Ekonomické

V listopadu 2005 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotila více než třetina (36 %) dotázaných, více než dvě pětiny (45 %) ji označily za "ani dobrou, ani špatnou" a pětina (19 %) ji charakterizovala jako špatnou. 7 % občanů považuje svoji domácnost za bohatou, zatímco 23 % ji označuje jako poměrně či dokonce velmi chudou. Více než dvě třetiny dotázaných (69 %) pak svoji domácnost ohodnotily jako "ani bohatou, ani chudou".

Výdaje státu na sociální politiku celkem i v dílčích oblastech jsou hodnoceny vždy spíše jako nízké než vysoké. S výjimkou dávek v nezaměstnanosti, kde podíl respondentů hodnotících výdaje státu jako nízké (36 %) nepřevyšoval podíl těch, kdo tyto výdaje považují za odpovídající (38 %), relativně nejčetnější odpověď vždy představovalo hodnocení, že v dané oblasti jsou výdaje státu nízké.

V rámci říjnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR jsme se všech ekonomicky aktivních respondentů zeptali, jak jsou spokojeni s jednotlivými aspekty své práce. Nejvyšší míra spokojenosti mezi pracujícími panuje se zajímavostí jejich práce a s délkou práce, směnností. S těmito aspekty své práce vyjádřily spokojenost více než tři čtvrtiny ekonomicky aktivních respondentů.

Téměř polovina obyvatel České republiky si myslí, že většina nezaměstnaných u nás nemůže sehnat vhodnou práci. Názor, že nezaměstnaní nemají prostě zájem pracovat, má více než čtvrtina Čechů a více než pětina oslovených naopak soudí, že nezaměstnaní nemohou sehnat vůbec žádnou práci. Současnou úroveň nezaměstnanosti hodnotí téměř dvě třetiny českých občanů jako příliš vysokou.

V říjnu 2005 se CVVM mimo jiné věnovalo ekonomické situaci českých domácností. Více než polovina oslovených občanů (56 %) prohlásila, že jejich domácnost vychází s příjmem obtížně. 40 % dotázaných vychází s příjmem pro domácnost snadno.

Téměř dvě třetiny respondentů nepovažují svou domácnost „ani za bohatou, ani za chudou“.

V průběhu minulého roku se ocitla ve velmi obtížné finanční situaci domácnost třetiny účastníků výzkumu.

Součástí říjnového šetření byla i baterie otázek věnovaná problematice sociálních podmínek. Výzkum CVVM se kromě jiného věnoval tomu, jak občané hodnotí současný stav v ČR ohledně některých oblastí života a fungování společnosti. Všem respondentům byla položena otázku Jak by hodnotili situaci v ČR, pokud jde o možnost získání bytu, finanční možnosti k založení rodiny, možnosti mít děti, zabezpečení ve stáří, podmínky života zdravotně postižených, možnost pracovat, být zaměstnán, přístup ke zdravotní péči a možnost přístupu ke vzdělání.

Současnou inflaci jako přijatelnou hodnotí asi polovina občanů (49 %), podíl těch, kdo vyjadřují opačný názor, dosahuje přibližně jedné třetiny. Stávající hodnocení inflace je historicky relativně nejpříznivější od roku 1993, odkdy se srovnatelné výzkumy provádějí.

21 % občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy u nás za vysoké, 22 % za přiměřené a 44 % za nízké.

V hodnocení současné ekonomické situace ČR, Polska, Maďarska a Slovenska obecně převažují kritické názory nad příznivým míněním.Relativně nejpříznivější hodnocení bylo přitom zaznamenáno právě v České republice. 12 % českých respondentů považuje aktuální ekonomickou situaci ČR za dobrou, 41 % za špatnou a 46 % ji charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“.

Necelá polovina české populace starší 15 let se domnívá, že v regionu, kde bydlí, je možné najít nějakou práci, ale že je těžké najít vhodnou práci. Pouze 3 % Čechů si myslí, že sehnat vhodnou práci v místě jejich bydliště není vůbec žádný problém. Bezmála dvě pětiny respondentů naopak vyjádřily názor, že v místě jejich bydliště je těžké najít jakoukoli práci, 7 % občanů pak nalezení práce v místě, kde žije, považuje za nemožné.

V případě ztráty zaměstnání by se většina lidí v prvé řadě pokoušela najít si konkrétní zaměstnání odpovídající jejich vlastním představám. V šetření se tak vyjádřily přibližně tři pětiny dotázaných (62 %). O něco více než jedna třetina respondentů (37 %) naopak uvedla, že by v této situaci přijala jakékoli zaměstnání. Snahu hledat konkrétní zaměstnání vyjadřují relativně častěji vysoce kvalifikovaní nebo vedoucí pracovníci, samostatně činné osoby, respondenti s dobrou životní úrovní, absolventi vysokých škol či lidé se středoškolským vzděláním s maturitou, ale také studenti.