Ekonomické

Jen podle 29 % dotázaných se vláda o sociální situaci občanů stará přiměřeným způsobem, zatímco podle dvou třetin (65 %) respondentů je starostlivost vlády nedostatečná a 4 % ji naopak vnímají jako přílišnou. Názory na sociální péči vlády o rodiny s dětmi pak vyznívají ještě o něco méně příznivě, když za přiměřenou ji označila jen necelá čtvrtina (24 %) oslovených, 71 % se o ní vyjádřilo jako o nedostatečné a 2 % ji mají za přehnanou.

Podle posledního šetření CVVM je více než polovina ekonomicky aktivních občanů se svou prací spokojena. Další dvě pětiny respondentů uvádějí, že s prací jsou tak napůl spokojeny, napůl nespokojeny. Nespokojenost s prací vyjádřilo pouze 6 % dotázaných. Spokojenost s prací je odlišná u osob pracujících v zaměstnaneckém poměru a podnikatelů či živnostníků – s prací jsou spokojeny tři čtvrtiny podnikatelů či živnostníků, ale jen polovina občanů pracujících v zaměstnaneckém poměru.

V únoru 2004 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotilo 29 % dotázaných, 48 % ji označilo za "ani dobrou, ani špatnou" a 22 % se o ní vyjádřilo jako o špatné. 5 % občanů považuje svoji domácnost za bohatou, 28 % ji označuje jako poměrně či dokonce velmi chudou a dvě třetiny ji ohodnotí jako ani bohatou, ani chudou. Potíže při hospodaření se stávajícím příjmem své domácnosti uvedlo 59 % respondentů, 37 % dotázaných se naopak vyjádřilo v tom smyslu, že s rozpočtem jejich domácnost vychází více či méně snadno.

Ekonomickou úroveň České republiky hodnotí 45 % občanů pozitivně, 54 % na ní naopak pohlíží kriticky. Pokud jde o aktuální ekonomickou situaci, tu česká veřejnost posuzuje většinou negativně. Jen 6 % respondentů považuje současnou ekonomickou situaci ČR za dobrou, zatímco za špatnou ji má 57 % a 35 % ji charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“. Podobné rozpoložení veřejnosti ohledně současné ekonomické situace ovšem panuje i v Maďarsku a v Polsku, i když Maďaři hodnotí stav své ekonomiky poněkud méně vyhroceně (45 % „špatná“ ekonomická situace, 4 % „dobrá“) a Poláci jsou naopak ještě o něco kritičtější (64 % „špatná“, 6 % „dobrá“).

Poměrně silné nebo alespoň výrazně převažující podpoře se těší některá opatření směřující k eliminaci daňových úniků nebo jiných forem hospodářské kriminality, jako např. kolkování alkoholu (71 %) a zákaz prodeje alkoholu a cigaret na tržištích (68 %), majetková přiznání (59 %) a zákaz hotovostních plateb (51 %) od určité výše nebo zavedení registračních pokladen (58 %).

Spokojenost se schváleným státním rozpočtem byla zjišťována v rámci lednového výzkumu CVVM. Otázky se zaměřily jednak na spokojenost s tím, že Česká republika má schválený rozpočet na rok 2004, jednak se samotnou podobou rozpočtu. Postoj veřejnosti ke skutečnosti, že státní rozpočet je schválen, je podle výsledků výzkumu vcelku pozitivní. Jako špatný hodnotí tento fakt pouze 11 % obyvatel ČR, za příznivý jej naopak považuje 42 % z nich.

Podle výpovědí respondentů si 4 % domácností v minulém roce pořídila nový byt, 8 % si koupilo nové auto, 29 % jelo na zahraniční dovolenou a 46 % nakupovalo bytové zařízení. Koupi nového bytu v roce 2004 plánují 3 % domácností, 4 % počítají s nákupem nového automobilu, 31 % hodlá koupit zahraniční dovolenou a 35 % už nyní předpokládá, že bude kupovat nějaké bytové zařízení.

V rámci listopadového šetření jsme respondentům položili několik otázek týkajících se nezaměstnanosti. 7 z 10 dotázaných označilo současnou úroveň nezaměstnanosti v naší zemi za příliš vysokou, čtvrtina českých občanů soudí, že je přiměřená, a jen 1 % obyvatel naší země ji považuje za příliš nízkou. Čtvrtina českých občanů se domnívá, že nezaměstnaní v naší zemi nemohou sehnat vůbec žádnou práci.

V říjnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vyjadřovali respondenti míru sympatií k jednotlivým skupinám. Nejvíce sympatií české veřejnosti mají soukromníci (elektrikáři, topenáři, švadleny apod.), dále pak majitelé malých obchůdků a soukromí lékaři. Převážně negativně naopak respondenti hodnotili vysoce postavené politiky, cizí vlastníky velkých podniků a vyšší úředníky.

Pohled české veřejnosti na podnikatele se zřetelně diferencuje podle toho, zda jde o podnikatele velké či podnikatele malé a střední, přičemž obecně platí, že lidé pohlížejí na drobné a střední podnikatele s podstatně většími sympatiemi než na podnikatele velké. Oběma skupinám podnikatelů lidé většinou přisuzují "odvahu riskovat a pouštět se do neznámých věcí", vnímají je jako "lidi podnikavé, chytré, s nápady" a soudí, že "pracují mnoho hodin denně, na úkor času pro rodinu i pro sebe", většina veřejnosti však za typické pro velké podnikatele považuje i to, že hledají slabá místa v zákonech, že se společným postupem brání snižování cen, že mají úzké vazby se současnými politiky, že se rekrutují z řad bývalé nomenklatury, že nevybíravě likvidují své konkurenty a že k majetku přišli nepoctivým způsobem.