Ekonomické

Únorové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o současné výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy, dále se zabývalo otázkou, zda by lidé s vysokými příjmy měli na daních odvádět vyšší, stejné či nižší procento z příjmu oproti lidem s nízkým příjmem a nakonec se dotazovalo, zda lidé rozumějí či nerozumějí stávajícímu daňovému systému u nás.

Vnímání hospodářské úrovně České republiky v kontextu jiných vybraných zemí je součástí pravidelných výzkumů od roku 1997. V seznamu evropských států jsou zastoupeny jak tradičně vyspělé tržní ekonomiky, tak země, které procházely v 90. letech 20. století ekonomickou transformací. Ze získaných výsledků lze sestavit žebříček subjektivně vnímané ekonomické úspěšnosti těchto států a sledovat proměny umístění ČR mezi nimi.

V rámci lednového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění bylo položeno několik otázek týkajících se finanční krize. Lidé byli dotázáni, zda tato krize bezprostředně ovlivní jejich osobní situaci či situaci jejich domácnosti, a pokud ano, jaké konkrétní důsledky očekávají. Také byl zjišťován zájem o finanční krizi, názory na její dopad na Českou republiku a na reakci vlády na vzniklou situaci.

V lednovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění zabývalo ekonomickou situací. Lidé byli požádáni o zhodnocení ekonomické situace v České republice obecně a dále se vyjadřovali k ekonomickým podmínkám své vlastní domácnosti. Z odpovědí respondentů je patrná reflexe zhoršující se ekonomické situace v ČR i ve světě. Zatímco hodnocení stávajících ekonomických podmínek vcelku odpovídá vývoji z předchozích let, očekávání směrem do budoucna jsou rekordně skeptická.

V rámci prosincového výzkumu Naše společnost 2008 jsme respondentům položili několik otázek, které se věnovaly problému současné světové finanční krize. Šetření konkrétně zjišťovalo, zda se lidé zajímají o situaci okolo této krize, jaký dopad bude mít podle nich na Českou republiku, jak hodnotí reakci české vlády na vzniklou situaci, zda podporují či nepodporují tehdy projednávaný a v současné době již schválený zákon zvyšující pojištění vkladů v tuzemských bankách a zda by podle nich stát měl či neměl finančně pomáhat firmám, které se kvůli krizi dostanou do problémů hrozících jejich zánikem.

V pravidelném listopadovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zkoumalo názory lidí na to, jak se vláda stará o sociální situaci občanů, a nakolik se občané samotní starají o vlastní sociální situaci. Také bylo zjišťováno, jak obyvatelé vnímají výdaje státu na sociální politiku obecně a na její jednotlivé oblasti. Dalším tématem bylo, zda a nakolik je podle občanů zneužíván systém sociálního zabezpečení.

Ve svém listopadovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) více zaměřilo na téma sociální politiky, konkrétněji na rodinnou politiku. Kromě obecného názoru, nakolik se vláda stará o sociální situaci rodin s dětmi, bylo zjišťováno i mínění obyvatel o jednotlivých opatřeních v rodinné politice.

V říjnu 2008 CVVM zkoumalo, jak občané hodnotí současný stav některých sociálních podmínek v ČR, jako jsou možnosti získání bytu, finanční možnosti k založení rodiny, zabezpečení ve stáří, podmínky života zdravotně postižených, možnosti mít zaměstnání, přístup ke zdravotní péči nebo možnosti přístupu ke vzdělání.

V říjnu 2008 CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou ekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.

Do červnového výzkumu zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) otázku zjišťující, jakou prestiž mají vybraná povolání u české veřejnosti. Respondentům byl předložen seznam šestadvaceti nejrůznějších profesí, kterým měli dotázaní přiřadit určitý počet bodů od 1 do 99. Nejmenší počet bodů, 1 bod, znamenal, že si povolání váží nejméně, naopak 99 bodů vyjadřovalo nejvyšší prestiž daného povolání.