životní podmínky svých domácností a ekonomickou situaci v zemi. Pod zastřešením CEORG byl výzkum na toto téma během letních měsíců realizován též v Polsku, Maďarsku a na Slovensku.

Únorové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o současné výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy, dále se zabývalo otázkou, zda by lidé s vysokými příjmy měli na daních odvádět vyšší, stejné či nižší procento z příjmu oproti lidem s nízkým příjmem a nakonec se dotazovalo, zda lidé rozumějí či nerozumějí stávajícímu daňovému systému u nás.

V lednu 2010 byl do výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek mapující názory veřejnosti na dluhy a půjčky. Spolu s obecnými postoji k půjčování peněz a zadlužování byly zjišťovány i názory na současnou míru zadlužení, která byla samostatně hodnocena v případě běžných občanů a v případě České republiky jako státu. Respondenti byli rovněž dotazováni na mínění o problematičnosti míry zadlužení u občanů i u země jako celku, a také měli zhodnotit přijatelnost či nepřijatelnost zadlužování státu v případě různých druhů výdajů.

V lednu 2010 byl do výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek mapující názory veřejnosti na dluhy a půjčky. V této tiskové zprávě jsou představeny názory na půjčky jednotlivců a domácností, na co je přijatelné či nepřijatelné půjčovat si peníze a zda je důležité vytvářet si finanční rezervu pro nečekané případy. Kromě postojových otázek byly kladeny i ty, které zjišťovaly chování respondentů.

V prosinci 2009 CVVM zjišťovalo, jak čeští občané hodnotí materiální životní podmínky svých domácností a také ekonomickou situaci v naší zemi. Pod zastřešením CEORG byl výzkum na toto téma realizován též v Polsku, Maďarsku a na Slovensku.

Od roku 1997 v našich šetřeních opakovaně sledujeme, jak veřejnost vnímá hospodářskou úroveň České republiky, a to prostřednictvím otázky, která zároveň umožňuje toto hodnocení zasadit do kontextu vnímání hospodářské úrovně dalších devíti vybraných evropských států, mezi kterými jsou zastoupeny jak tradiční rozvinuté tržní ekonomiky, tak země, které podobně jako ČR procházely od přelomu 80.

V lednu roku 2010 se občané oslovení Centrem pro výzkum veřejného mínění vyjadřovali k fenoménu půjčování si peněz, tedy jinými slovy, k životu na dluh.

V rámci kontinuálního projektu Naše společnost, který realizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění, byly v lednu tohoto roku předloženy respondentům otázky týkající se ekonomické situace České republiky.