Filtrovat články

Ve většině zkoumaných oblastí převažuje nespokojenost se současným stavem nad spokojeností. Výjimky v tomto ohledu představovaly pouze vstup České republiky do Evropské unie, školství a zdravotnictví. Nejvíce nespokojenosti respondenti vyjadřovali v případě korupce a nezaměstnanosti, kde takový pocit deklarovaly obdobně více než tři čtvrtiny z nich. V porovnání s tím bylo hodnocení současného stavu sociálních jistot, fungování ekonomiky, přistěhovalectví, právního prostředí, možnosti občanů podílet se na rozhodování o veřejných záležitostech, fungování úřadů a životní úrovně podstatně méně nepříznivé, ačkoli samo o sobě vyznívalo rovněž převážně negativně.

Číst dál...

V hodnocení současné ekonomické situace obecně vysoce převažují kritické názory nad příznivým míněním. Nejmenší nespokojenost byla přitom zaznamenána v Maďarsku (40 % "špatná" ekonomická situace, ale jen 4 % "dobrá"), největší na Slovensku (70 % "špatná", 2 % "dobrá"). Mínění polské a české veřejnosti se nachází mezi nimi a momentálně se navzájem dosti podobá.

Číst dál...

Lidé v ČR pohlížejí na poslední hospodářský vývoj v zemi spíše pesimisticky a nepříznivě vnímají i jeho nejbližší perspektivu. Pouze 13 % dotázaných uvedlo, že se ekonomický stav země v porovnání s obdobím před dvanácti měsíci změnil k lepšímu. Naopak téměř polovina (48 %) si myslí, že hospodářská situace je dnes horší než před rokem a více než třetina (37 %) ji považuje za stejnou.

Číst dál...

V případě ztráty zaměstnání by se většina lidí v prvé řadě pokoušela najít si konkrétní zaměstnání odpovídající jejich vlastním představám. V šetření se tak vyjádřily necelé dvě třetiny dotázaných (65 %). Jedna třetina respondentů (33 %) naopak uvedla, že by v této situaci přijala jakékoli zaměstnání. Pokud jde o podmínky, které si lidé v souvislosti s novou prací sami stanovují, relativně nejmenší překážky pro přijetí eventuální pracovní nabídky představují potřeba zaučení nebo rekvalifikace, případná práce přesčas a zvýšené pracovní tempo.

Číst dál...

V květnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme se mimo jiné věnovali nezaměstnanosti. Více než tři čtvrtiny občanů považují současnou úroveň nezaměstnanosti v ČR za příliš vysokou, přiměřená je podle necelé pětiny respondentů a pouze 2 % dotázaných ji označila za příliš nízkou. Na budoucí vývoj nezaměstnanosti se v květnu 2004 dívalo optimisticky 13 % dotázaných, což je nejvíce za celé sledované období.

Číst dál...

Květnové šetření CVVM bylo realizováno zhruba tři týdny poté, co se Česká republika začlenila do Evropské unie. Zajímalo nás v něm, jaké dopady od tohoto kroku občané očekávají. Co se týče životní úrovně, neočekává necelá polovina českých občanů (45 %) žádnou změnu, téměř třetina dotázaných (32 %) se však obává jejího zhoršení. Naopak optimisticky vidí vývoj vlastní životní úrovně v souvislosti se vstupem ČR do EU přibližně sedmina obyvatel České republiky (14 %).

Číst dál...

Příznivá očekávání v souvislosti se vstupem ČR do EU výrazně převažují pouze v případě nabídky zboží a služeb na našem vnitřním trhu, když s příznivým dopadem v tomto směru počítají tři pětiny (61 %) dotázaných, čtvrtina (26 %) neočekává ani příznivý, ani nepříznivý posun a jen 7 % předpokládá zhoršení. Poměrně příznivé očekávání důsledků vstupu ČR do EU jsme zaznamenali i v případě vědy a výzkumu, kde respondenti předpokládají pozitivní dopady (38 %) zřetelně častěji nejen než negativní (8 %), ale i než neutrální (29 %).

Číst dál...

V dubnu 2004 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotily dvě pětiny (40 %) dotázaných, 43 % ji označilo za „ani dobrou, ani špatnou“ a 16 % ji charakterizovalo jako špatnou. Vnímání životní úrovně se zlepšuje s rostoucím příjmem a se zvyšujícím se stupněm dokončeného vzdělání respondenta. Ke spokojenější části obyvatel patří podnikatelé a živnostníci, vyšší odborníci či vedoucí pracovníci, mladí lidé ve věku 15 až 19 let, studenti, svobodní a potenciální voliči ODS.

Číst dál...

Více než polovina všech zaměstnanců (54 %) je se svou současnou prací spokojena, dvě pětiny (39 %) pociťují napůl spokojenost i nespokojenost a 7 % vyjadřuje nespokojenost. Nejspokojenější skupinu zaměstnanců přitom představují vysoce kvalifikovaní odborníci nebo vedoucí pracovníci, na opačném pólu spokojenosti pak stojí nekvalifikovaní nebo zemědělští dělníci. Pokud jde o vztahy na pracovišti, dotázaní je nejčastěji charakterizovali jako dobrou spolupráci bez osobní blízkosti (53 %) a dalších 21 % uvedlo, že na jejich pracovišti převažuje přátelská až důvěrná atmosféra.

Číst dál...

Součástí březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR se stal i blok otázek věnovaných práci a pracovnímu prostředí. Na tyto otázky odpovídali pouze lidé, kteří v současnosti pracují v zaměstnaneckém poměru, což z celkového vzorku 1056 respondentů představuje celkem 492 dotázaných. Změnu náplně své práce připouští v horizontu 2 let přibližně pětina zaměstnanců.

Číst dál...