Ekonomické

Zjistili jsme, že 13 % občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy u nás za vysoké, 24 % za přiměřené a 42 % za nízké, v tom 15 % dokonce za „příliš nízké“. Daně lidí s průměrným příjmem jsou téměř shodně dvěma pětinami respondentů hodnoceny jako vysoké (44 %) či přiměřené (40 %), za nízké je označují 4 % dotázaných. Daně lidí s nízkým příjmem vidí dvoutřetinová většina občanů (67 %) jako vysoké, 17 % jako přiměřené a jen 2 % jako nízké.

Výsledky ukazují, že převážně kriticky zaměstnanci hodnotí jednak své platové podmínky, a to jak z hlediska současné výše platu, tak především z hlediska vyhlídek na jeho případné zvýšení, a jednak i jistotu pracovního místa. V otázce péče, kterou podniky věnují vlastním zaměstnancům, byl zaznamenán přibližně vyrovnaný podíl spokojených a nespokojených. U ostatních zkoumaných aspektů současného zaměstnání převažovala spokojenost, jejíž podíl se v případě zajímavosti práce nebo využití odborných schopností jedince blížil až ke třem čtvrtinám.

Částka čistého měsíčního příjmu tvořící podle mínění respondentů hranici chudoby v případě čtyřčlenné domácnosti v průměru činí 22 210 korun, přičemž nejčastěji se v odpovědích vyskytoval údaj 20 000 korun . Představa o hranici chudoby se plynule mění spolu s představou o příjmu, který by postačoval k pokrytí základních potřeb domácnosti samotného...

Částka čistého měsíčního příjmu tvořící podle mínění respondentů hranici chudoby v případě čtyřčlenné domácnosti v průměru činí 22 210 korun, přičemž nejčastěji se v odpovědích vyskytoval údaj 20 000 korun . Představa o hranici chudoby se plynule mění spolu s představou o příjmu, který by postačoval k pokrytí základních potřeb domácnosti samotného respondenta.

V šetření z přelomu února a března 2002 tři pětiny (60 %) respondentů označily životní úroveň své domácnosti za dobrou, 37 % ji naopak prohlásilo za špatnou. Na přelomu března a dubna pak podíl kladného hodnocení vzrostl o 6 procentních bodů na 66 %, a to při současném poklesu kritického hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti o 5 procentních bodů na 32 %.

Většina dotázaných hodnotí dobře přístup ke vzdělání (71 %) a ke zdravotní péči (66 %). Ostatní zkoumané oblasti, jako jsou pracovní příležitosti, zabezpečení ve stáří, životní podmínky zdravotně postižených, možnosti k založení rodiny a možnost získání bytu ale posuzují velmi kriticky. Jednoznačně nejlépe spatřují dotázaní životní podmínky úředníků a podnikatelů (78 %, resp.

Od února 1997 pravidelně zjišťujeme, jaké místo občané přisuzují hospodářské úrovni našeho státu mezi devíti jinými evropskými zeměmi . Ekonomiku ČR hodnotí v současnosti velmi dobře jedno procento, spíše dobře 54 %, spíše špatně 39 % a velmi špatně čtyři procenta dotázaných; pouze jedno procento nedokázalo situaci posoudit. Z hodnocení všech států vyplynul žebříček, v jehož čele figuruje Německo a Rakousko.

Kromě Rumunska a Bulharska, kde vlastní materiální životní podmínky vnímá většina obyvatel jako špatné, je občané ostatních zemí obvykle označují za průměrné (tab. 1). V ČR tvoří tato skupina 48 %. Podíl našich obyvatel, označujících své podmínky za velmi či spíše dobré, tvoří 28 %, což znamená nejlepší výsledek ze všech sledovaných sedmi zemí.

Do příštího roku nečeká obyvatelstvo sledovaných zemí zpravidla žádné podstatné ekonomické změny k horšímu či k lepšímu 2 (tab. 2). Hospodářskou stagnaci předpokládá asi polovina Poláků, Maďarů a Rusů a kolem dvou pětin obyvatel ČR, Slovenska a Bulharska.Největšími optimisty do budoucna jsou Maďaři - ti téměř z jedné třetiny (31%) počítají s pozitivním vývojem a pouze z osmi procent s jeho zhoršením.