Ekonomické
Veřejnost o úspěšnosti ekonomické transformace
Uplynulý průběh transformace naší ekonomiky je v současnosti veřejností hodnocen mírně kriticky: 28 % jej považuje za neúspěšný, 37 % volí odpověď „tak napůl“ úspěšný i neúspěšný a za úspěšný jej nyní považuje necelá pětina (18 %) občanů. Od roku 1999 se hodnocení průběhu ekonomické transformace zlepšuje. Relativně lépe hodnotí ekonomickou transformaci vysokoškolsky vzdělaní respondenti, studenti, lidé s dobrou životní úrovní a stoupenci ODS.
Hodnocení ekonomického vývoje po vstupu České republiky do Evropské unie
Tři čtvrtiny obyvatel České republiky se domnívají, že v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se jejich životní úroveň nijak nezměnila. Zlepšení své životní úrovně zpozorovalo 5 % českých občanů, 15 % dotázaných naopak uvedlo, že členství v této mezinárodní organizaci pro ně znamenalo pokles životní úrovně. Obavy, které lidé pociťovali ze snížení své životní úrovně v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se ve většině případů nenaplnily.
Postoje k práci
Součástí dubnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl i blok otázek věnovaný postojům českých občanů k práci. Za nejdůležitější pokládají ekonomicky aktivní respondenti to, aby měli jisté zaměstnání. Značnou důležitost pak přikládá naprostá většina pracujících také tomu, aby je práce bavila. Až na pomyslném třetím místě v žebříčku důležitosti se umístila práce přinášející vysoký výdělek.
Spokojenost s prací
Více než tři pětiny (62 %) ekonomicky aktivních obyvatel ČR jsou v zaměstnání spokojeny a další tři lidé z deseti jsou se svou prací "tak napůl spokojeni a napůl nespokojeni". Nespokojenost se svým zaměstnáním vyjádřilo pouze 8 % dotázaných. Podnikatelé a živnostníci jsou v průměru spokojenější než lidé pracující v zaměstnaneckém poměru, mezi zaměstnanci jsou nejspokojenější vedoucí nebo vysoce kvalifikovaní odborní pracovníci, nejméně naopak lidé z dělnických profesí.
Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách
V dubnu 2005 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotila více než třetina (36 %) dotázaných, dvě pětiny (41 %) ji označily za „ani dobrou, ani špatnou“ a necelá čtvrtina (22 %) ji charakterizovala jako špatnou. 6 % občanů považuje svoji domácnost za bohatou, zatímco 30 % ji označuje jako poměrně či dokonce velmi chudou. Téměř dvě třetiny dotázaných (63 %) pak svoji domácnost ohodnotily jako ani bohatou, ani chudou.
Hodnocení hospodářské úrovně ČR v kontextu jiných zemí
Hospodářskou úroveň České republiky v současnosti vnímá pozitivně 61 % občanů, z toho 3 % ji hodnotí velmi dobře a 58 % spíše dobře. Kriticky se k ní naopak staví 37 % Čechů, když 34 % ji hodnotí spíše špatně a 3 % velmi špatně. V žebříčku deseti vybraných států se ČR podle výše podílu příznivého hodnocení zařadila za Německo a Rakousko na třetí až čtvrté místo spolu s Maďarskem.
Zájem obyvatel ČR o práci v zahraničí
Zájem o práci v zahraničí projevilo v prosinci 2004 12 % oslovených občanů, dalších 7 % respondentů si v této otázce nebylo jisto. V porovnání se situací v polovině roku 2003 zájem českých občanů o práci v zahraničí vzrostl. Zatímco v roce 2003 chtělo do zahraničí za prací odcestovat pouze 6 % oslovených občanů, v prosinci 2004 to bylo 12 %. Čeští občané chtějí nejčastěji pracovat v Německu nebo ve Velké Británii (shodně 24 % respondentů).
Ekonomická situace domácnosti
Na přelomu listopadu a prosince 2004 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotila více než jedna třetina (36 %) dotázaných, 40 % ji označilo za „ani dobrou, ani špatnou“ a téměř čtvrtina (24 %) ji charakterizovala jako špatnou. Ekonomickou situaci své domácnosti polovina respondentů hodnotí jako „docela uspokojivou“ a 4 % dokonce jako „velmi uspokojivou“. Naproti tomu téměř dvě pětiny (39 %) dotázaných konstatovaly, že současná ekonomická situace jejich domácnosti je „nepříliš uspokojivá“, a 6 % ji označilo za „velmi neuspokojivou“.
Názory na stanovení priorit v populační politice
Součástí listopadového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla otázka zjišťující názory na zavádění či uplatňování opatření, která by se dala obecně nazvat propopulační. Téměř všechna opatření získala v součtu variant odpovědí „rozhodně pro“ a spíše pro“ nadpoloviční podporu dotázaných.
Prestiž povolání
Výzkum ukázal, že téměř výsadní pozici má lékařská profese, která se těší vysoké prestiži u naprosté většiny občanů. 41 % respondentů lékaře umístilo na samotný vrchol celého žebříčku 26 vybraných povolání, přičemž průměrné hodnocení lékaře stavělo poměrně výrazně nad vědce či vysokoškolské pedagogy, kteří skončili na druhém a třetím místě.
Strana 39 z 46
Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země. |