Filtrovat články

Velká část lidí, kteří jsou ekonomicky aktivní, hodnotí ve svých oborech možnosti uplatnění žen v porovnání s muži jako horší. S výjimkou možnosti získat vedoucí místo, kde názor o lepší pozici mužů zastává takřka třípětinová většina všech ekonomicky aktivních, však toto mínění nepřevažuje nad podílem těch, kdo postavení mužů a žen vidí jako rovnocenné.

Číst dál...

Více než čtvrtina populace považuje ženy za jednoznačně znevýhodněné na trhu práce. Pouze pětina české populace si myslí, že v postavení mužů a žen na trhu práce není rozdíl. Podle názoru žen i mužů jsou na trhu práce znevýhodněny zejména tyto skupiny: ženy s dětmi v předškolním věku, ženy staršího věku, ženy po mateřské dovolené, lidé s nízkým vzděláním, lidé zdravotně handicapovaní, ženy samoživitelky.

Číst dál...

Možnost čerpat rodičovskou dovolenou byla novelizací Zákoníku práce rozšířena z osamělého muže pečujícího o dítě na „všechny“ muže, tedy na muže bez ohledu na jeho či jejich rodinný stav. Touto zákonnou úpravou došlo formálně ke zrovnoprávnění muže a ženy v péči o dítě po jeho narození až do věku 3 let. Přesto pouze velice malé procento dotázaných (cca 11 %) z dubnového šetření CVVM zná osobně nějakého muže, který aktuálně je či byl doma na rodičovské dovolené.

Číst dál...

V březnu 2003 69 % občanů hodnotilo životní úroveň své domácnosti jako dobrou, zatímco 29 % ji označilo za špatnou. Materiální životní podmínky svých domácností 35 % dotázaných puvažuje za dobré, 45 % se o nich vyjádřilo jako o "ani dobrých, ani špatných" a 19 % je prohlásilo za špatné. Vnímání životní úrovně i materiálních životních podmínek se zlepšuje s rostoucím příjmem a se zvyšujícím se stupněm dokončeného vzdělání respondenta.

Číst dál...

Na počátku roku 2003 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotilo 61 % dotázaných, opačné stanovisko zaznělo od 36 %. Za chudou svoji domácnost považuje 39 % občanů ČR. Potíže při hospodaření se stávajícím příjmem své domácnosti uvedlo 61 % respondentů, 35 % se naopak vyjádřilo v tom smyslu, že s rozpočtem vychází více či méně snadno. Do velmi obtížné finanční situace se v průběhu minulého roku přitom dostalo podle vlastního vyjádření 28 % dotázaných, zatímco 66 % výskyt takové situace popřelo.

Číst dál...

Ve všech třech zemích vysoce převažují kritická hodnocení aktuální ekonomické situace státu. Nejmenší nespokojenost byla přitom zjištěna v Maďarsku (31 % „špatná“), největší v Polsku (64 % „špatná“). Mínění české veřejnosti se nachází mezi nimi - 7 % respondentů považuje situaci ČR za dobrou, 49 % za špatnou, podle 43 % je „ani dobrá, ani špatná“. Ve vyhlídkách na nejbližší hospodářský vývoj se nejskeptičtěji projevují obyvatelé ČR.

Číst dál...

V případě ztráty zaměstnání by lidé podle svých slov většinou (53 %) hledali novou práci s tím, že by se snažili získat přímo nějaké konkrétní zaměstnání, které by bylo v souladu s jejich předem definovanou představou o novém pracovním místě. Asi dvě pětiny dotázaných (42 %) naopak uvedly, že by v takové situaci hledaly jakoukoli práci a zbývajících 5 % v odpovědi na otázku řeklo, že neví.

Číst dál...

39 % občanů z těch, u kterých možnost nezaměstnanosti v průběhu příštích dvou let vůbec přichází v úvahu, se této eventuality obává. 47 % respondentů, jichž se otázka možné nezaměstnanosti týká, naopak uvedlo, že ze ztráty zaměstnání strach nemá. V případě ztráty zaměstnání by lidé většinou (53 %) hledali novou práci s tím, že by se snažili získat přímo nějaké konkrétní zaměstnání, které by bylo v souladu s jejich předem definovanou představou o novém pracovním místě.

Číst dál...

27 % dotázaných soudí, že většina nezaměstnaných nepracuje, protože pracovat nechce, 49 % lidí zastává názor, že v řadách nezaměstnaných převládají ti, kteří nemohou sehnat odpovídající práci, respektive práci, která by jim vyhovovala, a 18 % vidí hlavní příčinu nezaměstnanosti v tom, že lidé bez práce nemohou sehnat žádné zaměstnání. Občané ČR jsou převážně přesvědčeni o tom, že najít jak libovolné zaměstnání v regionu, ve kterém žijí, tak práci ve svém oboru bez ohledu na region je obtížné.

Číst dál...

Asi dvě třetiny (66 %) občanů starších 15 let považují nezaměstnanost v ČR za příliš vysokou, přibližně jedna čtvrtina (27 %) ji označila za přiměřenou. 56 % dotázanýxh se domnívá, že v následujících dvou letech dojde přinejmenším k částečnému zvýšení nezaměstnanosti, 29 % respondentů vyjádřilo názor, že výše nezaměstnanosti během dvou let nedozná výrazných změn a jen 2 % očekávají v tomto období její pokles.

Číst dál...