Politické

Češi si myslí, že nejvíce přispějí Evropské unii levnou pracovní silou a turistickými zajímavostmi. Pouze zlomek naší populace uvedlo, že bychom mohli EU přispět tradicemi, morálními hodnotami, náboženstvím, kvalitní průmyslovou produkcí, případně kvalitní zemědělskou produkcí. Slováci oproti nám významně upřednostňují svou pracovistost a píli, Poláci vidí jako významné své tradice, morální hodnoty, náboženství a také kvalitní zemědělskou produkci, Maďaři se více než my pyšní kulturou a uměním, pracovitostí, pilností i vědou a technickým rozvojem.

V dubnu 2004 se těšil největší důvěře dotázaných prezident. Od nástupu Václava Klause do funkce důvěra občanů k prezidentovi neustále rostla a nyní se tento nárůst zřejmě zastavil. Prezidentovi republiky důvěřují v posledních měsících přibližně tři čtvrtiny obyvatel ČR. Nadpoloviční většina občanů vyslovila v dubnu 2004 důvěru také svému obecnímu zastupitelstvu, krajská zastupitelstva jsou důvěryhodná pro 39 % dotázaných.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku "Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Důvěryhodnost různých společenských institucí pro naši veřejnost sledujeme již dlouhodobě. Poslední šetření na dané téma provedlo CVVM v březnu.

Největší důvěru lidé vkládají do osob, které znají (88 % respondentů důvěřuje většině z nich), a v prezidenta (75 %). Jako důvěryhodná se jim zpravidla jeví armáda (61 %) a naše sdělovací prostředky, jmenovitě televize (64 %) a noviny (59 %).

S výjimkou péče o životní prostředí, kde skupina těch, kdo mluvili o zlepšení situace (38 %), převyšovala podíl vyjádření deklarujících zhoršení (10 %), česká veřejnost vnímá vývoj situace v loňském roce ve všech sledovaných oblastech spíše kriticky. Nejnepříznivěji přitom lidé vidí vývoj politiky zaměstnanosti, kde zhoršení konstatovaly téměř čtyři pětiny dotázaných.

Ochotu zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu deklarovalo v březnu 2004 61 % českých občanů. Naopak více než čtvrtina českých voličů (28 %) se voleb zúčastnit nechce. Zbylých 11 % dotázaných zatím není rozhodnuto. Skutečná volební účast však bývá vždy nižší než účast deklarovaná. Stranické preference pro volby do Evropského parlamentu více méně kopírují březnové preference jednotlivých stran pro volby do Poslanecké sněmovny.

Několikrát do roka se dotázaných ptáme, zda vybraným politickým osobnostem důvěřují. Seznam tentokrát obsahoval 27 jmen politiků, kteří stojí v čele stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Mezi zástupci ČSSD Stanislavem Grossem (58 % důvěřujících) a premiérem Špidlou (31 %) na čele žebříčku popularity figuruje Miroslav Topolánek (40 %). Následují ministr zahraničí Cyril Svoboda a Jan Zahradil (shodně 30 %), předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (29%) a Miroslava Němcová (27 %), dále čtyři politici s přesně čtvrtinovou důvěrou (zástupci ODS Tlustý a Nečas, Kasal z KDU-ČSL a Ransdorf z KSČM).

V březnovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR mimo jiné zaměřilo na hodnocení životních podmínek v místě bydliště. První otázka mapovala celkovou spokojenost s životem v místě bydliště. Z výsledků vyplývá, že 67 % respondentů vyjádřilo spokojenost s životem v místě bydliště, bezmála pětina (24 %) zvolila formulaci "ani spokojen, ani nespokojen" a 9 % vyjádřilo nespokojenost.

Nejnaléhavějším problémem z pohledu české veřejnosti je v současné době nezaměstnanost, jejíž řešení za „velmi naléhavé“ označilo 84 % dotázaných a za „docela naléhavé“ ještě dalších 12 %. Za nezaměstnaností se letos do popředí dostaly problémy ve zdravotnictví, které předstihly dokonce i organizovaný zločin a korupci, jež v roce 2002 společně tvořily čelo pomyslného žebříčku.

Podobně jako v minulých měsících se i v březnu 2004 těšil největší důvěře obyvatel ČR prezident. Důvěra občanů k prezidentovi neustále roste a nyní mu vyslovují důvěru už více než tři čtvrtiny dotázaných, což je nejvíc od jeho nástupu do funkce. Nadpoloviční většina občanů důvěřuje také svému obecnímu zastupitelstvu, krajská zastupitelstva jsou důvěryhodná pro 44 % dotázaných.