Filtrovat články

Ve všech třech zemích vysoce převažují kritická hodnocení aktuální ekonomické situace státu. Nejmenší nespokojenost byla přitom zjištěna v Maďarsku (31 % „špatná“), největší v Polsku (64 % „špatná“). Mínění české veřejnosti se nachází mezi nimi - 7 % respondentů považuje situaci ČR za dobrou, 49 % za špatnou, podle 43 % je „ani dobrá, ani špatná“. Ve vyhlídkách na nejbližší hospodářský vývoj se nejskeptičtěji projevují obyvatelé ČR.

Číst dál...

V případě ztráty zaměstnání by lidé podle svých slov většinou (53 %) hledali novou práci s tím, že by se snažili získat přímo nějaké konkrétní zaměstnání, které by bylo v souladu s jejich předem definovanou představou o novém pracovním místě. Asi dvě pětiny dotázaných (42 %) naopak uvedly, že by v takové situaci hledaly jakoukoli práci a zbývajících 5 % v odpovědi na otázku řeklo, že neví.

Číst dál...

39 % občanů z těch, u kterých možnost nezaměstnanosti v průběhu příštích dvou let vůbec přichází v úvahu, se této eventuality obává. 47 % respondentů, jichž se otázka možné nezaměstnanosti týká, naopak uvedlo, že ze ztráty zaměstnání strach nemá. V případě ztráty zaměstnání by lidé většinou (53 %) hledali novou práci s tím, že by se snažili získat přímo nějaké konkrétní zaměstnání, které by bylo v souladu s jejich předem definovanou představou o novém pracovním místě.

Číst dál...

27 % dotázaných soudí, že většina nezaměstnaných nepracuje, protože pracovat nechce, 49 % lidí zastává názor, že v řadách nezaměstnaných převládají ti, kteří nemohou sehnat odpovídající práci, respektive práci, která by jim vyhovovala, a 18 % vidí hlavní příčinu nezaměstnanosti v tom, že lidé bez práce nemohou sehnat žádné zaměstnání. Občané ČR jsou převážně přesvědčeni o tom, že najít jak libovolné zaměstnání v regionu, ve kterém žijí, tak práci ve svém oboru bez ohledu na region je obtížné.

Číst dál...

Asi dvě třetiny (66 %) občanů starších 15 let považují nezaměstnanost v ČR za příliš vysokou, přibližně jedna čtvrtina (27 %) ji označila za přiměřenou. 56 % dotázanýxh se domnívá, že v následujících dvou letech dojde přinejmenším k částečnému zvýšení nezaměstnanosti, 29 % respondentů vyjádřilo názor, že výše nezaměstnanosti během dvou let nedozná výrazných změn a jen 2 % očekávají v tomto období její pokles.

Číst dál...

V šetření z přelomu listopadu a prosince 2002 více než dvě třetiny (68 %) respondentů označily životní úroveň své domácnosti za dobrou, 31 % ji naopak prohlásilo za špatnou. Z hlediska roku 2002 jde o vůbec nejpříznivější zaznamenaný výsledek, což ovšem není nikterak překvapivé, protože přelom listopadu a prosince, respektive začátek prosince představuje období, kdy je v průběhu roku subjektivní hodnocení životní úrovně domácnosti respondenta nejlepší i v dlouhodobém průměru.

Číst dál...

Zjistili jsme, že 13 % občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy u nás za vysoké, 24 % za přiměřené a 42 % za nízké, v tom 15 % dokonce za „příliš nízké“. Daně lidí s průměrným příjmem jsou téměř shodně dvěma pětinami respondentů hodnoceny jako vysoké (44 %) či přiměřené (40 %), za nízké je označují 4 % dotázaných. Daně lidí s nízkým příjmem vidí dvoutřetinová většina občanů (67 %) jako vysoké, 17 % jako přiměřené a jen 2 % jako nízké.

Číst dál...

Výsledky ukazují, že převážně kriticky zaměstnanci hodnotí jednak své platové podmínky, a to jak z hlediska současné výše platu, tak především z hlediska vyhlídek na jeho případné zvýšení, a jednak i jistotu pracovního místa. V otázce péče, kterou podniky věnují vlastním zaměstnancům, byl zaznamenán přibližně vyrovnaný podíl spokojených a nespokojených. U ostatních zkoumaných aspektů současného zaměstnání převažovala spokojenost, jejíž podíl se v případě zajímavosti práce nebo využití odborných schopností jedince blížil až ke třem čtvrtinám.

Číst dál...

Částka čistého měsíčního příjmu tvořící podle mínění respondentů hranici chudoby v případě čtyřčlenné domácnosti v průměru činí 22 210 korun, přičemž nejčastěji se v odpovědích vyskytoval údaj 20 000 korun . Představa o hranici chudoby se plynule mění spolu s představou o příjmu, který by postačoval k pokrytí základních potřeb domácnosti samotného...

Číst dál...

Částka čistého měsíčního příjmu tvořící podle mínění respondentů hranici chudoby v případě čtyřčlenné domácnosti v průměru činí 22 210 korun, přičemž nejčastěji se v odpovědích vyskytoval údaj 20 000 korun . Představa o hranici chudoby se plynule mění spolu s představou o příjmu, který by postačoval k pokrytí základních potřeb domácnosti samotného respondenta.

Číst dál...